Africký roh

Překvapivé rozhodnutí Izraele uznat jako první na světě africký Somaliland jako nezávislý stát odsoudily už desítky zemí. Podle expertů jsou důvody Jeruzaléma strategické, včetně příprav na možnou ofenzivu proti jemenským hútíům a snahy čelit vlivu Íránu v regionu. Spekuluje se i o plánu na přemístění Palestinců z Gazy na území Somalilandu. Izrael a Somaliland oficiálně mluví o posílení ekonomické spolupráce.

Napětí v oblasti Afrického rohu rychle stoupá. Etiopie zintenzivnila úsilí o znovuzískání přístupu k Rudému moři a hrozí Eritreji obsazením přístavu Assab. Sousední zemi zároveň obviňuje z podpory rebelů a snah o obnovení občanské války. Eritrea, jedna z nejbrutálnějších diktatur světa, to odmítá. A varuje Addis Abebu před překročením „červené linie“.

Oblastí strategicky významného Afrického rohu hýbe v posledních měsících rostoucí napětí mezi klíčovými regionálními hráči – Etiopií, Egyptem a Somálskem. Egypt poprvé za více než čtyřicet let doručil zbraně Somálsku. Země se sblížily poté, co Etiopie podepsala předběžnou dohodu se Somalilandem, separatistickou provincií Somálska, aby si od něj pronajala pobřeží výměnou za možné uznání nezávislosti. Podle analytiků hrozí, že v už tak křehkém regionu nezůstane jen u slovních přestřelek.

Když se řekne Somaliland, mnozí si vybaví polorozpadlý, válkou zmítaný stát, ohrožovaný spolu s teroristickými skupinami svou vlastní nestabilitou. Somaliland má ale se Somálskem, na který sedí výše uvedený popis, jen málo společného. Tento nikým neuznaný stát funguje již 30 let v relativním klidu a míru.

Východní část Afriky je v posledních letech sužována nálety sarančat. Stovky tisíc jich i letos plošně nalétají na území, kde likvidují úrodu farmářů. Nejvíce postiženou oblastí je Africký roh, tedy Somálsko, Etiopie a Keňa. Farmáři za zničenou úrodu nedostávají žádnou kompenzaci a po náletech hmyzu mají problém uživit vlastní rodiny. Mnoho z nich tak sarančata chytá a využívá jako potravu.