Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.

Nový pracovní zákon mimo jiné omezuje právo na stávku, snižuje odstupné, prodlužuje zkušební dobu, během níž mohou firmy propouštět nové zaměstnance. Dále také umožňuje platby v naturáliích či dává zaměstnavatelům možnost požadovat rozdělení dovolené.

„Historická událost! Modernizovali jsme práci,“ uvedl podle agentury AP Milei v reakci na páteční večerní hlasování. V něm návrh podpořilo 42 senátorů proti 28 nesouhlasícím, dva se hlasování zdrželi. Hlasování provázely protesty před parlamentní budovou, které svolal odbory a levicová opozice. Nejméně tři lidi policie zadržela.

Odbory se obávají, že se sníží ochrana zaměstnanců i jejich výdělky. Norma počítá s tím, že bude lehčí dát zaměstnancům výpověď, bude možné prodloužit pracovní den a rozšiřuje i seznam nezbytných služeb, kde bude obtížnější stávkovat.

Zastánci reformy tvrdí, že zefektivní fungování firem a zvýší jejich produktivitu. Dosavadní pravidla, včetně vysokého odstupného, podle nich téměř znemožňují propouštění zaměstnanců, což také odrazuje firmy od oficiálního zaměstnávání. Téměř polovina Argentinců podle agentury AP pracuje načerno. S modernizací pracovního trhu na něj bude mít přístup více lidí, tvrdí prezidentova strana, která hovoří o nejdůležitější reformě za poslední půlstoletí.

Pohled na argentinský Senát
Zdroj: Reuters/Matias Baglietto

Milei slíbil zkrotit radikálními kroky vysokou inflaci, což se mu podle odborníků alespoň zčásti podařilo. Problémem však zůstává vysoký podíl žijících pod hranicí chudoby a rostoucí nezaměstnanost. Od konce roku 2023, kdy nastoupil do prezidentského úřadu Milei, zaniklo na 300 tisíc pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Středeční útok nožem, při němž byli zraněni dva lidé v londýnské čtvrti Golders Green s početnou židovskou komunitou, byl oficiálně klasifikován jako teroristický čin, oznámil podle médií odpoledne šéf protiteroristické policejní jednotky Laurence Taylor. Pětačtyřicetiletý muž podezřelý z útoku byl zatčen.
před 20 mminutami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 1 hhodinou

Člun s keporkakem zvaným Timmy dorazil do Dánska

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.
14:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina oznámila, že drony zasáhla sankcionovaný tanker

Ukrajinská armáda uvedla, že v Černém moři asi 210 kilometrů jihovýchodně od ruského přístavního města Tuapse zasáhla drony sankcionovaný tanker pod kamerunskou vlajkou, který Rusko využívalo k vývozu ropných produktů. Ukrajinská tajná služba SBU ve stejný den uvedla, že zasáhla přečerpávací stanici v ruském Permu, která je od hranic Ukrajiny vzdálená 1500 kilometrů.
12:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Meta dostatečně nechrání děti na sítích, předběžně shledala Evropská komise

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že sítě Instagram a Facebook od americké technologické společnosti Meta Platforms porušují unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Podle EK nedokázaly řádně identifikovat, posoudit a zmírnit rizika spojená s přístupem nezletilých osob mladších 13 let k těmto službám. Firmě hrozí vysoká pokuta. Komise také ve středu vyzvala státy EU k rychlému zavedení aplikace pro ověřování věku.
09:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...