Spor o Somaliland, přehradu i vojáky. V křehkém Africkém rohu roste napětí

Oblastí strategicky významného Afrického rohu hýbe v posledních měsících rostoucí napětí mezi klíčovými regionálními hráči – Etiopií, Egyptem a Somálskem. Egypt poprvé za více než čtyřicet let doručil zbraně Somálsku. Země se sblížily poté, co Etiopie podepsala předběžnou dohodu se Somalilandem, separatistickou provincií Somálska, aby si od něj pronajala pobřeží výměnou za možné uznání nezávislosti. Podle analytiků hrozí, že v už tak křehkém regionu nezůstane jen u slovních přestřelek.

Spory tří afrických zemí rámují dva klíčové body, přičemž první z nich je lednová dohoda Somalilandu a Etiopie týkající se možného uznání Somalilandu jako suverénního státu. Podle analytiků tato dohoda spustila významné přeskupení aliancí, a vyhrotila tak dlouhodobou rivalitu v regionu mezi Egyptem a Etiopií.

Spor mezi Egyptem a Etiopií je druhým klíčovým bodem a týká se etiopské výstavby rozsáhlé přehrady Gerd za čtyři miliardy dolarů. Jde o největší projekt vodní elektrárny v Africe, započal v roce 2011 a zatím není zcela dokončen. Nachází se na Modrém Nilu, který je spolu s Bílým Nilem zdrojem afrického veletoku, na severozápadě Etiopie, přibližně patnáct kilometrů východně od hranic se Súdánem. Nádrž za přehradou má plochu téměř devatenáct set čtverečních kilometrů, vešly by se do ní tři Prahy a Brno.

Egypt, který je na řece závislý, vnímá přehradu jako existenční hrozbu a nařkl Etiopii, že projekt prosadila a „ignorovala práva a bezpečnost zemí po proudu řeky“. Obává se, že během plnění nádrže dojde k úbytku vody a pokud nebudou zohledněny jeho potřeby, bude to mít zničující dopad na zásobování vodou i energetiku. Káhira rovněž tvrdí, že jen dvouprocentní snížení hladiny vody z Nilu by mohlo vést ke ztrátě přibližně 81 tisíc hektarů zavlažované půdy.

V minulosti Egypt varoval, že přijme „opatření“, pokud bude ohrožena jeho bezpečnost. Vodou z Nilu je také naplněno Násirovo jezero – přehradní nádrž, která se nachází za egyptskou Vysokou Asuánskou přehradou. Na řece je do značné míry závislý také Súdán, který má 48 milionů obyvatel.

Pro Etiopii má být přehrada revolucí, jelikož má vyrábět elektřinu pro šedesát procent populace a zajistit stálý přísun energie pro podniky. Plánuje dodávat elektřinu také sousedním zemím včetně Súdánu, Jižního Súdánu, Keni, Džibutska a Eritreje. Poslední diplomatické snahy o postup, jak by měla přehrada fungovat, a určit, kolik vody poteče po proudu do Súdánu a Egypta, se však loni v prosinci rozpadly.

Spor o Somaliland

Jak již bylo zmíněno, Etiopie na začátku roku podepsala předběžnou dohodu se Somalilandem, aby si od něj pronajala pobřežní území ke zřízení námořních sil výměnou za možné uznání jeho nezávislosti. Námořní základna má být součástí širší etiopské strategie, jejímž cílem je zajistit si přístup k moři a zvýšit svůj vliv ve strategicky významném Rudém moři a Adenském zálivu.

Etiopie by Somaliland uznala jako první země na světě, region totiž není mezinárodně uznáván, přestože funguje de facto jako samostatný stát se stabilní vládou. Ze strany Somalilandu by byla dohoda prvním krokem k získání mezinárodní legitimity, přičemž využívá své výhodné polohy i k přilákání etiopských zájmů.

Somálsko, které jej stále považuje za součást svého území, označilo dohodu za útok na svoji suverenitu a sdělilo, že ji všemi možnými prostředky zablokuje. „Somálsko se obává, že by takový krok mohl vytvořit precedens a povzbudit k tomuto kroku další země,“ řekl BBC geopolitický analytik Jonathan Fenton-Harvey.

Už dříve také pohrozilo, že pokud nebude dohoda mezi Etiopií a Somalilandem zrušena, vypoví ze země až deset tisíc etiopských vojáků, kteří zde působí v rámci mírové mise a na základě oboustranných dohod bojují proti ozbrojencům z hnutí aš-Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť al-Káida.

Somálsko posiluje vztahy s Egyptem

Somálsko tak v reakci na spory kolem Somalilandu chce posílit spojenectví s Egyptem, který se snaží zvýšit svůj vliv v oblasti Afrického rohu. Podle analytiků jde o strategický manévr, který má pomoci čelit rostoucímu vlivu Etiopie.

Dohodu o společné obraně, která formalizuje vojenskou alianci mezi Somálskem a Egyptem, podepsali zástupci obou zemí již dříve v srpnu, kdy byl somálský prezident Hasan Šejk Mohamúd na oficiální návštěvě v Káhiře. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí podle BBC uvedl, že považuje vojenskou dohodu se Somálskem za „historickou“. Podle serveru je to také šance „vyrovnat účty za přehradu“.

Africká unie na začátku srpna také zveřejnila komuniké, podle nějž má Egypt poskytnout vojáky do nové mírové mise, která má být v Somálsku zahájena příští rok. Podle plánu se má do této mise zapojit až pět tisíc egyptských vojáků a dalších pět tisíc má být nasazeno samostatně.

O naplnění dohody může svědčit událost z minulého týdne, kdy poprvé po více než čtyřiceti letech na letišti v Mogadišu přistály egyptské vojenské letouny se zbraněmi a municí, o čemž s odkazem na dva diplomaty a vysokého somálského představitele informovala agentura Reuters. Video sdílené na sociálních sítích a ověřené agenturou Reuters ukazuje letadla na přistávací ploše. Jeden z diplomatů uvedl, že si Somálsko dovozem egyptských zbraní a znepřátelením Etiopie „zahrává s ohněm“.

Destabilizace regionu?

Etiopie podle serveru ABC reagovala slovy, že „obezřetně sleduje vývoj, který by mohl ohrozit její národní bezpečnost“. Etiopské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že země „nemůže nečinně přihlížet, zatímco ostatní aktéři přijímají opatření k destabilizaci regionu“. Somálský ministr obrany v reakci na to podle BBC řekl, že Etiopie by měla přestat „naříkat“, protože každý „sklidí, co zasel“, čímž odkázal na vzájemné diplomatické vztahy, které mají už měsíce sestupnou tendenci.

„Spor o Nil se skutečně může odehrát v Somálsku,“ uvedl pro BBC ředitel Mezinárodního institutu pro strategická studia Horn Hassan Khannenje. Pokud by se vojenské jednotky Etiopie a Egypta setkaly u somálských hranic, mohlo by to podle něj vést k dalšímu konfliktu. Také Somaliland varoval, že zřízení egyptských vojenských základen v Somálsku by mohlo destabilizovat region.

Obě země navíc mají své vnitropolitické problémy – Etiopií hýbou boje s povstalci a Somálsko, které se vzpamatovává z třicetileté občanské války, stále čelí ozbrojencům z hnutí aš-Šabáb. Ani jedna země si tak nemůže dovolit případné další válčení, nemluvě o tom, že nepokoje v regionu by nevyhnutelně vedly k další migraci.

Khannenje pro BBC řekl, že pokud by konflikt vypukl, mohlo by to ještě více zkomplikovat geopolitiku kolem Rudého moře, do které by se zapojili další hráči, což by dále ovlivnilo globální obchod. Každý rok totiž proplouvá Suezským průplavem nejméně sedmnáct tisíc lodí, což činí dvanáct procent celosvětového obchodu, který putuje Rudým mořem. O navazování partnerství s africkými státy, které s mořem hraničí, dlouhodobě usilují země jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Turecko.

Přístav Berbera ležící na území neuznaného Somalilandu
Zdroj: Reuters/Feisal Omar

Diplomatický tlak Turecka

Podle analytika Jonathana Fenton-Harveyho ale mají Turecko a Spojené arabské emiráty větší šanci na zprostředkování jednání a nalezení kompromisu. Spojené arabské emiráty totiž významně investovaly do somalilandského přístavu Berbera a mají vliv na Etiopii kvůli svým tamním investicím. Pozornost tak bude upřena na další diplomatický tlak Turecka, které má vazby s Etiopií i Somálskem. Od července už zprostředkovalo dvě kola nepřímých rozhovorů mezi zeměmi a dohodě Etiopie se Somalilandem, která dosud nebyla finalizována. Třetí kolo rozhovorů se má uskutečnit v září.

Analytici podotýkají, že strategická hodnota vojenské spolupráce Egypta a Somálska je však sporná, „vezmou-li se v úvahu historické neúspěšné intervence Egypta v jiných kolabujících státech“. „Angažovanost Egypta v Libyi, Sýrii, Iráku, Palestině a Súdánu se vyznačovala jen omezeným úspěchem a v mnoha případech přímým neúspěchem. Tyto precedenty naznačují, že Egypt může v Somálsku čelit podobným výzvám. Složitost místní a regionální dynamiky by totiž mohla zmařit jeho snahy o uplatnění vlivu a stabilizaci situace,“ píše server Modern Diplomacy. Přetrvávající napětí v Africkém rohu tak představuje významné riziko pro regionální stabilitu.

„Potenciální důsledky tohoto konfliktu přesahují hranice regionu a ovlivňují širší geopolitickou krajinu Rudého moře, Adenského zálivu a povodí Nilu,“ podotýká analýza s tím, že k řešení základních příčin a podpoře dlouhodobé stability v oblasti je nezbytný koordinovaný přístup zahrnující regionální a mezinárodní aktéry. „Bez toho hrozí, že se region propadne do další nestability s potenciálně ničivými důsledky pro všechny zúčastněné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vyšetřovatelé srážky ve Washingtonu vyzvedli z letounu obě černé skříňky

Vyšetřovatelé tragické srážky vojenského vrtulníku s dopravním letadlem, při níž ve středu večer v americkém hlavním městě Washingtonu zahynulo 67 lidí, už vyzvedli ze zříceného letounu obě černé skříňky. Uvedl to americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB).
05:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael udeřil na cíle Hizballáhu na jihu Libanonu

Izraelské stíhací letouny v noci na pátek provedly sérii náletů na cíle libanonské teroristické skupiny Hizballáh v údolí Bikáa na východě Libanonu. S odvoláním na oznámení izraelské armády o tom informoval server The Times of Israel (ToI). Operaci armáda provedla navzdory dohodě o příměří, která má po prodloužení platit ještě více než dva týdny.
před 5 hhodinami

Americký Senát potvrdil Burguma ministrem vnitra

Americký Senát ve čtvrtek večer potvrdil ve funkci nového ministra vnitra Douga Burguma, miliardáře a bývalého guvernéra Severní Dakoty, jehož si prezident Donald Trump vybral, aby mimo jiné prosazoval jeho agendu zvyšování těžby fosilních paliv. Senátoři schválili Burgumovu nominaci poměrem hlasů 79 ku 18.
06:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Krutý režim v Myanmaru podepřou „soukromé“ síly z Číny

Čtyři roky po převratu v Myanmaru pozice vojenské junty významně oslabila na úkor nejrůznějších povstaleckých skupin. Odpor si ale vyžádal značné oběti – tisíce lidí zemřely, další skončily za mřížemi a přes tři miliony obyvatel muselo opustit své domovy. Režim podporuje vojensky i na mezinárodním poli Rusko a Čína. Ta se chystá vyslat do země ozbrojené soukromé bezpečnostní síly na ochranu společných projektů. Kontroverzní plán budí u států jihovýchodní Asie obavy z rozšiřování vlivu Pekingu v době, kdy přináší nejistotu změny v Bílém domě.
před 6 hhodinami

EU začala jednat o záchraně automobilového průmyslu

Evropská komise odstartovala strategické rozhovory o budoucnosti automobilového průmyslu. Účastní se jich představitelé evropských automobilek i odborů. Například německá automobilka BMW navrhuje, aby sedmadvacítka snížila clo na dovoz vozů z USA z deseti na 2,5 procenta. V Bruselu se mluví i o výzvě ke zmírnění pokut za nedodržování stanovených emisních průměrů. Někteří čeští europoslanci vidí v dialogu o restartu automobilového průmyslu naději, jiní se k němu staví skepticky.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Senátoři „grilovali“ Trumpovy adepty na šéfy FBI a tajných služeb

Nominaci na post nového ředitele FBI se u senátorů snaží obhájit bývalý prokurátor Kash Patel. Přestože patří k výrazným Trumpovým loajalistům, během slyšení v Senátu USA kritizoval prezidentské milosti pro výtržníky z Kapitolu. „Grilování“ ve čtvrtek podstoupila i možná šéfka zpravodajců Tulsi Gabbardová, která odrážela dotazy na Rusko či Sýrii.
před 15 hhodinami

Leteckou nehodu ve Washingtonu nikdo nepřežil

Srážku komerčního letounu s vojenským vrtulníkem ve Washingtonu nikdo nepřežil, uvedl americký prezident Donald Trump. Virginský guvernér Glenn Youngkin agentuře Reuters sdělil, že těla většiny obětí se již podařilo vyzvednout. Na palubě letadla bylo 60 cestujících a čtyři členové posádky, ve vrtulníku tři vojáci. Oba stroje spadly do řeky Potomac. Federální úřad pro letectví v předběžné zprávě o nehodě uvedl, že počet dispečerů v řídicí věži letiště „nebyl normální pro tuto denní dobu a objem provozu“.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Při letecké havárii ve Washingtonu zahynuli ruští mistři v krasobruslení

Letadlem American Airlines, které ve Washingtonu srazilo s helikoptérou, cestovali i krasobruslaři. Závodníci a trenéři se vraceli z mistrovství Spojených států, které se do neděle konalo v kansaském městě Wichita. Mezi mrtvými jsou i ruští mistři světa ve sportovních dvojicích z roku 1994. Washington je kvůli neštěstí v kontaktu s Moskvou.
před 17 hhodinami
Načítání...