Masakr strana 2 z 2

Svět na začátku týdne šokovaly záběry z oblastí v okolí Kyjeva, odkud se stáhla ruská okupační vojska. Ukrajinské jednotky zde objevily zavražděné civilisty, někteří měli spoutané ruce. Reportér ukrajinské televize ICTV Oleg Kornienko byl jedním z prvních novinářů, kteří se dostali do Buči. „Po mnoha ulicích se nedalo projet, viděli jsme tam miny. Nejhorší byla zaminovaná škola. Okupanti si tam zřídili něco jako štáb, namalovali si tam terče a stříleli po zdech. Místní mluvili o zvěrstvech okupantů a ponižování místních obyvatel. Jedna paní nám vyprávěla, že její známou už vedli ke zdi, aby ji zastřelili. Naštěstí to jenom hráli,“ popisuje novinář v rozhovoru pro ČT. Záznam rozhovoru je simultánně tlumočen.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k Radě bezpečnosti OSN, která na úterním mimořádném zasedání projednávala ruský masakr v ukrajinské Buče. Podle Zelenského budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

Anesteziolog Dušan Mach procestoval na svých misích jako vojenský lékař čtyřikrát Jemen, byl také v Jižním Súdanu a Keni. Nikdy ho však prý nenapadlo, že by mohl pomáhat civilním obětem tak blízko vlastního domova, na Ukrajině, kde strávil zhruba tři týdny objížděním měst a nemocnic a zjišťováním, co tamní potřebují. V Událostech, komentářích vyjádřil politování nad tím, že konflikty v 21. století mají stále civilní oběti. „Ale pro vděk a radost rodičů, kterým zachráníte dítě, stojí tu práci dělat,“ říká lékař z organizace Lékaři bez hranic.

Bývalý jihokorejský prezident Čon Du-hwan, který zemi vládl železnou pěstí po vojenském převratu v roce 1979 a rozdrtil následující prodemokratické protesty, zemřel v úterý časně ráno ve věku devadesáti let. Oznámily to tiskové agentury s tím, že Čon podlehl chronickému onemocnění. Bývalý prezident podle agentury Reuters trpěl maligním nádorovým onemocněním plazmatických buněk, zvaném mnohočetný myelom či Kahlerova nemoc.

Americké město Tulsa si připomíná sté výročí jednoho z největších rasových masakrů v dějinách Spojených států. Téměř zapomenutý příběh segregace a násilí spáchaného na černošském obyvatelstvu se do širšího povědomí dostal teprve loni, kdy se v zemi začalo víc mluvit o rasismu i útlaku menšin po smrti George Floyda.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že pouze Rwanďané mohou Francii odpustit za její roli v tamní genocidě z roku 1994. Evropská země podle něho totiž neposlouchala varování o hrozícím masakru, ačkoli nebyla jeho spolupachatelem. Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění, řekl Macron při návštěvě památníku obětem vraždění v kigalské čtvrti Gisozi. Rwandský prezident Paul Kagame jeho slova uvítal.

Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) byly až stovky civilistů zmasakrovány v sílícím konfliktu v severoetiopské oblasti Tigraj. Informovala o tom britská BBC. Kdo za vraždami stojí, zatím jasné není, podle komisařky OSN Michelle Bacheletové se situace v regionu zcela vymyká kontrole. Pokud se potvrdí, že jedna ze stran konfliktu spáchala hromadné vraždy, půjde o válečné zločiny, uvedla.