Vraždění ve Fáširu jeví známky genocidy, míní OSN

Hromadné vraždění etnických skupin súdánského Fáširu nese znaky genocidy. V nové zprávě to uvedla nezávislá vyšetřovací komise OSN. Město rok a půl obléhaly polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Po jeho dobytí svědci hovořili o masakrech civilistů včetně dětí.

„Rozsah, koordinace a veřejná podpora této operace ze strany vedení RSF dokazují, že zločiny spáchané ve Fáširu a jeho okolí nebyly náhodnými válečnými zločiny. Byly součástí plánované a organizované operace, která nese charakteristické znaky genocidy,“ uvedl ve zprávě předseda vyšetřovací mise v Súdánu Mohamed Chande Othman.

Rada OSN pro lidská práva (HRC) loni v listopadu pověřila misi OSN pro Súdán, aby urgentně vyšetřila nedávná porušení a zneužití mezinárodního práva ve Fáširu a jeho okolí. Experti OSN zdůraznili, že ochrana civilistů je nezbytná více než jindy, jelikož konflikt se rozšiřuje do dalších regionů Súdánu.

Již minulý týden OSN uvedla, že se RSF dopustily válečných zločinů a možných zločinů proti lidskosti v západosúdánském regionu Dárfúr, kde leží Fášir. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) zdokumentoval více než šest tisíc zabitých během prvních tří dnů útoku jednotek RSF na Fášir.

Systematické zabíjení

Jednotky RSF 26. října 2025 dobyly město Fášir, poslední útočiště súdánské armády v Dárfúru, které obléhaly 18 měsíců. Satelitní snímky analyzované vědci z americké Yaleovy univerzity podle médií ukazují, že RSF se od té doby zapojily do systematického zabíjení, včetně vraždění civilistů, kteří se pokoušeli z města uprchnout. To vyvolává vážné znepokojení nad rozsahem spáchaného násilí.

Během obléhání RSF nastolily obyvatelům takové životní podmínky, které podle zprávy záměrně směřovaly k fyzickému zničení nearabských komunit, zejména etnik Zagháva a Fúr. „Svědci slyšeli členy RSF říkat: ,Je mezi vámi někdo ze Zaghávy? Pokud je najdeme, zabijeme je všechny‘,“ uvádí se ve zprávě.

Prvky genocidy

Mise OSN uvedla, že našla důkazy o tom, že RSF prováděly koordinované a opakované útoky na jednotlivce na základě etnické příslušnosti, pohlaví a domnělé politické příslušnosti. To obnášelo masové vraždy, znásilňování, mučení a nastolení podmínek směřujících k cílené fyzické likvidaci příslušných etnik, což jsou podle mezinárodního práva základní prvky genocidy.

Konečný návrh zprávy byl předložen súdánské vládě, ale ta na něj nereagovala. RSF neodpověděly na žádost mise OSN o setkání s jejím vedením, uvádí se ve zprávě.

Před obsazením Fáširu tvořili většinu obyvatel města příslušníci etnické skupiny Zagháva, zatímco v okolních uprchlických táborech žili lidé z etnických skupin Fúr, Bertí, Masálít a Támá, uvádí zpráva.

Ženy a dívky ve věku sedm až 70 let z nearabských komunit, zejména z etnické skupiny Zagháva, byly znásilňovány a vystaveny dalším aktům sexuálního násilí, včetně bičování a nuceného svlékání.

RSF se po dobytí Fáširu postupně probojovávali směrem ke Kordofánu. Jeho ovládnutí by znamenalo kontrolovat cesty v centrální části Súdánu a spojit tak jimi ovládaný region Dárfúr s Chartúmem, odkud je vyhnala armáda. V Kordofánu kontroluje RSF ropné pole Heglig na hranicích s Jižním Súdánem.

Od dubna 2023 značnou část více než padesátimilionového Súdánu sužuje válka, která vypukla v důsledku mocenského boje mezi armádou této východoafrické země a polovojenskými RSF. OSN označuje konflikt za nejhorší humanitární krizi na světě. Své domovy během občanské války opustilo na 14 milionů Súdánců a přes 40 tisíc lidí v konfliktu podle OSN zahynulo.

Odsouzení možných válečných zločinů

Zástupci Evropské unie, jejích členských zemí i ostatních států ve středu ve společném prohlášení odsoudili možné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Súdánu. Za Česko text podepsal náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský.

Znepokojení nad situací v africké zemi vyjádřil podle agentury Reuters také vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Uvedl, že od neděle při dronových úderech zahynulo nejméně 57 civilistů včetně 15 dětí.

Podle Türka jsou oběti připomínkou devastujících důsledků dronové války v Súdánu, při níž jsou terčem útoků civilisté a civilní infrastruktura. „Všechny strany musejí okamžitě zastavit útoky na civilní objekty. Musejí přijmout naléhavá opatření na ochranu civilního obyvatelstva a přestat využívat civilní objekty k vojenským účelům,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení, mezi jiným vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Text přečetl moderátor státní televize. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť, kontejnerová loď severně od Spojených arabských emirátů či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 12 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 19 mminutami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 1 hhodinou

Velvyslanec USA při NATO zkritizoval Česko kvůli nízkým výdajům na obranu

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit.
16:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
před 2 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle armády měli přesunout na sever od řeky Zahrani.
04:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 4 hhodinami
Načítání...