Somálská vláda odsoudila rozhodnutí Etiopie uznat republiku Somaliland výměnou za přístup k moři a pronájem vojenské základny na pobřeží. Mogadišu to považuje za „porušení“ své suverenity. Informovala o tom německá rozhlasová stanice Deutsche Welle (DW). Somaliland vyhlásil nezávislost na Somálsku v květnu 1991. Přestože nezískal mezinárodní uznání, na rozdíl od zbytku Somálska, kterým otřásají útoky islamistů, zůstává poměrně poklidným regionem.
Dohoda schválená v pondělí by výměnou za formální uznání Somalilandu umožnila Etiopii získat přístup k Adenskému zálivu a hlavním obchodním trasám přes Suez a Rudé moře dál do Indického oceánu. Somaliland podle dohody poskytne Etiopii na dobu padesáti let dvacetikilometrový pás pobřeží a umožní pronajmutí vojenské základny, sdělil podle DW etiopský poradce pro národní bezpečnost Redwan Hussein.
Přístup k moři jako „existenční problém“
Etiopie dosud k námořnímu obchodu využívala zejména Džibutsko. Sama ztratila přístup k pobřeží po tři desetiletí trvající válce s vlastním separatistickým regionem – Eritreou. Ta získala nezávislost v roce 1993. S více než 100 miliony obyvatel je Etiopie nejlidnatější vnitrozemskou zemí na světě.
Současný etiopský premiér Abiy Ahmed už loni na podzim deklaroval svou ambici zajistit přístup k moři, což označil za „existenční problém“ pro svou zemi. Ahmedova slova vyvolala mezi sousedy a širší komunitou strach z vypuknutí dalšího konfliktu v regionu. Existovaly totiž obavy, že se Etiopie pokusí připravit o území Eritreu, to však tamní úřady rychle popřely.
Dohodu odmítlo Somálsko i teroristé z aš-Šabábu
Zatímco somalilandská diplomacie hovoří o „historickém diplomatickém milníku“, Somálsko proti nové dohodě protestuje, protože podle úřadů Somaliland zůstal na základě tamní ústavy součástí Somálska. „Somálsko považuje tento krok za jasné porušení jeho suverenity a jednoty,“ varovala vláda v prohlášení.
Somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud v úterním projevu v parlamentu označil překvapivou dohodu za „ostudu vůči mezinárodním normám a zákonům“. „To není dohoda, ale porušení naší existence jako země,“ řekl.
Zpráva o dohodě mezi Etiopií a Somalilandem se objevila krátce poté, co somálská vláda obnovila dialog s představiteli Somalilandu. Mohamud také zdůraznil, že Somálsko se snažilo spolupracovat s Etiopií na lepší budoucnosti pro obě země. Somálsko už vyzvalo Radu bezpečnosti OSN a Africkou unii, aby zasáhly.
Podle DW dohodu odsoudila dokonce i islamistická skupina aš-Šabáb, která terorizuje Somálsko. Hnutí se zavázalo „bránit svou zemi a moře svou krví“.
Etiopie a Somaliland už v roce 2018 podepsaly dohodu, která měla vést k tomu, že by Addis Abeba vlastnila 19procentní podíl v přístavu Berbera, přičemž emirátská logistická společnost DP World by držela 51 procent. Tyto snahy ale v roce 2022 ztroskotaly kvůli tomu, že „Etiopie nesplnila podmínky potřebné k získání podílu před uplynutím lhůty“, uvedly tehdy podle BBC somalilandské úřady.
Neuznaný Somaliland je oázou míru
Somaliland leží na území severního Somálska v Africkém rohu. Hlavním městem je Hargeysa a zahrnuje pět z osmnácti somálských krajů v oblasti mezi Etiopií, Džibutskem, Adenským zálivem a někdejším Italským Somálskem. Území Somalilandu bylo britskou kolonií.
Země vyhlásila nezávislost v roce 1991 poté, co byl v Somálsku povstaleckými klany svržen diktátor Mohamed Siad Barre a země upadla do devastující občanské války a chaosu, který doprovázel i hladomor.
Somaliland vytvořil zvláštní vládní systém kombinující tradiční a západní prvky vlády, který je zastřešen somalilandskou ústavou. Země má republikánskou formu vlády. Dle Světového ekonomického fóra disponuje jedním z nejdemokratičtějších systémů v Africe.
Země s 3,5 milionu obyvatel sice nemá mezinárodní uznání, s některými státy, jako například se Saúdskou Arábií či Spojenými arabskými emiráty, ale na různé úrovni spolupracuje.
