Saúdská Arábie není jedinou zemí, která se snaží rozšiřovat moc v regionu – konkurence jí na Blízkém východě roste ve Spojených arabských emirátech (SAE), dosud oficiálním sunnitském spojenci v boji proti šíitským rebelům v Jemenu. Emiráty přitom tiše podpořily separatisty na jihu země, kde si cvičí „věrné“ vojáky. Na ostrově Sokotra, „Galapágách Indického oceánu“, navíc budují základnu. Na místě už teď působí tisíce vojáků a Jemen si stěžuje, že ničí přírodní rezervaci. Podle experta na Blízký východ Marka Čejky se nesnaží Abú Dhabí vytvořit „osmý emirát“, jak spekulují některá média, nýbrž budovat síť obchodních přístavů a námořních základen.
Emiráty vystupují ze saúdského stínu. Na unikátní ostrovy v rozvráceném Jemenu poslaly tisíce vojáků
Jemen je jednou z nejchudších zemí světa. O asijském státu s tradičně kmenovou strukturou se v posledních letech píše jako o „krvavé aréně“ různých stran konfliktu, které se tam snaží hrát o své zájmy.
O chaotické situaci v Jemenu se často hovoří ve spojitosti s takzvanou studenou válkou mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Zatímco Teherán podporuje jemenské šíitské povstalce Húsie, arabská koalice v čele s Rijádem stojí za sunnitskou vládou prezidenta Abdara Rabbúa Mansúra Hádího, jehož k moci vyneslo arabské jaro.
Za tři roky si boje vyžádaly přes deset tisíc obětí a miliony lidí musely opustit domovy. Chybí léky, jídlo a obyvatele sužují epidemie vážných onemocnění, jako je cholera. OSN a jiné organizace mluví o neúnosné humanitární tragédii, protože zásobování válečných oblastí je takřka nemožné.
Klíčový přístav obsadili s pomocí Emirátů separatisté
Nepřehledné situace využili i radikálové z Al-Káidy či Islámského státu a obsadili některé oblasti, které se provládní síly snaží postupně dobývat zpět. Koncem ledna se pak zmocnili většiny klíčového přístavu Aden jihojemenští separatisté podporovaní Emiráty.
Podle jemenských vládních zdrojů citovaných agenturou AP bránily Emiráty začátkem března lodím převážejícím 170 miliard jemenských rijálů (asi 14 miliard korun). Peníze byly určeny jemenským vládním zaměstnancům, kteří již déle než rok nedostali výplatu.
Rozložení sil v Jemenu
Vítězství Hádího nehraje Emirátům do karet
Abú Dhabí sice oficiálně podporuje jemenského prezidenta Hádího, podle agentury Reuters s ním ale dlouhodobě vede spory o kontrolu oblastí na jihu země. Sám Hadí už dříve označil Emiráty za „okupanty“, nikoli „osvoboditele“. Koncem února jemenský ministr dopravy Sálih Džubvaní oficiálně obvinil Emiráty z pokusu roztříštit Jemen. Podle něj financují a poskytují výcvik jemenským vojákům, kteří jako autoritu uznávají jenom SAE.
Emiráty údajně stojí za Jižní přechodnou radou, která usiluje o odtržení jihu. Tuto radu přitom vedou zarytí separatisté – viceprezidentem je salafista Hani Bin Breik, jenž působil jako ministr v Hádího vládě a jeho milice se podílela na osvobození Adenu z rukou Húsiů. Samotný šéf rady Ajdarous al-Zubajdí byl guvernérem Adenu, než ho Hadí v dubnu 2017 nechal odvolat.
Také jemenská opoziční politička a laureátka Nobelovy ceny za mír Tawakkul Karmánová mluví o „okupaci Jemenu“ ze strany Saúdské Arábie a Emirátů, které se podle ní snaží podkopat demokratizační proces v regionu po arabském jaru. „(Je to) saúdsko-emirátská okupace … Zradili Jemence a zaprodali je, využili převratu milicionářů Húsiů podporovaných Íránem, aby mohli odporným způsobem okupovat a získali větší vliv,“ řekla v únoru agentuře Reuters Karmánová v telefonickém rozhovoru z Istanbulu.
Před možnými přešlapy v Jemenu varuje Rijád a Abú Dhabí nedávná zpráva amerického Centra pro boj proti terorismu (CTC), která upozorňuje na riziko návratu Al-Káidy do znovudobytých oblastí, ale právě i před vnímáním Emirátů jako „kolonizační síly“ obyvateli Jemenu.
Emiráty se zapojily do bojů v Jemenu v roce 2015 a hrály klíčovou roli ve válce proti Al-Káidě. V zemi nasadily hned několik pozemních bezpečnostních složek: v jihozápadním Jemenu to jsou Brigády Al-Hizam, v guvernorátu Hadramaut pak elitní síly Hadrami a v provincii Šabwa takzvané Šabwanské elitní jednotky. Většinu ozbrojených sil verbuje Abú Dhabí z místních kmenů.
Podle webu The Middle East Eye se jedná o tisíce vycvičených Jemenců. Emiráty údajně povolaly na pomoc stovky žoldnéřů z Jižní Ameriky, navíc zřídily na jihu země věznice, kde mučí podezřelé z terorismu. Někteří komentátoři spekulují, zda se Abú Dhabí nesnaží vytvořit v Jemenu jakýsi osmý emirát.
Věznice v Adenu, kde vyslýchají Emiráty podezřelé teroristy
Abú Dhabí se obává, že se k moci dostane Muslimské bratrstvo
Podle experta na Blízký východ Marka Čejky z Mendelovy univerzity v Brně se ale Emiráty snaží v první řadě zajistit a posílit svou ekonomickou moc – k tomu se postupně připojily narůstající vojenské ambice v regionu.
Plakáty s prezidentem Hádím
„Je třeba mít na vědomí, že SAE jsou typickým režimem příznačným pro status quo před arabským jarem. Ve změnách, které arabské jaro rozpoutalo, tak viděl režim nejen ohrožení svých regionálních zájmů, ale i sebe samotného. Proto začal svou pozici různými způsoby posilovat. Roli hrají ale i jiné faktory – například dlouhodobě sílící pozice nedalekého Íránu, expanzionistická vize současného korunního prince (a de facto vládce) Abú Dhabí a zároveň zástupce náčelníka ozbrojených sil SAE Muhammada bin Zaída, kterému sekunduje Šejch Mohammed bin Rašíd Ál Maktúm, viceprezident a premiér SAE a vládce emirátu Dubaj,“ řekl Čejka webu ČT24.
Korunní princ Abú Dhabí Muhammad bin Zaíd si nemůže dovolit, aby Hádího strana Isláh získala moc, i kdyby to nadále znamenalo nadvládu Húsiů, protože Emiráty se obávají, že v případě Hádího úplného vítězství by se z Jemenu stala de facto země řízená Muslimským bratrstvem, vysvětluje v komentáři pro The New Arab britsko-jemenský právník a spirovatel Omar Mashjari. Hádího Isláh je sunnitským politickým uskupením sdružujícím právě Muslimské bratrstvo a salafisty.
Jakousi strategickou základnou Emirátů se stal jemenský ostrov Sokotra a stejnojmenné souostroví, jemuž se přezdívá „Galapágy Indického oceánu“, protože se na něm vyskytuje řada rostlin a živočichů, kteří se nikde jinde na světě neobjevují. Jde o více než 300 druhů rostlin, 24 druhů plazů, 190 druhů ptáků a více než 300 druhů bezobratlých živočichů. UNESCO Sokotru v roce 2008 zapsalo mezi rezervace Světového přírodního dědictví prvořadého významu.
Ostrov Sokotra - ohrožený druh dračince
Na Sokotře vzniká obří vojenská základna
Sokotra v minulosti bývala součástí Jižního Jemenu a před čtyřmi lety pronajal ostrov Emirátům na 99 let právě Hádí. „Od té doby SAE přesunuly na ostrov více než 12 tisíc vojáků speciálních sil a pokračuje výstavba obří vojenské základny s letištěm a přístavem. Ta má být dokončena v roce 2019,“ uvedl Čejka.
Počátkem roku jemenské ministerstvo turismu vyzvalo Emiráty, aby přestaly tento klenot poškozovat. Oficiální stížnost na ničení přírodních zdrojů na Sokotře zaslala jemenská vláda dokonce Radě bezpečnosti OSN.
„V bezprecedentním kroku Spojené arabské emiráty vyzvaly obyvatele ostrova, aby hlasovali v referendu o sebeurčení, aby se k nim připojili. To je vůbec nejnebezpečnější krok,“ uvedlo jemenské ministerstvo. Koncem ledna vyjádřili místní vedoucí představitelé Jižní přechodné rady podporu separatistům během bojů s Hádího silami v Adenu.
Obchodní cesty pod kontrolou
Podle Čejky jde Emirátům hlavně o budování sítě obchodních přístavů a námořních základen. „Konkrétněji v Port Súdánu, v Assabu v Eritreji, v Mukallá v Jemenu, v Džibuti a přístavech Berbera a Bosaso v Somálsku. Středobodem této sítě je (právě) jemenský ostrov Sokotra,“ podotkl Čejka.
Podle některých analytiků se Abú Dhabí snaží zajistit přístavy v arabském světě za účelem posílení pozice jejich vlastního v Džebel Alí, ať už potlačováním konkurence nebo usměrňováním obchodních cest. Emirátům jde zejména o rozšíření obchodu s fosilními palivy s Evropou a Severní Amerikou.
Z přístupu Emirátů vyplývá, že země si nepřeje jednotný Jemen a nestojí za Hádím tak pevně jako Saúdi, jejichž pozice zase odpovídá obchodní cestě, která dlouho vedla od Indického oceánu přes vnitrozemí k Saúdské Arábii.
Podle listu The Economist to vypadá, že se toto konzervativní království snaží vytvořit koridor vedoucí k pobřeží. Saúdové operují z letiště v přístavu al-Ghajdá, který kontrolují od loňského listopadu. Přízeň místních zástupců kmenů si koupili zbraněmi, auty a saúdskými pasy, píše Economist.
Možnost, že by došlo k mocenskému konfliktu mezi Abú Dhabí a Rijádem, ale není pravděpodobná, míní Čejka.
„Tyto mocnosti momentálně výrazně spolupracují. Mohli jsme to vidět při kooperaci na blokádě Kataru, která začala už loni v červnu a tato spolupráce se dále rozvíjí. Na konci loňského roku například SAE a Saúdská Arábie oznámily novou vojensko-politickou alianci, která zřejmě může sloužit i jako alternativa několik desítek let existující a stále ochromenější ekonomicko-politické aliance GCC (Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu),“ upozornil expert na Blízký východ.