Etiopie chce jako první stát světa uznat Somaliland výměnou za přístup k moři. Somálsko zuří a vyzývá k zásahu

Somálská vláda odsoudila rozhodnutí Etiopie uznat republiku Somaliland výměnou za přístup k moři a pronájem vojenské základny na pobřeží. Mogadišu to považuje za „porušení“ své suverenity. Informovala o tom německá rozhlasová stanice Deutsche Welle (DW). Somaliland vyhlásil nezávislost na Somálsku v květnu 1991. Přestože nezískal mezinárodní uznání, na rozdíl od zbytku Somálska, kterým otřásají útoky islamistů, zůstává poměrně poklidným regionem.

Dohoda schválená v pondělí by výměnou za formální uznání Somalilandu umožnila Etiopii získat přístup k Adenskému zálivu a hlavním obchodním trasám přes Suez a Rudé moře dál do Indického oceánu. Somaliland podle dohody poskytne Etiopii na dobu padesáti let dvacetikilometrový pás pobřeží a umožní pronajmutí vojenské základny, sdělil podle DW etiopský poradce pro národní bezpečnost Redwan Hussein.

Přístup k moři jako „existenční problém“

Etiopie dosud k námořnímu obchodu využívala zejména Džibutsko. Sama ztratila přístup k pobřeží po tři desetiletí trvající válce s vlastním separatistickým regionem – Eritreou. Ta získala nezávislost v roce 1993. S více než 100 miliony obyvatel je Etiopie nejlidnatější vnitrozemskou zemí na světě.

Současný etiopský premiér Abiy Ahmed už loni na podzim deklaroval svou ambici zajistit přístup k moři, což označil za „existenční problém“ pro svou zemi. Ahmedova slova vyvolala mezi sousedy a širší komunitou strach z vypuknutí dalšího konfliktu v regionu. Existovaly totiž obavy, že se Etiopie pokusí připravit o území Eritreu, to však tamní úřady rychle popřely.

Dohodu odmítlo Somálsko i teroristé z aš-Šabábu

Zatímco somalilandská diplomacie hovoří o „historickém diplomatickém milníku“, Somálsko proti nové dohodě protestuje, protože podle úřadů Somaliland zůstal na základě tamní ústavy součástí Somálska. „Somálsko považuje tento krok za jasné porušení jeho suverenity a jednoty,“ varovala vláda v prohlášení.

Somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud v úterním projevu v parlamentu označil překvapivou dohodu za „ostudu vůči mezinárodním normám a zákonům“. „To není dohoda, ale porušení naší existence jako země,“ řekl.

Zpráva o dohodě mezi Etiopií a Somalilandem se objevila krátce poté, co somálská vláda obnovila dialog s představiteli Somalilandu. Mohamud také zdůraznil, že Somálsko se snažilo spolupracovat s Etiopií na lepší budoucnosti pro obě země. Somálsko už vyzvalo Radu bezpečnosti OSN a Africkou unii, aby zasáhly.

Podle DW dohodu odsoudila dokonce i islamistická skupina aš-Šabáb, která terorizuje Somálsko. Hnutí se zavázalo „bránit svou zemi a moře svou krví“.

Etiopie a Somaliland už v roce 2018 podepsaly dohodu, která měla vést k tomu, že by Addis Abeba vlastnila 19procentní podíl v přístavu Berbera, přičemž emirátská logistická společnost DP World by držela 51 procent. Tyto snahy ale v roce 2022 ztroskotaly kvůli tomu, že „Etiopie nesplnila podmínky potřebné k získání podílu před uplynutím lhůty“, uvedly tehdy podle BBC somalilandské úřady.

Neuznaný Somaliland je oázou míru

Somaliland leží na území severního Somálska v Africkém rohu. Hlavním městem je Hargeysa a zahrnuje pět z osmnácti somálských krajů v oblasti mezi Etiopií, Džibutskem, Adenským zálivem a někdejším Italským Somálskem. Území Somalilandu bylo britskou kolonií.

Země vyhlásila nezávislost v roce 1991 poté, co byl v Somálsku povstaleckými klany svržen diktátor Mohamed Siad Barre a země upadla do devastující občanské války a chaosu, který doprovázel i hladomor.

Somaliland vytvořil zvláštní vládní systém kombinující tradiční a západní prvky vlády, který je zastřešen somalilandskou ústavou. Země má republikánskou formu vlády. Dle Světového ekonomického fóra disponuje jedním z nejdemokratičtějších systémů v Africe.

Země s 3,5 milionu obyvatel sice nemá mezinárodní uznání, s některými státy, jako například se Saúdskou Arábií či Spojenými arabskými emiráty, ale na různé úrovni spolupracuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku.
18:19Aktualizovánopřed 4 mminutami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 54 mminutami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 1 hhodinou

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
07:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
15:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 2 hhodinami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 7 hhodinami
Načítání...