Masakr

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.

Generální tajemník NATO Mark Rutte ujistil vedení Bosny a Hercegoviny o podpoře v době narůstajících konfliktů s bosenskými Srby. Odsouzený lídr Republiky srbské Milorad Dodik s podporou Ruska hrozí odtržením od země a omezuje vládní instituce. Evropská unie v těchto dnech vysílá do země dalších čtyři sta členů mírové mise.

Skoro tříletý Žeňa nezná život bez sirén a ostřelování. Narodil se během ruské okupace města Buča. Jeho matka vzpomíná, že cestou do porodnice viděla těla zabitých civilistů přikrytá dekami. Následující den se po nemocnici pohybovali ruští vojáci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel na návštěvu Varšavy a jednal s polským premiérem Donaldem Tuskem. Tématem jejich rozhovoru byla exhumace Poláků zavražděných ve Volyni za druhé světové války nacionalisty z Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Tusk zároveň slíbil, že polské předsednictví v Radě Evropské unie bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do EU. Zelenskyj jednal i se svým protějškem Andrzejem Dudou.

Ukrajinští vyšetřovatelé uvedli jméno ruského velitele, kterého podezírají, že vydal rozkaz zabíjet civilisty ve městě Buča u Kyjeva, okupovaném ruskými vojsky na počátku války proti Ukrajině. Uvedla to ukrajinská redakce britské stanice BBC.

Kyjev nebude blokovat exhumaci Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války, oznámili ministři zahraničí Polska a Ukrajiny. Detaily přelomové dohody se ještě dolaďují, polští opoziční konzervativci už ale vyjádřili skepsi. Téma takzvaného volyňského masakru po dekády vrhalo stín na jinak spojenecké vztahy obou zemí.

Krvavý konflikt v Súdánu trvá už rok a půl. Boje doprovází nebývalé sexuální a etnické násilí, hladomor a masivní vysídlování, varuje OSN. O moc nad africkým státem je svádí armáda s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle analytika Jana Havlíčka existují důkazy o genocidě v Dárfúru, kde se RSF snaží o „systematickou likvidaci“ nearabských obyvatel. Do války tiše zasahují i Emiráty, Egypt, Saúdská Arábie či Rusko. Rada bezpečnosti OSN se zatím nezmohla na víc než výzvy k příměří a uvalení sankcí na dva generály.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Navzdory nepřízni úřadů se i letos konala v Rusku vzpomínková akce na jeden z největších masakrů z dob stalinského teroru. U hromadných hrobů v Sandarmochu v Karélii se ve třetím roce od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu sešly stovky lidí. V letech 1937 až 1938 tu sovětská tajná služba zastřelila víc než šest tisíc politických vězňů včetně několika Čechoslováků. Kvůli válce na Ukrajině panovalo mezi účastníky piety napětí.

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.

Koncem července uplynou dva roky od výbuchu ve věznici v ukrajinské Olenivce. Zemřelo tam tehdy 53 ukrajinských válečných zajatců a další desítky utrpěly zranění. Rusko tvrdilo, že zařízení zasáhla raketa HIMARS vypálená ukrajinskými vojáky, což ale Kyjev odmítl, a také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že to neodpovídá jeho zjištění. Po dvou letech se někteří z přeživších rozhodli promluvit.

Dřívější silnicí smrti nyní pulzuje nový život. Vznikl i nový park, kde lidé vzpomínají na oběti, které tenkrát ležely na asfaltu. Ukrajina si nyní připomíná dva roky od osvobození města Buča. A zároveň od chvil, kdy byly objeveny válečné zločiny, které zde Rusové spáchali.

Rusko vyzvalo Ukrajinu k vydání všech činitelů údajně zapojených do teroristických útoků v Rusku. Kyjev požadavek označil za nesmyslný a obzvláště cynický, protože přichází na výročí osvobození Buči. Před dvěma lety se objevily první důkazy o ruském masakru tamních civilistů.

Před 27 lety zastřelil radikalizovaný jordánský voják v pohraniční zóně sedm izraelských školaček. Vztahy mezi oběma zeměmi zůstávají v dnešní době přinejlepším chladné. Současná válka v Pásmu Gazy a také opakované spory okolo Chrámové hory v Jeruzalémě je dále zhoršují.

Až patnáct tisíc lidí přišlo loni o život ve městě Džunajná v súdánském Západním Dárfúru při etnicky motivovaných masakrech ze strany Jednotek rychlé podpory (RSF) a spřízněných arabských milic. Uvádí to zpráva pro Radu bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters je to v kontrastu s oficiálním odhadem OSN, podle něhož bylo od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi RSF a súdánskou armádou, zabito v celém Súdánu kolem dvanácti tisíc lidí.

Čtyři desítky přeživších z hudebního festivalu Supernova vymáhají na izraelských úřadech odškodné v celkové výši 1,23 miliardy korun kvůli tomu, že podle nich zanedbaly bezpečnost účastníků akce. Na žalobu upozornil server The Times of Israel. Přeživší tvrdí, že se akce neměla konat tak blízko hranic s Pásmem Gazy a měla být okamžitě zrušena ve chvíli, kdy bezpečnostní síly odhalily hrozící útok. Proti konání akce se tehdy postavili i někteří vysoce postavení činitelé armády, kteří upozorňovali na možné nebezpečí, dostali však rozkaz festival povolit.

Srbsko míří 17. prosince k předčasným parlamentním volbám, ve kterých se hraje o budoucí vztahy s Evropskou unií, ale i stabilitu celého regionu. Prezident Aleksandar Vučić vypsal hlasování v reakci na rozsáhlé protesty po květnových masových vraždách, důvodů měl ale podle expertů mnohem víc. Opozice volá po obnově právního státu a demokracie, podle odborníků nicméně nemá na celostátní úrovni příliš šancí uspět. Překvapit ale může v komunálních volbách v Bělehradu.

Polští badatelé odkryli masový hrob civilistů v ukrajinské vsi Pužniki. Podle nich jde o oběti ukrajinských nacionalistů z období druhé světové války. Podobných míst má být v oblasti Volyně více, k řadě z nich se ale historici nedostanou. Varšava tvrdí, že jim to Kyjev neumožňuje. Pohledy obou stran na takzvaný volyňský masakr se různí a stále dopadají na vzájemné vztahy.

Izraelské politicko-vojenské vedení oznámilo, že cílem probíhající operace je zničení hnutí Hamás a všech jeho organizačních struktur. To se týká i nejvyšších velitelů, kteří byli poslední dekádu mimo hledáček izraelské armády. Po hromadném vraždění dětí, žen, starých lidí a mužů, ke kterému došlo o víkendu po vpádu skupin palestinských teroristů do Izraele, se stávají cíli číslo jedna.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli společně se svým polským protějškem Andrzejem Dudou ve městě Luck na západě Ukrajiny uctili památku obětí masakru na Volyni z druhé světové války, který dodnes zatěžuje vztahy obou zemí. Státníci to oznámili na sociálních sítích. Prezidenti se zúčastnili bohoslužby v katedrále svatého Petra a Pavla, informovala ukrajinská stanice Suspilne.

Odvolací soud potvrdil bývalému místopředsedovi KSČM Josefu Skálovi osmiměsíční podmíněný trest za popírání válečného zločinu – sovětského masakru polských válečných zajatců v Katyni. Zkrátil mu ale zkušební dobu, a to z pěti let na 1,5 roku. Muž, který chtěl kandidovat na prezidenta, se musí ve stanoveném období chovat řádně, jinak se mu uložená podmínka přemění na vězení. Verdikt je pravomocný. Skálu přišlo k zasedání podpořit několik desítek sympatizantů.

Myanmarská junta propustila 3113 vězňů, včetně 98 cizinců. S odvoláním na prohlášení vojenské vlády to v pondělí uvedla agentura Reuters, podle níž krok přišel na myanmarský Nový rok. Teprve před pár dny armáda při leteckém útoku na odpůrce nedemokratické vlády zabila kolem sta lidí.

Jedněmi z nejsilnějších symbolů už víc než rok trvající plnohodnotné války na Ukrajině se stala dvě města – Buča a Irpiň. Právě v nich zavraždili ruští vojáci desítky místních obyvatel a fotografie a záběry z okupovaných míst svojí krutostí zaskočily lidi po celém světě. Osudy obou měst zmapovala válečná novinářka Jevhenija Podobná, která nyní varuje před dalšími válečnými zločiny obzvlášť na východě okupované země. Ve speciálním vysílání České televize u příležitosti roku od začátku velké ruské invaze na Ukrajinu s ní hovořil Michal Kubal.

Americký konspirátor Alex Jones má zaplatit rodičům šestiletého chlapce zabitého při střelbě na základní škole Sandy Hook před téměř deseti lety celkem 49,3 milionu dolarů (1,2 miliardy korun). Rozhodla o tom porota v soudním procesu, v němž po něm rodiče zabitého hocha požadovali odškodné. Podle agentury AP je to poprvé, co porota Jonese seznala finančně odpovědným za jeho lživá tvrzení.