Krvavý konflikt v Súdánu trvá už rok a půl. Boje doprovází nebývalé sexuální a etnické násilí, hladomor a masivní vysídlování, varuje OSN. O moc nad africkým státem je svádí armáda s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle analytika Jana Havlíčka existují důkazy o genocidě v Dárfúru, kde se RSF snaží o „systematickou likvidaci“ nearabských obyvatel. Do války tiše zasahují i Emiráty, Egypt, Saúdská Arábie či Rusko. Rada bezpečnosti OSN se zatím nezmohla na víc než výzvy k příměří a uvalení sankcí na dva generály.
Opomíjenou brutální válku tiše přiživují Emiráty i Rusko
Občanská válka v Súdánu vypukla v dubnu 2023, kdy se v zemi schylovalo k plánovanému přechodu k civilní vládě. Boje se tehdy rozhořely mezi súdánskou armádou (SAF) vedenou faktickým prezidentem Abdalem Fattáhem Burhánem a polovojenskými jednotkami RSF v čele s Muhammadem Hamdánem „Hemedtim“ Dagalem. Generálové spolu v roce 2021 uskutečnili vojenský převrat, poté se ale rozkmotřili kvůli neshodám ohledně rozdělení moci.
Armáda, jež disponuje asi 120 tisíci vojáky a má výhodu v letectvu, kontroluje sever a východ země, přičemž vláda nyní sídlí v přístavu Port Súdán na pobřeží Rudého moře. Za RSF bojuje zhruba sto tisíc mužů a její jednotky ovládají část metropole Chartúm, skoro celý západosúdánský Dárfúr na západě a části Kordofánu na jihu, zatímco centrální oblast je rozdělená, popisuje rozložení sil francouzská rozhlasová stanice RFI.
List Sudan Tribune napsal, že armádě se daří postupovat poté, co se minulý týden zmocnila klíčových oblastí na severu Chartúmu. Tvrdé boje probíhají rovněž v Severním Dárfúru, který jako jedinou část této oblasti nemají RSF pod kontrolou.
„Nejkritičtější situace je aktuálně ve městě al-Fášir a jeho okolí, které je už mnoho měsíců obklíčeno a intenzivně bombardováno milicemi RSF. Situace ve městě je ve všech ohledech kritická, lidé jsou vystaveni hladomoru. V posledních týdnech se jako kritická ukazuje situace i v regionu Džazíra, který většinově ovládá RSF, a kde tyto milice v nedávné době vyvraždily několik celých vesnic,“ komentuje aktuální situaci analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Havlíček.
Opuštěný tank v súdánském Omdurmánu
Opomíjený konflikt
Válka si za rok a půl vyžádala přes dvacet tisíc mrtvých a tisíce zraněných, uvádí OSN. Od konce letošního října navíc boje významně zintenzivnily s tím, jak se obě strany snaží dosáhnout přesvědčivého vojenského vítězství. Dochází při tom k vlně extrémního násilí včetně útoků na civilisty, kteří platí za eskalaci vysokou cenu v době, kdy svět upírá svou pozornost na jiné války, upozorňuje RFI.
Podle Havlíčka existuje v kontextu se Súdánem historicky daná apatie. „Lidé si jednoduše řeknou, že jde pouze o další konflikt někde v Africe, který se nás nijak netýká. To je velký omyl, protože se nás týká minimálně tím, že způsobuje další masivní uprchlickou krizi, která Evropu nemine. Pro média a politiky to navíc není atraktivní téma v kontextu dalších krizí, které momentálně probíhají – války na Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě. Válka v Súdánu tak je tragicky upozaděna,“ míní expert.
V Súdánu se podle něj odehrává zřejmě nejbrutálnější aktuální konflikt, a to z hlediska hned několika parametrů. „Jde třeba o počet vnitřně vysídlených osob, počet osob čelících akutnímu hladomoru a nemocem, či počet osob vystavených systematickému násilí, včetně sexuálního. Ten konflikt je brutální i v tom smyslu, že v něm lze nepochybně zaznamenat prvky genocidy, že dochází k plošnému vyvražďování celých vesnic a že dochází ke skutečně rozsáhlému sexuálnímu násilí zejména vůči ženám a dívkám,“ řekl Havlíček webu ČT24.
„Ohromující“ rozsah sexuálního násilí
Obě strany konfliktu jsou lidskoprávními skupinami a organizacemi obviňovány z páchání zvěrstev. K jednomu z nejkrvavějších masakrů došlo ve druhé polovině října při útoku RSF na vesnici Siriha v jihovýchodním státě Džazíra, kde rebelové pobili nejméně 124 lidí, píše agentura Reuters s odkazem na místní prodemokratické aktivisty z organizace Vadmadanský odbojový výbor. Ti masakr spojují s pomstou za zběhnutí vysoce postaveného velitele RSF Abú Ákily Kajkala k pravidelné armádě.
Kajkal pochází právě z tohoto zemědělského státu. Podle aktivistů jednotky RSF zabíjejí a zadržují civilisty, plení jejich domy a tisíce lidí musely uprchnout. Milice naopak obvinily armádu z vyzbrojování civilistů v Džazíře a z využívání sil pod Kajkalovým velením.
Nová zpráva vyšetřovací komise OSN pak zmiňuje nebývalé množství sexuálního a etnicky motivovaného násilí. RSF a spojenecké arabské milice podle této zprávy znásilňují civilisty a z žen dělají sexuální otrokyně, přičemž obětem je od osmi do 75 let. Rebelové se tak podle OSN snaží trestat obyvatele za jejich domnělé vazby na protivníky. „Rozsah sexuálního násilí, které jsme v Súdánu zaznamenali, je ohromující,“ konstatoval předseda mise Mohamed Chande Othman.
RSF v minulosti tvrdily, že obvinění ze sexuálního násilí vyšetří a pachatele potrestají. Obecně ale popírají, že by cílily na civilisty, a zvěrstva připisují jiným aktérům, o nichž hovoří jako o „darebácích“.
Náznaky genocidy v Dárfúru
Hemedtiho síly mají kořeny v milicích Džandžavíd, které před dvaceti lety pomohly armádě potlačit povstání v západosúdánském regionu Dárfúr. V nynějším konfliktu RSF získaly kontrolu nad rozsáhlým územím země včetně Západního Dárfúru, kde čelí obvinění ze zabíjení lidí z etnika Masalitů s pomocí arabských milicí.
Jedna z obětí ze Západního Dárfúru uvedla, že muž, který ji znásilnil, na ni mířil zbraní. „Přinutíme vás, masalitské dívky, abyste rodily arabské děti,“ řekl Súdánec podle zprávy vyšetřovací mise OSN. Jiný případ vypovídá o ženě, kterou ve stejném regionu více než osm měsíců věznili strážci RSF. Žena po opakovaných znásilněních svým hlavním věznitelem otěhotněla.
Uprchlice ze súdánského Dárfúru
OSN zdokumentovala i menší počet případů sexuálního násilí ze strany súdánské armády, ale uvedla, že je potřeba v této věci provést další šetření. Zpráva zmiňuje rovněž svědectví o tom, že obě válčící strany verbovaly dětské vojáky a obě se dopustily také závažných trestných činů, jako je mučení či svévolné zatýkání.
Katarská televize al-Džazíra píše na webu, že většina lidí v Chartúmu v posledních týdnech vítá armádu jako osvoboditele a náznak stability, protože RSF lidem ničily nebo zabíraly domy, sexuálně zneužívaly ženy a zadržovaly jejich muže. Polovojenské jednotky podle místních obyvatel zabíjely rodiny, když jim odmítly vydat ženy nebo majetek.
Objevily se však už i zprávy o hromadných popravách ze strany armády. Podle expertů, OSN i místních pozorovatelů nyní pro změnu Burhánovy síly cílí na osoby v Chártúmu, které podle nich mají vazby na RSF.
Útěk v panice a bez bot
Už před vypuknutím konfliktu čelil dlouhodobě nestabilní Súdán humanitární krizi kvůli suchu, sociálním a politickým nepokojům a také zdražování. Tyto faktory přispěly k rostoucí bídě, kterou pak nová občanská válka ještě umocnila.
„Lidsky jde v Súdánu o obrovskou tragédii. Miliony lidí přišly o střechu nad hlavou, prakticky celé hlavní město Chartúm je zničeno. Většina mých přátel je už mimo Súdán a ti, kterým se zemi ještě nepodařilo opustit, se o to neustále snaží,“ říká Havlíček.
Podle OSN konflikt odstartoval vůbec nejmasivnější vlnu vysídlování současnosti. Zhruba jedenáct milionů Súdánců opustilo své domovy, další tři miliony odešly za hranice, zejména do Čadu, Egypta, Jižního Súdánu či Eritrey.
„Moje rodina tady je neúplná. Celkem je nás devět. Ale válka nás rozdělila. Někteří z mé rodiny se dostali ze Západního Dárfúru, ale zbytek se k nám ještě nepřidal. Utekli jsme v panice, vyděšení z války. Nestihli jsme si s sebou nic vzít a někteří z nás dorazili i bosi,“ řekl Lékařům bez hranic čtyřiadvacetiletý uprchlík Aziz Adam žijící v táboře na východě Čadu.
„Vzpomínky na útěk ve mně zůstávají. Když pomyslím na ty tragédie, na to, jakou bolest jsme za sebou nechali, už se nemůžu vrátit. Ale slyšel jsem, že někteří lidé říkají, že by se raději vrátili do války v Súdánu, než aby snášeli peklo, kterému čelíme v táboře. Naše situace je tragická. Odešli jsme z jedné těžké situace, abychom se ocitli v ještě horší,“ dodal Adam.
Tristní podmínky v táborech
V provizorních uprchlických táborech už místy propukl hladomor a chybí v nich odpovídající zdravotní péče i potřebné dodávky základních potřeb, varují Lékaři bez hranic. „Omezení uvalená na humanitární organizace súdánskými úřady dále izolují lidi, kteří potřebují pomoc,“ varuje organizace.
Humanitární pomoc potřebuje asi 25 milionů lidí, což je polovina populace. „V Súdánu jsme se schovávali pod postele, abychom se chránili před bombami. Tyto vzpomínky jsou bolestivé, ale zde čelíme ještě větším těžkostem. Od příjezdu jsme dostali finanční pomoc jen pětkrát. A jídla a vody je málo. Obvykle je dostáváme každé dva dny, ale někdy je to i po čtyřech dnech čekání,“ postěžovala si Lékařům bez hranic mladá uprchlice z centrálního Dárfúru Amina Sulejmanová.
Súdánští uprchlíci v táboře v Čadu
Země se aktuálně potýká s cholerou, malárií, horečkou dengue či spalničkami, jež si vyžádaly tisíce obětí. Súdánce trápí i vysoká nezaměstnanost a tisíce škol musely být kvůli bojům uzavřeny.
„Před válkou jsem měl vlastní kancelář na tržnici a byl jsem ředitelem školy. Pěstoval jsem fazole, sezam a kukuřici, ale válka to všechno zničila,“ řekl Lékařům bez hranic uprchlík ze Severního Dárfúru Júsuf Mohamed. „Neustále přemýšlím, takže je těžké usnout. Moje rodina je daleko, válka pokračuje a každý den přináší zprávy o dalších mrtvých. Mám manželku a dvě děti, chlapce a dívku, ale všichni jsou v Kabkabiji, asi 156 kilometrů západně od al-Fáširu,“ dodal 57letý Súdánec.
Zbraně a podpora z ciziny
Do krvavé války se zapojilo podporou některé z válčících stran hned několik zahraničních aktérů. „Nejvíce do konfliktu zasahují Spojené arabské emiráty, a to přímou materiální podporou RSF. Emiráty potvrzují, že jsou v regionu dlouhodobě nejdestruktivnějším aktérem, a to nejen pokud jde o Súdán. Jsou přímo odpovědné za zločiny, které na civilním obyvatelstvu vykonává RSF. Zbraně a munici do země dodávají několika způsoby, zejména přes Čad,“ upozornil Havlíček.
Súdánská armáda zabavila obrněná vozidla vyrobená firmou Edge Group v Emirátech a vybavená francouzskými obrannými systémy Galix, který vyrábějí francouzské společnosti Lacroix Defense a KNDS France, upozornila ve čtvrtek agentura AP s odkazem na novou zprávu lidskoprávní organizace Amnesty International (AI).
Ta tvrdí, že identifikovala tyto obrněné transportéry v různých částech země, včetně Dárfúru, kde je používaly RSF. Organizace přítomnost obrněných vozidel ověřila z fotografií sdílených na sociálních sítích, na kterých jsou vozy zabavené nebo ničené súdánskou armádou.
Emiráty zprávy o podpoře a vojenských dodávkách popírají. Mluvčí vlády Emirátů v reakci na informace AI prohlásil, že země je „terčem koordinované dezinformační kampaně s cílem podkopávat naši zahraniční politiku, roli v regionu a humanitární úsilí“.
Experti OSN ve zprávě z počátku tohoto roku sdělili, že RSF získává podporu i od arabských spojeneckých milic, přičemž vojenské zásobovací linky vedou kromě Čadu také přes Libyi a Jižní Súdán, uvádí al-Džazíra.
Na straně SAF stojí Egypt a Saúdská Arábie, ale také Írán a Turecko, řekl webu Havlíček. Únorové jednání súdánského šéfa diplomacie v Teheránu vyvolalo spekulace o možných íránských dodávkách dronů, islámská republika to nicméně nepotvrdila, všímá si al-Džazíra.
„Do konfliktu zasahuje i Rusko, které zpočátku stálo na straně RSF, později ale vyjádřilo podporu i SAF kvůli vidině vybudování námořní základny na pobřeží Rudého moře, které je pod kontrolou SAF. Nyní se zdá, že Rusko skutečně stojí na straně SAF, případně že dodává zbraně oběma stranám konfliktu,“ poznamenal Havlíček.
Konflikt v Súdánu
Zlato v centru pozornosti
Motivací pro tyto státy jsou podle experta především súdánské nerostné suroviny, hlavně zlato. „Většina zlatých dolů se nachází na území pod kontrolou RSF, což vyhovuje Emirátům, které jsou hlavním odběratelem tohoto zlata. V minulosti jím bylo i Rusko, přičemž není tajemstvím, že Vladimir Putin výnosy z prodeje používal k financování invaze na Ukrajinu,“ připomíná Havlíček.
„Nyní se však zdá, že je pro Rusy důležitější motivací zmíněná námořní základna, takže raději podpoří SAF. Další motivace jsou pak strategické: Egypt ani Saúdská Arábie si nepřejí přijít o svůj vliv v Súdánu a mít RSF v blízkosti svého území,“ vysvětluje odborník.
V Organizaci spojených národů tento podzim sílí hlasy, které apelují na ukončení podpory a dodávek zbraní súdánským aktérům. „Abych to řekla bez obalu, určití údajní spojenci stran umožňují masakr v Súdánu,“ prohlásila v úterý v Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické a mírotvorné záležitosti Rosemary DiCarlová, aniž by kohokoli jmenovala. „Je to nezákonné a musí to skončit,“ dodala.
Hrozba pro celý region
Šéf OSN António Guterres nedávno popsal situaci v Súdánu jako „sérii neustávajících nočních můr“. „Tisíce zabitých civilistů a bezpočet dalších čelí nevýslovným zvěrstvům, včetně znásilňování a sexuálních útoků,“ prohlásil Guterres, který varoval, že konflikt může destabilizovat celý region a zasáhnout sousední země od Sahelu po Rudé moře.
Dopady konfliktu už pociťuje oblast Abyei, která leží na hranici mezi Súdánem a Jižním Súdánem a je bohatá na ropu. Region si nárokují od odtržení Jižního Súdánu v roce 2011 obě africké země a od začátku současné občanské války v Súdánu se Abyei i oba státy potýkají s přerušením těžby a rostoucím počtem běženců, uvádí web UN News.
Nedávno se navíc objevily zprávy o vpádu RSF do sporné oblasti a následném rabování. „Pohyb ozbrojených skupin zhoršuje křehkou bezpečnostní situaci v Jižním Súdánu a Abyei, zejména v souvislosti s již existujícím napětím mezi komunitami Twic Mayardit a Ngok Dinka ve státech Warrap a Abyei,“ varovala tento měsíc náměstkyně generálního tajemníka OSN pro Afriku Martha Pobeeová. Rozhovory o konečném statutu Abyei zůstávají kvůli politické nestabilitě v Súdánu pozastavené.
Šéf súdánské armády Abdal Fattáh Burhán
Rezoluce OSN a první sankce
Rada bezpečnosti OSN nyní projednává rezoluci navrženou Velkou Británií. Ta požaduje, aby válčící strany ukončily nepřátelské akce, a vyzývá je, aby umožnily bezpečné, rychlé a nerušené dodávky pomoci přes frontové linie a hranice, píše Reuters.
Konkrétně se v návrhu hovoří o nutnosti zachovat otevřený hraniční přechod Adre s Čadem, jelikož v polovině listopadu vyprší tříměsíční souhlas súdánských úřadů pro OSN a další humanitární skupiny k použití tohoto přechodu Adre k dodávkám pomoci pro Dárfúr.
„Devatenáct měsíců od začátku války se obě strany dopouštějí brutálního porušování lidských práv, včetně rozsáhlého znásilňování žen a dívek,“ upozornila britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová poté, co se její země v listopadu ujala předsednictví v Radě bezpečnosti.
Súdánské město Omdurmán poničené boji
Aby byla britská rezoluce přijata, je zapotřebí alespoň devět hlasů pro a žádné veto ze strany USA, Francie, Británie, Ruska nebo Číny, připomíná Reuters.
Už minulý týden rozhodl výbor Rady bezpečnosti o uvalení vůbec prvních sankcí za destabilizaci země a porušování lidských práv, které se dotkly dvou generálů RSF. Zákaz cestování a zmrazení majetku se týká vedoucího operací RSF Osmana Mohameda Hamida Mohameda a velitele milic v Západním Dárfúru Abdela Rahmana Juma Barkally.
Rada bezpečnosti OSN také v září o další rok prodloužila zbrojní embargo vztahující se jen na oblast Dárfúru. Čína a Rusko, které se v roce 2023 zdržely hlasování, tentokrát embargo odkývaly, podle expertů je nicméně zákaz stejně porušován. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch navíc kritizuje, že byla promarněna šance rozšířit platnost na celé území Súdánu.
Rada bezpečnosti přijala letos už dvě rezoluce týkající se Súdánu, ty jsou ovšem spíše symbolické. V březnu vyzvala k okamžitému zastavení bojů po dobu ramadánu a v červnu pak požadovala zastavení obléhání města al-Fášir s 1,8 miliony obyvatel v Severním Dárfúru ze strany RSF. Oba návrhy, které zároveň apelovaly na zajištění přísunu humanitární pomoci, byly přijaty čtrnácti hlasy pro. Rusko se při hlasování zdrželo.
Příměří v nedohlednu
Co se týče mírových jednání, k těm se podle expertů nejspíš neschyluje, jelikož u obou súdánských aktérů chybí vůle složit zbraně. Dosavadní snahy Rijádu či Washingtonu zprostředkovat rozhovory ztroskotaly. „Všechny dosavadní ukazatele směřují k tomu, že obě strany jsou odhodlány k vojenským řešením, bez skutečného zájmu o politická řešení nebo dokonce zmírnění utrpení civilistů,“ cituje RFI Mohameda Osmana z Human Rights Watch.
Podle Havlíčka by přitom válka mohla skončit velmi rychle. „Stačilo by zatlačit na klíčové země, které do konfliktu zasahují. Primárně jde o Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii a Egypt. Pokud by Západ, což je bezesporu v jeho možnostech, zatlačil na tyto státy, přímo by to ovlivnilo i válčící strany. To se však zatím neděje a měli bychom se ptát, proč se to neděje,“ podotkl expert. Utrpení Súdánců tak zřejmě v blízké době neskončí.
