Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc vykazovala krátce před 14:00 SEČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst asi o 47 procent a nacházela se v těsné blízkosti 47 eur (zhruba 1141 korun) za megawatthodinu (MWh). Předtím podle údajů serveru Barchart vystoupila až na 48,70 eura (zhruba 1182 korun) za MWh. Kolem 17:00 růst zvolnil pod 40 procent, když se cena pohybovala nad 44,60 eura za MWh.
„Další vývoj bude záviset hlavně na délce a rozsahu konfliktu. Krátký vojenský střet by pravděpodobně znamenal jen dočasné výkyvy cen a následnou stabilizaci. Naopak vleklá eskalace nebo narušení exportních tras v Perském zálivu by znamenaly trvalejší růst cen energií a vyšší inflaci,“ sdělil analytik Portu Lukáš Raška.
QatarEnergy, která je významným dodavatelem suroviny do EU, pozastavila produkci LNG kvůli vojenským útokům na závody v Kataru. Neupřesnila, kdy hodlá produkci obnovit.
Přeprava přes Hormuzský průliv se propadla
Už v sobotu po zahájení izraelsko-amerického útoku podle agentury Bloomberg několik tankerů s plynem přerušilo plavbu, aby se vyhnuly Hormuzskému průlivu. Katar je druhým největším vývozcem LNG na světě a produkci při vývozu do Evropy vyváží právě přes Hormuzský průliv.
Průliv je podle íránské agentury Tasnim od soboty fakticky uzavřen. Íránské revoluční gardy varovaly lodě, že plavba oblastí není bezpečná. Německý rejdař Hapag-Lloyd pak oznámil, že své plavby tudy přerušuje. Přesto některé tankery podle Bloombergu v omezeném počtu v plavbě pokračovaly, byť provoz byl o víkendu výrazně slabší než obvykle.
Kvůli plynu bude jednat EU
EU svolala na středu schůzku své koordinační skupiny pro plyn. Její účastníci se budou zabývat vlivem současného dění na Blízkém východě na energetickou situaci v EU, informovala agentura Reuters s odvoláním na mluvčí Evropské komise (EK). Členy koordinačních skupin jsou zástupci unijních institucí i členských států EU.
Zásobníky plynu v EU byly v sobotu podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) plné z necelých třiceti procent. V Česku to bylo zhruba 31 procent. „Stále je to v mezích stanovených pro EU, aby Unie ukončila zimní sezonu na odpovídající úrovni zásob a zajistila jejich opětovné naplnění během léta,“ uvedla mluvčí EK Anna-Kaisa Itkonenová. „Nepřijímáme tedy žádná nouzová opatření. Neexistuje žádný nedostatek,“ dodala.
Zásobníky jsou málo naplněny
„Tento konflikt se týká v podstatě všech zemí v oblasti Perského zálivu včetně Kataru, který patří mezi přední světové vývozce plynu,“ uvedla v pondělní zprávě o situaci na trhu s plynem společnost Mind Energy. „Trh započítává vysokou rizikovou přirážku kvůli obavám z poklesu dodávek. Zásoby plynu v Evropě jsou už teď výrazně nižší než před rokem a výpadek v dodávkách z Blízkého východu by měl přímý dopad i na ceny v Evropě,“ dodala.
„To znamená výrazně vyšší potřebu letních injekcí do zásobníků a tudíž vyšší poptávku po LNG,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Klíčová pro další vývoj bude podle něj situace v Hormuzském průlivu.
EU začala po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu z února 2022 odebírat velké objemy zkapalněného plynu z USA i z Kataru, aby nahradila ruské energie, které odmítá. Dovoz LNG pomohl Unii vypořádat se s výpadky v dodávkách ruského plynu prostřednictvím plynovodů. EU plánuje dovoz plynu z Ruska do roku 2027 zcela ukončit.
V roce 2024 se LNG na celkovém dovozu zemního plynu do EU podílel 37 procenty. Kataru patřilo mezi importéry LNG v Evropě třetí místo s podílem jedenáct procent.
V pondělí rostla také cena ropy
Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent kolem 17:15 SEČ přidával přes 6,8 procenta a pohyboval se nad 77,80 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst skoro o 5,8 procenta a nacházela se nedaleko 71 dolarů za barel.
„Cena severomořské ropy Brent, která už před víkendem uzavřela nad 73 dolary za barel, tedy nejvýše od loňského července, po otevření obchodování krátce vystřelila až k 82 dolarům,“ popsal analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Obchodníci se obávají zastavení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi pětina globálních dodávek ropy. Podle analytiků by ceny ropy v případě delšího přerušení mohly zamířit k hranici sto dolarů (zhruba 2070 korun) za barel.
„Pokud by ceny ropy zůstaly takto vysoké po více měsíců, zvýšilo by to inflaci v eurozóně o více než jeden procentní bod a snížilo hospodářský růst o několik desetin procentního bodu,“ uvedl podle agentury DPA hlavní ekonom společnosti Commerzbank Jörg Krämer.
„Případné úplné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu by představovalo zásadní šok pro globální trhy,“ uvedl o víkendu ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Univerzity v Praze Filip Sommer. „Rijád sice disponuje alternativou v podobě takzvaného Východo-západního ropovodu směřujícího k Rudému moři, Abú Dhabí může využít ropovod do přístavu Fudžajra mimo Hormuzský průliv, nicméně tyto kapacity nejsou plnohodnotnou náhradou dlouhodobého omezení námořní dopravy,“ dodal.
„Dopad na českou ekonomiku lze zatím čekat hlavně přes ceny energií. Dražší ropa by zdražila pohonné hmoty, zvýšila náklady firem a mohla zpomalit spotřebu domácností,“ doplnil Raška. „Intenzita dopadu však bude záviset na tom, zda se podaří udržet stabilní globální dodávky ropy. Pokud ano, šlo by spíše o krátkodobý inflační šok. Pokud ne, mohl by konflikt představovat významnější makroekonomické riziko i pro střední Evropu,“ uvedl.
Evropská komise: Dodávky ropy nejsou ohroženy
EK nevidí v tuto chvíli bezprostřední ohrožení dodávek ropy do EU kvůli vyostření konfliktu na Blízkém východě. Vyplývá to z e-mailu adresovaného vládám členských států EU, který má k dispozici Reuters. „V této fázi neočekáváme okamžitý dopad na bezpečnost ropných dodávek,“ stojí ve sdělení Komise z pondělního dopoledne.
Unijní exekutiva zároveň požádala členské státy EU, aby v pondělí poslaly do Bruselu svá hodnocení současné situace s dodávkami ropy. Komise rovněž zvažuje, že ještě tento týden svolá zasedání takzvané koordinační skupiny pro ropu, ve které jsou zástupci unijních institucí i členských států sedmadvacítky.
Útok na Írán začal narušovat dodávky ropy do několika asijských zemí závislých na Blízkém východu. Lodní doprava Hormuzským průlivem ustala a tankery se tam staly terčem odvetného ostřelování ze strany íránských revolučních gard. Zařízení na zpracování ropy ve více blízkovýchodních zemích byla nucena omezit činnost, týká se to i rozsáhlého rafinerského komplexu Ras Tanura v Saúdské Arábii, uvedl Reuters.
Zlato také rychle roste
Kvůli útokům se také výrazně zvyšuje poptávka po zlatě. Kolem 8:40 SEČ vykazovala cena zlata růst o 2,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 5405 dolarů (zhruba 112 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Předtím se vyšplhala až nad 5419 dolarů, což byla nejvyšší úroveň za více než čtyři týdny.
„Na rozdíl od předchozích eskalací v tomto konfliktu mají nyní obě strany poměrně pádné důvody, aby v eskalaci pokračovaly,“ uvedl podle Reuters analytik Kyle Rodda ze společnosti Capital.com. Nezávislý analytik Ross Norman předpověděl, že cena zlata se vyšplhá na nová maxima, protože svět podle něj vstupuje do zcela nové éry geopolitické nejistoty. „Zlato je pravděpodobně nejlepším ukazatelem globální nejistoty,“ upozornil.
Koncem ledna cena zlata vystoupila na rekord v blízkosti 5600 dolarů (zhruba 116 tisíc korun) za unci. Investoři vnímají zlato jako bezpečné útočiště v dobách politické a ekonomické nejistoty. Za celý loňský rok se cena kovu zvýšila o 64 procent. Kromě geopolitického napětí přispěly k růstu ceny zlata i pokračující nákupy ze strany centrálních bank, nižší úrokové sazby a slabší kurz dolaru.
Akcie v Evropě oslabily
Akcie na evropských trzích zahájily týden poklesem. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích EU, odepsal 1,65 procenta a uzavřel na 623,36 bodu.
Frankfurtský index DAX ztratil 2,42 procenta a skončil na 24 672,40 bodu. Index FTSE 100 sledující akcie na londýnské burze klesl o 1,2 procenta na 10 780,11 bodu. Pařížský CAC 40 klesl o 2,17 procenta na 8394,32 bodu.
„Nejvíce rostou energetické společnosti, které profitují z vyšších cen ropy, a obranný průmysl, jenž těží z očekávaného růstu vojenských výdajů,“ poznamenal analytik Raška. „Naopak největší ztráty zaznamenaly aerolinky, cestovní ruch a obecně firmy citlivé na cenu paliv a mobilitu. Konflikt totiž narušil letecké trasy na Blízkém východě a zvýšil provozní náklady dopravců,“ dodal.
Akcie německých aerolinek Lufthansa odepsaly více než pět procent, což je podle analytiků důsledek oznámení firmy, že kvůli bojům na Blízkém východě prodlužuje pozastavení letů do tohoto regionu. Klesaly také akcie bank nebo pojišťoven, německá pojišťovna Allianz odepsala přes tři procenta.
Pražská burza také mírně oslabila, index PX klesl o 0,8 procenta na 2649,69 bodu. Podle údajů burzovního webu kolem 17:00 ji dolů táhly akcie bankovního sektoru, naopak rostly u energetického gigantu ČEZ.
Erste Bank nakonec ubrala 1,02 procenta na 2419 korun, Moneta Money Bank klesla o 2,03 procenta na 193 korun a Komerční banka oslabila o 1,53 procenta na 1157 korun. Na hlavním trhu pražské burzy se poprvé obchodovaly akcie Karo Leather. „Ty při relativně nízkých objemech oslabily o 1,69 procenta na 175 korun,“ uvedla makléřka Wood & Company Barbora Zelená.
Naopak ČEZ přidal 3,78 procenta na 1209 korun, když těžil z růstu cen ropy, plynu a následně i elektrické energie. Zisky zaznamenaly mimo jiné i tituly z obranného sektoru. Emise Colt CZ stoupla o 1,36 procenta na 897 korun. „Dnešní (pondělní) hektické situaci odpovídal i objem obchodů, který se vyhoupl na více než jednu miliardu korun,“ doplnila Zelená.
Koruna kvůli dění na Blízkém východě oslabila vůči dolaru, oproti pátku o 26 haléřů na 20,78 koruny za dolar. K euru ztratila pět haléřů na 24,27 koruny za euro.
Akcie v USA
Akcie ve Spojených státech zahájily pondělní obchodování poklesem o více než jedno procento, postupně ale převážnou část ztrát smazaly a technologický index Nasdaq a širší S&P uzavřely se ziskem. Investoři ale po počátečním výprodeji začali hledat výhodné nákupy, což podpořilo trh a naznačuje, že očekávají, že dopady konfliktu budou omezené.
Index Dow Jones klesl o 73,14 bodu, tedy 0,15 procenta, na 48 904,78 bodu. Širší index Standard & Poor's vzrostl o 2,74 bodu, čili 0,04 procenta, na 6881,62 bodu. Index technologického trhu Nasdaq stoupl o 80,65 bodu, neboli 0,36 procenta, na 22 748,86 bodu.
Konflikt vyvolal růst akcií zbrojovek a zvýšil ceny energií, což pomohlo ropným společnostem. Vyvinul ale tlak na odvětví cestovního ruchu a odvětví citlivá na úrokové sazby. Ztrácely tak cestovní kanceláře, letecké a lodní společnosti nebo banky. Později se ale investoři znovu zaměřili na technologické akcie, a vraceli se k osvědčeným vysoce výkonným akciím, jako jsou ty firem Nvidia a Microsoft. Zvažovali také, jak dlouho by mohl konflikt na Blízkém východě trvat a co znamená pro inflaci a politiku centrální banky USA (Fed).
Americký dolar posílil ke koši hlavních světových měn, protože investoři hledali bezpečné útočiště kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Euro a japonský jen navíc oslabila skutečnost, že ekonomiky EU a Japonska jsou více vystavené vyšším nákladům na energii než Spojené státy, které jsou čistým exportérem energie.
V závěru obchodování dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, vzrostl o 0,96 procenta na 98,55 bodu. Euro vůči dolaru oslabilo o 1,1 procenta na 1,1693 USD. Dolar k jenu vzrostl o 0,8 procenta na 157,35 JPY. Euro vůči jenu kleslo o 0,2 procenta na 183,93 JPY.
Víkendové turbulence hýbají i s bitcoinem
Cena bitcoinu roste v pondělí o téměř jedno procento. Trh s kryptoměnami se propadl při víkendovém kontinuálním obchodování pod 63 200 dolarů (zhruba 1,3 milionu korun) za bitcoin, ale ztráty se smazaly ještě během něj. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů (zhruba 1,4 milionu korun), což odpovídá úrovním z konce října 2024, řekl analytik XTB Tomáš Cverna.
„Bitcoinu se o víkendu nevyhnuly turbulence, v závislosti na útoku klesla cena. Zatímco tradiční trhy byly o víkendu zavřené, kryptoměny se obchodují nepřetržitě, a staly se tak prvním barometrem investorské nálady po geopolitickém šoku,“ uvedl ředitel společnosti Coingarage Ota Janda. Cena se následně stabilizovala, což podle něj potvrzuje, že propady ovlivněné geopolitikou mívají omezené trvání.
Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu vojenskou operaci proti Íránu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je důvodem snaha zabránit režimu získat jadernou zbraň. Írán v odvetě ostřeloval Izrael a několik arabských zemí, v některých z nichž jsou americké základny. Pohrozil i dalšími odvetnými údery. Trump varoval, že by pak Spojené státy udeřily s ještě větší silou.
