O dalších masakrech, jako je ten v Buče, se svět teprve dozví, řekl Zelenskyj Radě bezpečnosti OSN

18 minut
Projev ukrajinského prezidenta Zelenského v Radě bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k Radě bezpečnosti OSN, která na úterním mimořádném zasedání projednávala ruský masakr v ukrajinské Buče. Podle Zelenského budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

Zelenskyj během videopřenosu kritizoval nečinnost mezinárodních institucí. „Kde je ta bezpečnost, kterou má garantovat Rada bezpečnosti OSN? Nevidíme ji,“ prohlásil Zelenskyj. „Kde je ten mír a záruky, které nám máte dávat? Je jasné, že by mělo dojít k ukončení války a agrese, ale nedaří se to a svět vidí, co ruská armáda napáchala v Buče potom, co ji okupovala,“ dodal prezident. 

Připomněl členům Rady, že v 1. článku charty OSN se píše, že účelem této organizace je udržovat mír a zajistit jeho udržování. Prohlásil, že podle jeho názoru je na čase transformovat systém OSN. 

„Pokud to bude pokračovat dál, tak nám nezbude nic, jen naše síla. Nebudeme se moci spoléhat na mezinárodní právo a organizace, a OSN může přestat pracovat,“ prohlásil Zelenskyj.  

Zelenskyj ve videoprojevu vyzval, aby OSN okamžitě zasáhla, ale i k tomu, aby prošla reformou a byla efektivnější. Jeho cílem je, aby Rusko „nemohlo blokovat rozhodnutí týkající se jeho vlastní války“. Chce, aby bylo z Rady bezpečnosti vyloučeno, protože podkopává celosvětovou bezpečnostní architekturu. Rusko je jedním z pěti stálých členů RB OSN, kteří mají v tomto orgánu právo veta.

4 minuty
Události: Zpravodaj David Miřejovský sledoval jednání Rady bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Masakry v Buče a na dalších místech

Zelenskyj připomněl, že v pondělí byl navštívit obec Buča severozápadně od Kyjeva, kde byla po dobytí oblasti ukrajinskou armádou odhalena zabitá a zmrzačená těla stovek civilních obyvatel, a viděl hrůzy, které po sobě zanechala ruská armáda. 

„Ruské jednotky zabily celé rodiny i s dětmi. Snažily se spálit těla. Lidé byli stříleni zezadu, někteří na ulicích, někteří byli naházeni do studní. Byli zabiti ve svých domech, někteří byli přejeti tanky jen tak z rozmaru. Podřezávali jim krky, ženy byly znásilňovány před očima svých dětí,“ vylíčil prezident. Dodal, že to mají na svědomí jednotky členského státu OSN. 

Podle Zelenského to, co dělá Rusko, jsou nejhorší válečné zločiny, které jsme viděli od konce druhé světové války.  Řekl, že ruská armáda ostřeluje humanitární koridory, a dokonce vyhazuje do vzduchu kryty, kde se ukrývají civilisté. 

„Buča je bohužel jen jeden příklad toho, co okupanti dělají naší zemi, a jsou tady další města, o kterých se svět teprve dozví,“ řekl Zelenskyj. Připomněl, že svět už viděl masakry v Mariupolu a Charkově. „Jsou tu ještě desítky dalších vesnic, a každá z nich se podobá Buče,“ tvrdil ukrajinský prezident.  

Ruští vojáci se neliší od bojovníků teroristické organizace Islámský stát, prohlásil Zelenskyj a dodal, že každý, kdo vydal zločinné rozkazy a spáchal je, bude postaven před tribunál, který by měl být podobný Norimberskému procesu, jenž soudil nacisty. 

Ukrajinský prezident na jednání nechal pustit drastické video ukazující mrtvé na různých místech v Kyjevské oblasti. Na záběrech byly detaily včetně nahého dítěte či lidí s rukama svázanýma bílou páskou. Video zpočátku nebylo možné spustit, členové Rady ho zhlédli až se zpožděním po projevu Zelenského. Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová, která jednání předsedala, řekla, že „jsme zděšeni tím, co jsme právě zhlédli“, a jménem Londýna vyjádřila Ukrajině solidaritu.

Varování před ruskými dezinformacemi

Ukrajinský prezident upozornil Radu bezpečnosti OSN také na to, že reakce Ruska se dá podle něj očekávat a bude stejná, jako v jiných případech ruské agrese.

„Vy víte, co řeknou zástupci Ruska na tato obvinění. Řekli to už mnohokrát, po sestřelení malajského boeingu na Donbasu ruskými zbraněmi, řekli to po útocích v Sýrii. Budou obviňovat ostatní, řeknou, že existují různé verze, není možné říct, která je pravdivá, řeknou, že tam byla pohozena těla a vše bylo zinscenované,“ prohlásil Zelenskyj.

Podle něj ale díky pokroku v roce 2022 má Ukrajina jednoznačné důkazy o ruských zločinech, jako jsou například satelitní snímky.

Ruská reakce

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja potom během jednání prohlásil, že ruská armáda nepřišla na Ukrajinu „dobývat území, ale zajistit dlouho očekávaný mír v krví nasáknutém Donbasu“.

Podle Něbenzjy „jsme slyšeli obrovské množství lží o ruské armádě“. Její vojáci neútočí na civilisty, a „proto Rusko nepostoupilo tak, jak mnozí očekávali,“ řekl velvyslanec. Moskva chce podle něj do Donbasu přinést nikoli příměří, ale trvalý mír. „Musíme vyříznout zhoubný nacistický nádor, který požírá Ukrajinu a který by postupem času začal požírat i Rusko. A my tohoto cíle dosáhneme, dříve nebo později,“ prohlásil ruský představitel.

Lživá tvrzení dávající do souvislosti Ukrajinu a nacismus jsou tradiční arzenál ruské propagandy bez opory ve faktech. Analýza satelitních snímků z Buči ale prokázala, že jsou ruská prohlášení o zinscenovaném masakru nepravdivá a těla mrtvých lidí ležela v ulicích dříve, než obec ukrajinská armáda dobyla nazpět.  

Zelenskyj už dříve řekl, že v zájmu Kyjeva je co nejotevřenější vyšetřování zabíjení civilistů na Ukrajině. Zdůraznil, že chce plně vyšetřit zločiny spáchané v Buče a dalších ukrajinských městech, a spolupracuje proto s Evropskou unií i Mezinárodním trestním soudem v Haagu (ICC). 

Americká ambasadorka při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová poté znovu vyzvala, aby Moskva byla vyloučena z Rady OSN pro lidská práva. Prohlásila, že ruské členství v ní poškozuje věrohodnost tohoto orgánu, protože Moskva vede nevyprovokovanou válku a má na svědomí humanitární krizi. 

Podle OSN od začátku konfliktu své domovy na Ukrajině opustilo více než 11 milionů lidí, tedy asi čtvrtina jejích obyvatel. Čtyři miliony Ukrajinců odešly do jiných zemí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths řekl, že dosud bylo zabito 1430 civilistů, včetně 121 dětí. „Jsme si ovšem vědomi, že tyto údaje jsou silně podhodnocené,“ upozornil.

Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová uvedla, že OSN má věrohodné informace o tom, že „ruské síly v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech použily zakázané kazetové pumy“. Dodala, že pokračuje vyšetřování obvinění, že tyto zbraně, které v sobě nesou desítky menších bomb a pokrývají velký prostor, použily i ukrajinské jednotky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 5 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 5 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 12 hhodinami
Načítání...