Etiopie chce jako první stát světa uznat Somaliland výměnou za přístup k moři. Somálsko zuří a vyzývá k zásahu

Somálská vláda odsoudila rozhodnutí Etiopie uznat republiku Somaliland výměnou za přístup k moři a pronájem vojenské základny na pobřeží. Mogadišu to považuje za „porušení“ své suverenity. Informovala o tom německá rozhlasová stanice Deutsche Welle (DW). Somaliland vyhlásil nezávislost na Somálsku v květnu 1991. Přestože nezískal mezinárodní uznání, na rozdíl od zbytku Somálska, kterým otřásají útoky islamistů, zůstává poměrně poklidným regionem.

Dohoda schválená v pondělí by výměnou za formální uznání Somalilandu umožnila Etiopii získat přístup k Adenskému zálivu a hlavním obchodním trasám přes Suez a Rudé moře dál do Indického oceánu. Somaliland podle dohody poskytne Etiopii na dobu padesáti let dvacetikilometrový pás pobřeží a umožní pronajmutí vojenské základny, sdělil podle DW etiopský poradce pro národní bezpečnost Redwan Hussein.

Přístup k moři jako „existenční problém“

Etiopie dosud k námořnímu obchodu využívala zejména Džibutsko. Sama ztratila přístup k pobřeží po tři desetiletí trvající válce s vlastním separatistickým regionem – Eritreou. Ta získala nezávislost v roce 1993. S více než 100 miliony obyvatel je Etiopie nejlidnatější vnitrozemskou zemí na světě.

Současný etiopský premiér Abiy Ahmed už loni na podzim deklaroval svou ambici zajistit přístup k moři, což označil za „existenční problém“ pro svou zemi. Ahmedova slova vyvolala mezi sousedy a širší komunitou strach z vypuknutí dalšího konfliktu v regionu. Existovaly totiž obavy, že se Etiopie pokusí připravit o území Eritreu, to však tamní úřady rychle popřely.

Dohodu odmítlo Somálsko i teroristé z aš-Šabábu

Zatímco somalilandská diplomacie hovoří o „historickém diplomatickém milníku“, Somálsko proti nové dohodě protestuje, protože podle úřadů Somaliland zůstal na základě tamní ústavy součástí Somálska. „Somálsko považuje tento krok za jasné porušení jeho suverenity a jednoty,“ varovala vláda v prohlášení.

Somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud v úterním projevu v parlamentu označil překvapivou dohodu za „ostudu vůči mezinárodním normám a zákonům“. „To není dohoda, ale porušení naší existence jako země,“ řekl.

Zpráva o dohodě mezi Etiopií a Somalilandem se objevila krátce poté, co somálská vláda obnovila dialog s představiteli Somalilandu. Mohamud také zdůraznil, že Somálsko se snažilo spolupracovat s Etiopií na lepší budoucnosti pro obě země. Somálsko už vyzvalo Radu bezpečnosti OSN a Africkou unii, aby zasáhly.

Podle DW dohodu odsoudila dokonce i islamistická skupina aš-Šabáb, která terorizuje Somálsko. Hnutí se zavázalo „bránit svou zemi a moře svou krví“.

Etiopie a Somaliland už v roce 2018 podepsaly dohodu, která měla vést k tomu, že by Addis Abeba vlastnila 19procentní podíl v přístavu Berbera, přičemž emirátská logistická společnost DP World by držela 51 procent. Tyto snahy ale v roce 2022 ztroskotaly kvůli tomu, že „Etiopie nesplnila podmínky potřebné k získání podílu před uplynutím lhůty“, uvedly tehdy podle BBC somalilandské úřady.

Neuznaný Somaliland je oázou míru

Somaliland leží na území severního Somálska v Africkém rohu. Hlavním městem je Hargeysa a zahrnuje pět z osmnácti somálských krajů v oblasti mezi Etiopií, Džibutskem, Adenským zálivem a někdejším Italským Somálskem. Území Somalilandu bylo britskou kolonií.

Země vyhlásila nezávislost v roce 1991 poté, co byl v Somálsku povstaleckými klany svržen diktátor Mohamed Siad Barre a země upadla do devastující občanské války a chaosu, který doprovázel i hladomor.

Somaliland vytvořil zvláštní vládní systém kombinující tradiční a západní prvky vlády, který je zastřešen somalilandskou ústavou. Země má republikánskou formu vlády. Dle Světového ekonomického fóra disponuje jedním z nejdemokratičtějších systémů v Africe.

Země s 3,5 milionu obyvatel sice nemá mezinárodní uznání, s některými státy, jako například se Saúdskou Arábií či Spojenými arabskými emiráty, ale na různé úrovni spolupracuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu.
před 2 mminutami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
07:05Aktualizovánopřed 22 mminutami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
před 2 hhodinami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 4 hhodinami

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 8 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...