Překvapivé rozhodnutí Izraele uznat jako první na světě africký Somaliland jako nezávislý stát odsoudily už desítky zemí. Podle expertů jsou důvody Jeruzaléma strategické, včetně příprav na možnou ofenzivu proti jemenským hútíům a snahy čelit vlivu Íránu v regionu. Spekuluje se i o plánu na přemístění Palestinců z Gazy na území Somalilandu. Izrael a Somaliland oficiálně mluví o posílení ekonomické spolupráce.
Židovský stát ke spornému kroku přistoupil minulý pátek více než třicet let poté, co se region odtrhl od Somálska. Důvody zatím veřejně nesdělil, pouze uvedl, že se zavázal ke spolupráci v oblasti zemědělství, zdravotnictví, technologiích a ekonomice.
Prezident Somalilandu Abdirahman Mohamed Abdullahii v pátek sdělil, že je připraven připojit se k takzvaným Abrahámovským dohodám týkajících se normalizace vztahů s Izraelem.
Strategická poloha u Rudého moře
Podle expertů jsou ale důvody rozhodnutí Jeruzaléma hlavně strategické, píše server BBC News. „Izrael potřebuje spojence v oblasti Rudého moře z mnoha strategických důvodů, mezi nimiž je i možnost budoucího tažení proti hútíům,“ napsal izraelský think tank Institute for National Security Studies s odkazem na jemenské džihádisty podporované Íránem.
„Somálsko je ideálním kandidátem pro takovou spolupráci, protože by mohlo Izraeli nabídnout potenciální přístup k operační oblasti blízko zóny konfliktu,“ poznamenal think tank.
Izrael opakovaně útočil na cíle spojené s hútíi v Jemenu poté, co v říjnu 2023 vypukla válka v Gaze po brutálním útoku Hamásu na židovský stát. Hútíové v solidaritě s Palestinci začali útočit na židovský stát i obchodní lodě v Rudém moři, což významně zkomplikovalo mezinárodní námořní obchod.
Jemenští teroristé už v reakci na uznání Somalilandu varovali, že jakoukoli izraelskou přítomnost v tomto regionu budou považovat za „vojenský cíl“. Somálští piráti v oblasti desítky let pravidelně útočili na lodě u pobřeží východní Afriky.
Podle analytika Camerona Hudsona izraelské rozhodnutí souvisí se snahou židovského státu čelit vlivu Íránu v regionu. „Rudé moře je kanálem pro zbraně a bojovníky, kteří (tudy) proudí do východního Středomoří. Tradičně bylo zdrojem podpory a zásobování bojovníků v Gaze. A tak bezpečnostní přítomnost a přítomnost zpravodajských služeb v ústí Rudého moře slouží národním bezpečnostním zájmům Izraele,“ řekl BBC analytik.
Soupeření v Africkém rohu
Somaliland leží v oblasti Afrického rohu a sousedí s Etiopií a Džibutskem, přičemž v blízkosti se nacházejí Adenský záliv a zmíněné Rudé moře. Tyto dvě vodní plochy odděluje průliv Bab al-Mandab. Jedná se o úzký bod pro lodní dopravu směřující ze Středozemního moře do Indického oceánu. Jako takový je celosvětově považován za životně důležitou obchodní tepnu, píše Jerusalem Post.
Podle izraelského serveru lze krok Jeruzaléma vnímat za začátek nové éry mezinárodní rivality v této nestabilní části Afriky, do níž je už nyní zapojeno mnoho zemí. Například Turecko se angažuje v Somálsku a Súdánu. Spojené arabské emiráty investují do přístavu Berbera v Somalilandu a evropské mocnosti zase mají základny a síly v Džibutsku.
Rozhodnutí židovského státu zdánlivě staví Izrael a Spojené arabské emiráty na jednu stranu, když sdílejí zájmy v tomto regionu. Na druhé straně pak stojí státy jako Turecko, poznamenal Jerusalem Post.
Zvěsti o nuceném přesídlení obyvatel z Gazy
Před několika měsíci média informovala, že Jeruzalém kontaktoval Somaliland ohledně možného přesídlení Palestinců násilně vystěhovaných z Gazy, připomíná BBC. Izrael se k těmto zprávám nevyjádřil, ale Somaliland v té době prohlásil, že jakýkoli krok židovského státu k uznání jeho nezávislosti nebude mít nic společného s palestinskou otázkou.
Somálsko i palestinská samospráva nicméně naznačily, že izraelské uznání Somalilandu by mohlo souviset právě s plánem na vysídlení obyvatel Gazy. „Somálsko nikdy nepřijme, aby byl lid Palestiny násilně vystěhován z jejich právoplatné země na vzdálené místo,“ zdůraznil somálský prezident Hasan Šejk Mohamúd.
Somaliland jednostranně vyhlásil samostatnost na Mogadišu 18. května 1991 poté, co po 22 letech padl vojenský režim autokratického prezidenta Mohameda Siada Barreho. Mogadišo, Africká unie ani OSN odtržení neuznaly.
Somaliland má i přesto fungující politický systém, vládní instituce, policejní síly a vlastní měnu. Šestimilionový region se těší relativnímu míru a stabilitě, zatímco Somálsko sužují útoky radikálních islamistů.
Historie Somalilandu jako samostatné oblasti sahá až do koloniální nadvlády 19. století. Tehdy to byl britský protektorát, známý jako Britské Somálsko, který se v roce 1960 sloučil s Italským Somálskem, čímž vznikla Somálská republika.
Zastánci nezávislosti argumentují, že region je osídlen převážně příslušníky klanu Izák, takže je etnicky odlišný od zbytku Somálska. Mogadišo však považuje region za nedílnou součást svého území.
Vlna mezinárodní kritiky
Prezident Somalilandu Abdullahi označil minulý týden krok Jeruzaléma za „historický okamžik“, zatímco Somálsko jej považuje za útok na svou suverenitu a v zemi vypukly protiizraelské protesty.
Rozhodnutí Jeruzaléma kritizovaly i další desítky zemí včetně Turecka, Saúdské Arábie a Africké unie. „Žádná země by neměla povzbuzovat ani podporovat vnitřní separatistické síly,“ konstatovala čínská diplomacie.
Země považované za spojence Hargeisy jako Spojené arabské emiráty či Etiopie se zdržely komentářů. Somaliland v roce 2024 souhlasil s pronájmem části svého pobřeží vnitrozemské Etiopii, což Mogadišo ostře kritizovalo.
