O dalších masakrech, jako je ten v Buče, se svět teprve dozví, řekl Zelenskyj Radě bezpečnosti OSN

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k Radě bezpečnosti OSN, která na úterním mimořádném zasedání projednávala ruský masakr v ukrajinské Buče. Podle Zelenského budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

Zelenskyj během videopřenosu kritizoval nečinnost mezinárodních institucí. „Kde je ta bezpečnost, kterou má garantovat Rada bezpečnosti OSN? Nevidíme ji,“ prohlásil Zelenskyj. „Kde je ten mír a záruky, které nám máte dávat? Je jasné, že by mělo dojít k ukončení války a agrese, ale nedaří se to a svět vidí, co ruská armáda napáchala v Buče potom, co ji okupovala,“ dodal prezident. 

Připomněl členům Rady, že v 1. článku charty OSN se píše, že účelem této organizace je udržovat mír a zajistit jeho udržování. Prohlásil, že podle jeho názoru je na čase transformovat systém OSN. 

„Pokud to bude pokračovat dál, tak nám nezbude nic, jen naše síla. Nebudeme se moci spoléhat na mezinárodní právo a organizace, a OSN může přestat pracovat,“ prohlásil Zelenskyj.  

Zelenskyj ve videoprojevu vyzval, aby OSN okamžitě zasáhla, ale i k tomu, aby prošla reformou a byla efektivnější. Jeho cílem je, aby Rusko „nemohlo blokovat rozhodnutí týkající se jeho vlastní války“. Chce, aby bylo z Rady bezpečnosti vyloučeno, protože podkopává celosvětovou bezpečnostní architekturu. Rusko je jedním z pěti stálých členů RB OSN, kteří mají v tomto orgánu právo veta.

Nahrávám video

Masakry v Buče a na dalších místech

Zelenskyj připomněl, že v pondělí byl navštívit obec Buča severozápadně od Kyjeva, kde byla po dobytí oblasti ukrajinskou armádou odhalena zabitá a zmrzačená těla stovek civilních obyvatel, a viděl hrůzy, které po sobě zanechala ruská armáda. 

„Ruské jednotky zabily celé rodiny i s dětmi. Snažily se spálit těla. Lidé byli stříleni zezadu, někteří na ulicích, někteří byli naházeni do studní. Byli zabiti ve svých domech, někteří byli přejeti tanky jen tak z rozmaru. Podřezávali jim krky, ženy byly znásilňovány před očima svých dětí,“ vylíčil prezident. Dodal, že to mají na svědomí jednotky členského státu OSN. 

Podle Zelenského to, co dělá Rusko, jsou nejhorší válečné zločiny, které jsme viděli od konce druhé světové války.  Řekl, že ruská armáda ostřeluje humanitární koridory, a dokonce vyhazuje do vzduchu kryty, kde se ukrývají civilisté. 

„Buča je bohužel jen jeden příklad toho, co okupanti dělají naší zemi, a jsou tady další města, o kterých se svět teprve dozví,“ řekl Zelenskyj. Připomněl, že svět už viděl masakry v Mariupolu a Charkově. „Jsou tu ještě desítky dalších vesnic, a každá z nich se podobá Buče,“ tvrdil ukrajinský prezident.  

Ruští vojáci se neliší od bojovníků teroristické organizace Islámský stát, prohlásil Zelenskyj a dodal, že každý, kdo vydal zločinné rozkazy a spáchal je, bude postaven před tribunál, který by měl být podobný Norimberskému procesu, jenž soudil nacisty. 

Ukrajinský prezident na jednání nechal pustit drastické video ukazující mrtvé na různých místech v Kyjevské oblasti. Na záběrech byly detaily včetně nahého dítěte či lidí s rukama svázanýma bílou páskou. Video zpočátku nebylo možné spustit, členové Rady ho zhlédli až se zpožděním po projevu Zelenského. Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová, která jednání předsedala, řekla, že „jsme zděšeni tím, co jsme právě zhlédli“, a jménem Londýna vyjádřila Ukrajině solidaritu.

Varování před ruskými dezinformacemi

Ukrajinský prezident upozornil Radu bezpečnosti OSN také na to, že reakce Ruska se dá podle něj očekávat a bude stejná, jako v jiných případech ruské agrese.

„Vy víte, co řeknou zástupci Ruska na tato obvinění. Řekli to už mnohokrát, po sestřelení malajského boeingu na Donbasu ruskými zbraněmi, řekli to po útocích v Sýrii. Budou obviňovat ostatní, řeknou, že existují různé verze, není možné říct, která je pravdivá, řeknou, že tam byla pohozena těla a vše bylo zinscenované,“ prohlásil Zelenskyj.

Podle něj ale díky pokroku v roce 2022 má Ukrajina jednoznačné důkazy o ruských zločinech, jako jsou například satelitní snímky.

Ruská reakce

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja potom během jednání prohlásil, že ruská armáda nepřišla na Ukrajinu „dobývat území, ale zajistit dlouho očekávaný mír v krví nasáknutém Donbasu“.

Podle Něbenzjy „jsme slyšeli obrovské množství lží o ruské armádě“. Její vojáci neútočí na civilisty, a „proto Rusko nepostoupilo tak, jak mnozí očekávali,“ řekl velvyslanec. Moskva chce podle něj do Donbasu přinést nikoli příměří, ale trvalý mír. „Musíme vyříznout zhoubný nacistický nádor, který požírá Ukrajinu a který by postupem času začal požírat i Rusko. A my tohoto cíle dosáhneme, dříve nebo později,“ prohlásil ruský představitel.

Lživá tvrzení dávající do souvislosti Ukrajinu a nacismus jsou tradiční arzenál ruské propagandy bez opory ve faktech. Analýza satelitních snímků z Buči ale prokázala, že jsou ruská prohlášení o zinscenovaném masakru nepravdivá a těla mrtvých lidí ležela v ulicích dříve, než obec ukrajinská armáda dobyla nazpět.  

Zelenskyj už dříve řekl, že v zájmu Kyjeva je co nejotevřenější vyšetřování zabíjení civilistů na Ukrajině. Zdůraznil, že chce plně vyšetřit zločiny spáchané v Buče a dalších ukrajinských městech, a spolupracuje proto s Evropskou unií i Mezinárodním trestním soudem v Haagu (ICC). 

Americká ambasadorka při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová poté znovu vyzvala, aby Moskva byla vyloučena z Rady OSN pro lidská práva. Prohlásila, že ruské členství v ní poškozuje věrohodnost tohoto orgánu, protože Moskva vede nevyprovokovanou válku a má na svědomí humanitární krizi. 

Podle OSN od začátku konfliktu své domovy na Ukrajině opustilo více než 11 milionů lidí, tedy asi čtvrtina jejích obyvatel. Čtyři miliony Ukrajinců odešly do jiných zemí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths řekl, že dosud bylo zabito 1430 civilistů, včetně 121 dětí. „Jsme si ovšem vědomi, že tyto údaje jsou silně podhodnocené,“ upozornil.

Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová uvedla, že OSN má věrohodné informace o tom, že „ruské síly v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech použily zakázané kazetové pumy“. Dodala, že pokračuje vyšetřování obvinění, že tyto zbraně, které v sobě nesou desítky menších bomb a pokrývají velký prostor, použily i ukrajinské jednotky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarská státní televize přerušuje vysílání zpravodajství kvůli nestrannosti

Maďarská státní televize v úterý oznámila, že přerušuje vysílání zpravodajství, a to v souvislosti s reformou, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií, uvedly agentury. Maďarská média rovněž informují o personálních změnách ve vedení státní mediální skupiny MTVA, kterou za předchozí vlády premiéra Viktora Orbána označovala opozice za „továrnu na lži“.
16:48Aktualizovánopřed 9 mminutami

Pavel se zúčastní večeře lídrů na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 10 mminutami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 39 mminutami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
13:20Aktualizovánopřed 49 mminutami

Farage rezignuje na post poslance a bude usilovat o znovuzvolení

Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage v úterý oznámil, že rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel.
15:45Aktualizovánopřed 50 mminutami

Le Penová je vinna, soud ale zkrátil zákaz vykonávat veřejnou funkci

Francouzský odvolací soud rozhodl, že vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Soud zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci, mohla by se tak teoreticky účastnit prezidentských voleb v roce 2027. Bude však v té době mít elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Politička už dříve uvedla, že v takovém případě pro ni kandidatura nepřipadá v úvahu.
14:01Aktualizovánopřed 55 mminutami

U hotelu v Damašku, kde nocoval Macron, vybuchly nálože

V blízkosti hotelu Four Seasons v centru Damašku, kde v noci na úterý nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron, vybuchly dvě nálože. Podle syrského ministerstva vnitra exploze nastaly mimo bezpečnostní zónu vymezenou v okolí hotelu a nepředstavovaly pro budovu přímou hrozbu. Při útocích, ke kterým se nikdo nepřihlásil, bylo podle úřadů zraněno osmnáct lidí včetně čtyř policistů, píše agentura AFP.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 1 hhodinou

Evropský pohled