Rusko si objednalo smrt velitele. Ukrajinská rozvědka ji nafingovala a inkasovala peníze

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) oznámila, že zinscenovala smrt velitele Ruského dobrovolnického sboru (RDS) Denise Kapustina, aby zabránila jeho zabití, o které usilovala Moskva. RDS bojuje na straně Ukrajiny. HUR také tvrdí, že získala peníze, které na zabití Kapustina vyčlenily ruské tajné služby.

Ruský dobrovolnický sbor o víkendu na platformě Telegram informoval, že jeho velitel Kapustin – známý také jako Denis Nikitin – zahynul na frontě v Záporožské oblasti při dronovém útoku.

Ve čtvrtek se ale Kapustin/Nikitin prostřednictvím videohovoru objevil na brífinku se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylem Budanovem, který mu blahopřál k „návratu do života“. Ruský dobrovolnický sbor informaci zjevně potvrdil tím, že sdílel oznámení ukrajinské vojenské rozvědky.

HUR na Telegramu uvedla, že zabití Kapustina si objednaly ruské tajné služby, které na to vyčlenily půl milionu dolarů (přes deset milionů korun). „Komplexní speciální operace HUR, která trvala více než měsíc, zachránila život velitele Ruského dobrovolnického sboru Denise Kapustina,“ prohlásila rozvědka.

„Naše strana také obdržela odpovídající částku finančních prostředků, kterou vyčlenily ruské tajné služby na realizaci tohoto zločinu. V současné době se velitel Ruského dobrovolného sboru nachází na Ukrajině a připravuje se na pokračování plnění stanovených úkolů,“ uvedl podle prohlášení velitel jednotky podílející se na operaci.

Budanov podle rozvědky ocenil, že peníze vyčleněné Ruskem na zabití bojovníka budou použity na podporu ukrajinského odporu vůči ruské agresi.

Smrt fingoval i Babčenko

Kapustin má vazby na krajní pravici a fotbalové chuligány, napsala agentura AFP. Podle serveru The Moscow Times má tento muž od roku 2019 zakázán vstup do unijního schengenského prostoru.

Poté, co Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, založil Ruský dobrovolnický sbor, jenž se přihlásil k odpovědnosti za přeshraniční výpady na ruské území. Moskva Kapustina v roce 2023 označila za teroristu.

Situace připomíná případ novináře a kritika Kremlu Arkadije Babčenka žijícího na Ukrajině, který vyvolal pozornost světa v roce 2018, kdy s pomocí ukrajinské tajné služby SBU fingoval svoji smrt. Ukrajinské úřady tehdy oznámily, že Babčenko byl na objednávku zastřelen, ale novinář se později objevil na tiskové konferenci.

Ukrajinci uvedli, že předstíráním jeho smrti předešli skutečné vraždě a vyvoláním dojmu splnění zakázky získali od objednavatele seznam dalších lidí určených k likvidaci, kterým mohli posléze poskytnout ochranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele.
08:41Aktualizovánopřed 1 mminutou

Při střelbě na základní škole v Turecku zemřeli tři žáci a učitel, píše AFP

Čtyři lidé zemřeli a dvacet dalších bylo ve středu zraněno při střelbě na základní škole v jihoturecké provincii Kahramanmaraş, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Útočníkem byl dle místních médií žák této školy. Mezi oběťmi je i učitel. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne. V úterý bývalý student zranil šestnáct lidí a pak spáchal sebevraždu.
13:59Aktualizovánopřed 15 mminutami

Trumpova administrativa žádá o zrušení rozsudků pro vůdce útoku na Kapitol

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý požádalo federální odvolací soud o zrušení rozsudků pro vůdce krajně pravicových extremistických skupin Proud Boys a Oath Keepers, kteří se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Dotyčné soud poslal do vězení za spiknutí. Poté co Donald Trump prohrál ve volbách s Joem Bidenem, vedli své stoupence při nepokojích do sídla Kongresu s cílem podnítit vzpouru a udržet prezidenta u moci. Píše o tom agentura AP.
před 46 mminutami

Teherán chce po arabských zemích válečné reparace

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).
před 50 mminutami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu v noci zabily nejméně třináct lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu.
11:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.
11:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Slovensku se protestovalo proti zrušení korespondenční volby

Na řadě míst Slovenska i v zahraničí se v úterý protestovalo proti koaličnímu návrhu týkajícímu se úpravy volebního zákona. Strana SMER navrhla novelu zákona, která by zrušila možnost korespondenční volby ze zahraničí. Nadále by z ciziny bylo možné volit pouze osobně na ambasádách. Demonstrující se sešli v Bratislavě, ale například i v Banské Bystrici, Košicích, Praze nebo Bruselu.
před 3 hhodinami

Macinka zveřejnil rozhovor armády s prezidentem Pavlem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterý večer na sociální síti Facebook zveřejnil rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem natočila Armáda ČR a o jehož zveřejnění se dohadovala s ministerstvem obrany. Řeči o týden trvající strašidelné cenzuře jsou jen další pohádkou o neexistujícím problému, uvedl k příspěvku Macinka.
07:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...