„Jeden z nejbrutálnějších činů.“ Milice braly Súdáncům krev

Rebelové z Jednotek rychlé podpory (RSF) po pádu súdánského Fáširu násilně odebírali krev zadrženým civilistům i uprchlíkům snažícím se z města uniknout. Píše to blízkovýchodní web The Middle East Eye (MEE) s odkazem na rozhovory s oběťmi, očitými svědky, humanitárními pracovníky a diplomatickými zdroji.

Polovojenské jednotky dobyly poslední baštu súdánské armády v Dárfúrské oblasti 26. října po osmnácti měsících obléhání. Od té doby podle OSN ve městě dochází k masakrům, rabování a odsunu obyvatelstva. Podle svědků RSF oddělovaly ženy od mužů, které pak na „náměstí smrti“ hromadně povraždily včetně malých dětí. Kdo neměl na výkupné, byl zabit.

Bývalý velitel rebelů a guvernér Dárfúru, který nyní stojí na straně súdánské armády, řekl MEE, že milice koncem října zabily ve Fáširu během tří dnů nejméně 27 tisíc lidí.

Nově vyšlo najevo, že řadě lidí milice odebíraly krev. „Nevím, kolik toho vzali,“ svěřil se MEE pětatřicetiletý Súdánec, který měl prý omotaný šátek kolem očí, aby nic neviděl. „Bál jsem se, že mi všechnu vezmou a že zemřu. Ale neměl jsem žádnou možnost se bránit ani utéct. Byl jsem svázaný a venku stáli bojovníci se zbraněmi, připravení kohokoli zabít,“ popsal Súdánec.

Muž, který si v obavách o bezpečnost říká Adam, byl zadržen rebely 26. října poblíž letiště ve Fáširu. „Umístili nás do jedné z nemocnic a pak nás převezli do domu velitele, kde jsme zůstali týden,“ řekl.

Provizorní krevní banka

Budova ve skutečnosti fungovala jako provizorní krevní banka. „Viděl jsem nádoby plné krve na místě, které vypadalo jako malá klinika. Bylo tam mnoho lůžek oddělených závěsy a ozbrojenci z RSF odebírali krev obětem, což byli lidé prchající z Fáširu,“ řekl MEE Adam. Sám napočítal více než padesát lidí, kteří byli podrobeni stejnému zákroku.

V domě velitele musely desítky zadržených civilistů vařit, uklízet a prát ozbrojencům prádlo. „Když jsme skončili s prací, drželi mě v malé, špinavé koupelně s ještě jednou osobou, kterou jsem neznal. Museli jsme stát až do rána, protože byla moc malá,“ vzpomíná Adam.

Po týdnu v zajetí mu bylo, stejně jako mnoha dalším zajatcům RSF, řečeno, že pokud chce být propuštěn, bude muset zaplatit výkupné. V té chvíli se spolu s dalšími dvěma Súdánci rozhodl utéct. „Byla to náročná cesta, protože jsme museli v noci jít mnoho hodin a všichni jsme byli velmi unavení kvůli odebrané krvi a špatnému jídlu, které jsme byli nuceni jíst,“ řekl serveru MEE.

Adam prý cestou mnohokrát omdlel, ale se svými dvěma společníky se nakonec zdárně dostal do města Tavíla, které nyní hostí 650 tisíc civilistů a přes tři stovky zahraničních humanitárních pracovníků.

Přepadávání uprchlíků

Násilné odebírání krve se přitom neomezovalo pouze na provizorní detenční centra ve Fáširu. „Byl jsem zadržen se dvěma bratranci a sestřenicemi, když jsme utíkali do Tavíly,“ řekl MEE anonymně další Súdánec. „Omotali nás provazy a odebrali nám krev. Pomůcky si berou s sebou a ve vojenských vozidlech, která používají, mají malou sanitní jednotku,“ tvrdí muž. „Smáli se, když nám odebírali krev, a říkali nám: ‚Jste otrok, nebojte se, nezemřete, potřebujeme to pro naše bojovníky‘,“ uvedl.

Súdánský učitel Ahmed po telefonu sdělil blízkovýchodnímu webu, že 27. a 28. října viděl ozbrojence RSF, jak „odebírají krev některým civilistům, a dokonce i vojenskému personálu zadrženému s námi“. „Byl to brutální pohled. Nevím, co dělají s tou krví, ale myslím, že ji uchovávají pro své zraněné bojovníky,“ konstatoval muž.

Podle nejmenovaného súdánského humanitárního pracovníka, který v Dárfúru pracuje mnoho let, řada mladých Súdánců kvůli nedostatku krve trpěla. „Je to jeden z nejbrutálnějších činů RSF. Zadržují ty, kteří se pokoušejí uprchnout z Fáširu, a berou jim krev. Mají žízeň, hlad a byli svědky zvěrstev, na která nezapomenou,“ upozornil v rozhovoru pro MEE.

Jiný humanitární pracovník pak uvedl, že před pádem města koncem října byli svědky případů odběru krve bojovníky RSF přímo v Zamzámu, v táboře pro vnitřně vysídlené osoby.

Shromažďování důkazů o masakrech

Mezinárodní trestní soud (ICC) již shromažďuje důkazy o údajných masových vraždách a znásilněních ve Fáširu. RSF podle agentury Reuters tvrdí, že takové zprávy jsou přehnané a že jednotky vyšetřují případy zneužívání ze strany svých vojáků.

Odhaduje se, že od dobytí města z něj uprchlo více než sto tisíc lidí do okolních oblastí, včetně více než 2300 těhotných žen. Podle regionální ředitelky OSN pro genderovou rovnost a posílení postavení žen (UN Women) Anny Mutavatiové jsou súdánské ženy často nuceny rodit na ulici, píše agentura AP.

Šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Tom Fletcher před týdnem požádal o zajištění bezpečného průchodu do Fáširu pro humanitární pracovníky a zároveň pro civilisty, aby jej mohli snadno opustit.

Podle Fletchera je nezbytné mít přístup na místo sužované hladomorem, kde je třeba vyšetřit zprávy o systematických popravách, zadržování a znásilňování. „Je to město, které je tak dlouho v obležení, že lidé budou potřebovat jídlo, vodu a léky,“ řekl Fletcher.

Hladomor se šíří

Generál súdánské armády Abdal Fattáh Burhán a velitel RSF Muhammad Hamdán Dagalo v zemi v roce 2021 společně provedli vojenský převrat, ale později se rozešli kvůli neshodám ohledně rozdělení moci. Spor 15. dubna 2023 přerostl v otevřený ozbrojený střet a následně v občanskou válku, přičemž obě strany jsou obviňovány z páchání válečných zločinů.

Konflikt v Súdánu, kde žije asi padesát milionů lidí, připravil o život už několik desítek tisíc lidí, z domovů vyhnal bezmála dvanáct milionů Súdánců a způsobil hladomor, kterému čelí několik milionů lidí. Výbor pro kontrolu hladomoru (FRC) loni v prosinci oznámil, že se rozšířil v pěti oblastech země.

O vyjednání míru usiluje čtveřice zemí – USA, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené arabské emiráty. Právě Abú Dhabí obvinil generál Burhán z podpory „protisúdánských rebelů“. Emiráty to popírají, ačkoliv letos v listopadu se objevila informace americké zpravodajské služby, podle níž posílají RSF zbraně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy EU finálně schválily půjčku pro Ukrajinu i dvacátý balík sankcí proti Rusku

Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
13:58Aktualizovánopřed 15 mminutami

ŽivěSněmovna podpořila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů se zřejmě zpřísní. Zákon by měl zavést horní hranici nákladů na takový úvěr. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět překročit o čtyři body čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu zákona, která tyto novinky přináší, ve čtvrtek podpořila sněmovna. Poslanci schválili i zavedení doplňovacích komunálních voleb. Odpoledne se věnují ústním interpelacím.
09:01Aktualizovánopřed 22 mminutami

Slovensko hlásí obnovení dodávek ropovodem Družba

Slovensko ve čtvrtek dvě hodiny po půlnoci začalo přijímat ropu ropovodem Družba, napsala na sociální síti slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Dodávky suroviny uvedeným ropovodem přes Ukrajinu na Slovensko a do Maďarska byly přerušeny na konci ledna, podle Kyjeva kvůli ruskému útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) je zprovoznění ropovodu potvrzením, že poškozen nebyl. O obnovení dodávek ropy Družbou ve čtvrtek informovala i maďarská petrochemická skupina MOL.
08:20Aktualizovánopřed 51 mminutami

Hodnota majetku ruských miliardářů i přes sankce rekordně vzrostla, píše Forbes

Hodnota majetku ruských miliardářů se za poslední rok zvýšila o jedenáct procent na rekordních 696,5 miliardy dolarů (14,5 bilionu korun), a to navzdory ruské agresi proti Ukrajině a nejtvrdším západním sankcím, jaké kdy byly zavedeny proti významné ekonomice. Uvádí to agentura Reuters s odkazem na ruskou verzi časopisu Forbes.
před 54 mminutami

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
12:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránská ekonomika americkou námořní blokádu zřejmě ustojí, píše AFP

Americká námořní blokáda sice v nadcházejících týdnech sníží íránskou produkci ropy, avšak tvrzení o pádu tamní ekonomiky jsou předčasná, píše agentura AFP s odvoláním na komentáře analytiků. Oblastní velitelství ozbrojených sil Spojených států na Blízkém východě (CENTCOM) ve čtvrtek uvedlo, že USA od začátku své blokády přiměly 31 lodí, převážně ropných tankerů, změnit kurz a navrátit se do přístavů. Většina z lodí podle prohlášení pokyny následovala.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
před 2 hhodinami

Macron se snaží zajistit si vliv i po odchodu z čela Francie, tvrdí kritici

Méně než rok před prezidentskými volbami čelí francouzský prezident Emmanuel Macron kritice od opozice a neziskových organizací, že na vysoké pozice ve státní správě dosazuje sobě blízké lidi, píše server Euractiv. Nedávné či chystané změny posilují tvrzení kritiků, že se Macron snaží udržet si vliv i po svém odchodu z Elysejského paláce, uvedl server.
před 2 hhodinami
Načítání...