Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.
„Cena severomořské ropy Brent, která už před víkendem uzavřela nad 73 dolary za barel, tedy nejvýše od loňského července, po otevření obchodování krátce vystřelila až k 82 dolarům (zhruba 1690 korun),“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Obchodníci se obávají, že konflikt by mohl zastavit lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi pětina globálních dodávek ropy. Podle analytiků by ceny ropy v případě delšího přerušení dopravy v Hormuzském průlivu mohly zamířit k hranici sto dolarů (zhruba 2050 korun) za barel.
„Pokud by ceny ropy zůstaly takto vysoké po více měsíců, zvýšilo by to inflaci v eurozóně o více než jeden procentní bod a snížilo hospodářský růst o několik desetin procentního bodu,“ uvedl podle agentury DPA hlavní ekonom společnosti Commerzbank Jörg Krämer.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s deníkem Daily Mail naznačil, že vojenská operace proti Íránu by mohla trvat čtyři týdny.
„Případné úplné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu by představovalo zásadní šok pro globální trhy,“ uvedl o víkendu ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Univerzity v Praze Filip Sommer. „Rijád sice disponuje alternativou v podobě takzvaného Východo-západního ropovodu směřujícího k Rudému moři, Abú Dhabí může využít ropovod do přístavu Fudžajra mimo Hormuzský průliv, nicméně tyto kapacity nejsou plnohodnotnou náhradou dlouhodobého omezení námořní dopravy,“ dodal.
Evropská komise: Dodávky ropy nejsou ohroženy
Evropská komise (EK) nevidí v tuto chvíli bezprostřední ohrožení dodávek ropy do EU kvůli vyostření konfliktu na Blízkém východě. Vyplývá to z e-mailu adresovaného vládám členských států EU, který má k dispozici agentura Reuters. „V této fázi neočekáváme okamžitý dopad na bezpečnost ropných dodávek,“ stojí ve sdělení komise. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová svolala na pondělních 13:00 mimořádné bezpečnostní zasedání Komise.
Unijní exekutiva zároveň požádala členské státy EU, aby v pondělí poslaly do Bruselu svá hodnocení současné situace s dodávkami ropy. Komise rovněž zvažuje, že ještě tento týden svolá zasedání takzvané koordinační skupiny pro ropu, ve které jsou zástupci unijních institucí i členských států sedmadvacítky.
Útok na Írán začal narušovat dodávky ropy do několika asijských zemí závislých na Blízkém východu. Lodní doprava klíčovým Hormuzským průlivem ustala a tankery se tam staly terčem odvetného ostřelování ze strany íránských revolučních gard. Zařízení na zpracování ropy ve více blízkovýchodních zemích byla nucena omezit činnost, týká se to i rozsáhlého rafinerského komplexu Ras Tanura v Saúdské Arábii, uvedla agentura Reuters.
Ceny pohonných hmot v Česku v příštích dnech a týdnech vzrostou o koruny za litr. Tempo zdražování bude závislé na dalším vývoji situace na Blízkém východě, při omezení dodávek ropy by mohlo jít i o pět korun za litr. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila agentura ČTK. Země Perského zálivu zajišťují podle loňských dat Mezinárodní energetické agentury kolem 27 procent světové produkce ropy.
Cena plynu také reaguje na útoky
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v důsledku americko-izraelských útoků na Írán v pondělí prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až zhruba na padesát procent po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy kvůli útokům zastavuje produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). QatarEnergy je významným dodavatelem suroviny do EU.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc krátce před 13:00 SEČ vykazovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst asi o 49 procent a nacházela se v těsné blízkosti 47,87 eur (zhruba 1160 korun) za megawatthodinu (MWh).
Katar je po Spojených státech druhým největším exportérem LNG na světě. Evropská unie začala hlavně po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu z února 2022 odebírat velké objemy LNG právě z Kataru, aby nahradila ruské energie.
Přes Hormuzský průliv prochází asi třetina globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), informují tiskové agentury.
Zlato také rychle roste
Kvůli útokům se také výrazně zvyšuje poptávka po zlatě. Kolem 8:40 SEČ vykazovala cena zlata růst o 2,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 5405 dolarů (zhruba 112 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Předtím se vyšplhala až nad 5419 dolarů, což byla nejvyšší úroveň za více než čtyři týdny.
„Na rozdíl od předchozích eskalací v tomto konfliktu mají nyní obě strany poměrně pádné důvody, aby v eskalaci pokračovaly,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Kyle Rodda ze společnosti Capital.com. Nezávislý analytik Ross Norman předpověděl, že cena zlata se vyšplhá na nová maxima, protože svět podle něj vstupuje do zcela nové éry geopolitické nejistoty. „Zlato je pravděpodobně nejlepším ukazatelem globální nejistoty,“ upozornil.
Koncem ledna cena zlata vystoupila na rekord v blízkosti 5600 dolarů (zhruba 115 tisíc korun) za unci. Investoři vnímají zlato jako bezpečné útočiště v dobách politické a ekonomické nejistoty. Za celý loňský rok se cena kovu zvýšila o 64 procent. Kromě geopolitického napětí přispěly k růstu ceny zlata i pokračující nákupy ze strany centrálních bank, nižší úrokové sazby a slabší kurz dolaru.
Akcie v Evropě citelně oslabují
Akcie na evropských trzích zahájily týden citelným poklesem, jejich hlavní index krátce po začátku obchodování ztrácel téměř dvě procenta. Investoři sledují vývoj kolem americko-izraelského útoku na Írán a s tím související růst cen ropy. Panují obavy, že kvůli drahé ropě a dalším dopadům vojenského konfliktu na Blízkém východě se zhorší hospodaření mnoha firem.
Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích EU, kolem 9:30 SEČ odepisoval více než 1,8 procenta pod 622,20 bodu. Nacházel se tak nejníže zhruba za dva týdny a sestoupil z maxima, na kterém byl v pátek.
Nejvýrazněji klesají akcie firem z odvětví cestovního ruchu a volného času, včetně leteckých společností a hotelových řetězců. Jejich index odepisoval 4,4 procenta. Akcie německých aerolinek Lufthansa odepisují jedenáct procent, což je podle analytiků důsledek oznámení firmy, že kvůli bojům na Blízkém východě prodlužuje pozastavení letů do tohoto regionu. Výrazně klesají také akcie bank nebo pojišťoven, kde se ztráty většinou pohybují od dvou do čtyř procent.
Posilují naopak akcie zbrojařských společností, jako je BAE Systems, Rheinmetall, Saab a Leonardo. Tam se zisky pohybují od pěti do osmi procent. Akcie české firmy CSG na burze v Amsterdamu ale ráno mírně ztrácely.
Růst o více než pět procent vykazovaly akcie britských těžebních společnosti BP a Shell, stejně jako akcie francouzského rivala TotalEnergies.
Víkendové turbulence hýbají i s bitcoinem
Cena bitcoinu roste v pondělí o téměř jedno procento. Trh s kryptoměnami se propadl při víkendovém kontinuálním obchodování pod 63 200 dolarů (zhruba 1,3 milionu korun) za bitcoin, ale ztráty se smazaly ještě během něj. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů (zhruba 1,4 milionu korun), což odpovídá úrovním z konce října 2024, řekl analytik XTB Tomáš Cverna.
„Bitcoinu se o víkendu nevyhnuly turbulence, v závislosti na útoku klesla cena. Zatímco tradiční trhy byly o víkendu zavřené, kryptoměny se obchodují nepřetržitě, a staly se tak prvním barometrem investorské nálady po geopolitickém šoku,“ uvedl ředitel společnosti Coingarage Ota Janda. Cena se následně stabilizovala, což podle něj potvrzuje, že propady ovlivněné geopolitikou mívají omezené trvání.
