O dalších masakrech, jako je ten v Buče, se svět teprve dozví, řekl Zelenskyj Radě bezpečnosti OSN

18 minut
Projev ukrajinského prezidenta Zelenského v Radě bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k Radě bezpečnosti OSN, která na úterním mimořádném zasedání projednávala ruský masakr v ukrajinské Buče. Podle Zelenského budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

Zelenskyj během videopřenosu kritizoval nečinnost mezinárodních institucí. „Kde je ta bezpečnost, kterou má garantovat Rada bezpečnosti OSN? Nevidíme ji,“ prohlásil Zelenskyj. „Kde je ten mír a záruky, které nám máte dávat? Je jasné, že by mělo dojít k ukončení války a agrese, ale nedaří se to a svět vidí, co ruská armáda napáchala v Buče potom, co ji okupovala,“ dodal prezident. 

Připomněl členům Rady, že v 1. článku charty OSN se píše, že účelem této organizace je udržovat mír a zajistit jeho udržování. Prohlásil, že podle jeho názoru je na čase transformovat systém OSN. 

„Pokud to bude pokračovat dál, tak nám nezbude nic, jen naše síla. Nebudeme se moci spoléhat na mezinárodní právo a organizace, a OSN může přestat pracovat,“ prohlásil Zelenskyj.  

Zelenskyj ve videoprojevu vyzval, aby OSN okamžitě zasáhla, ale i k tomu, aby prošla reformou a byla efektivnější. Jeho cílem je, aby Rusko „nemohlo blokovat rozhodnutí týkající se jeho vlastní války“. Chce, aby bylo z Rady bezpečnosti vyloučeno, protože podkopává celosvětovou bezpečnostní architekturu. Rusko je jedním z pěti stálých členů RB OSN, kteří mají v tomto orgánu právo veta.

4 minuty
Události: Zpravodaj David Miřejovský sledoval jednání Rady bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Masakry v Buče a na dalších místech

Zelenskyj připomněl, že v pondělí byl navštívit obec Buča severozápadně od Kyjeva, kde byla po dobytí oblasti ukrajinskou armádou odhalena zabitá a zmrzačená těla stovek civilních obyvatel, a viděl hrůzy, které po sobě zanechala ruská armáda. 

„Ruské jednotky zabily celé rodiny i s dětmi. Snažily se spálit těla. Lidé byli stříleni zezadu, někteří na ulicích, někteří byli naházeni do studní. Byli zabiti ve svých domech, někteří byli přejeti tanky jen tak z rozmaru. Podřezávali jim krky, ženy byly znásilňovány před očima svých dětí,“ vylíčil prezident. Dodal, že to mají na svědomí jednotky členského státu OSN. 

Podle Zelenského to, co dělá Rusko, jsou nejhorší válečné zločiny, které jsme viděli od konce druhé světové války.  Řekl, že ruská armáda ostřeluje humanitární koridory, a dokonce vyhazuje do vzduchu kryty, kde se ukrývají civilisté. 

„Buča je bohužel jen jeden příklad toho, co okupanti dělají naší zemi, a jsou tady další města, o kterých se svět teprve dozví,“ řekl Zelenskyj. Připomněl, že svět už viděl masakry v Mariupolu a Charkově. „Jsou tu ještě desítky dalších vesnic, a každá z nich se podobá Buče,“ tvrdil ukrajinský prezident.  

Ruští vojáci se neliší od bojovníků teroristické organizace Islámský stát, prohlásil Zelenskyj a dodal, že každý, kdo vydal zločinné rozkazy a spáchal je, bude postaven před tribunál, který by měl být podobný Norimberskému procesu, jenž soudil nacisty. 

Ukrajinský prezident na jednání nechal pustit drastické video ukazující mrtvé na různých místech v Kyjevské oblasti. Na záběrech byly detaily včetně nahého dítěte či lidí s rukama svázanýma bílou páskou. Video zpočátku nebylo možné spustit, členové Rady ho zhlédli až se zpožděním po projevu Zelenského. Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová, která jednání předsedala, řekla, že „jsme zděšeni tím, co jsme právě zhlédli“, a jménem Londýna vyjádřila Ukrajině solidaritu.

Varování před ruskými dezinformacemi

Ukrajinský prezident upozornil Radu bezpečnosti OSN také na to, že reakce Ruska se dá podle něj očekávat a bude stejná, jako v jiných případech ruské agrese.

„Vy víte, co řeknou zástupci Ruska na tato obvinění. Řekli to už mnohokrát, po sestřelení malajského boeingu na Donbasu ruskými zbraněmi, řekli to po útocích v Sýrii. Budou obviňovat ostatní, řeknou, že existují různé verze, není možné říct, která je pravdivá, řeknou, že tam byla pohozena těla a vše bylo zinscenované,“ prohlásil Zelenskyj.

Podle něj ale díky pokroku v roce 2022 má Ukrajina jednoznačné důkazy o ruských zločinech, jako jsou například satelitní snímky.

Ruská reakce

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja potom během jednání prohlásil, že ruská armáda nepřišla na Ukrajinu „dobývat území, ale zajistit dlouho očekávaný mír v krví nasáknutém Donbasu“.

Podle Něbenzjy „jsme slyšeli obrovské množství lží o ruské armádě“. Její vojáci neútočí na civilisty, a „proto Rusko nepostoupilo tak, jak mnozí očekávali,“ řekl velvyslanec. Moskva chce podle něj do Donbasu přinést nikoli příměří, ale trvalý mír. „Musíme vyříznout zhoubný nacistický nádor, který požírá Ukrajinu a který by postupem času začal požírat i Rusko. A my tohoto cíle dosáhneme, dříve nebo později,“ prohlásil ruský představitel.

Lživá tvrzení dávající do souvislosti Ukrajinu a nacismus jsou tradiční arzenál ruské propagandy bez opory ve faktech. Analýza satelitních snímků z Buči ale prokázala, že jsou ruská prohlášení o zinscenovaném masakru nepravdivá a těla mrtvých lidí ležela v ulicích dříve, než obec ukrajinská armáda dobyla nazpět.  

Zelenskyj už dříve řekl, že v zájmu Kyjeva je co nejotevřenější vyšetřování zabíjení civilistů na Ukrajině. Zdůraznil, že chce plně vyšetřit zločiny spáchané v Buče a dalších ukrajinských městech, a spolupracuje proto s Evropskou unií i Mezinárodním trestním soudem v Haagu (ICC). 

Americká ambasadorka při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová poté znovu vyzvala, aby Moskva byla vyloučena z Rady OSN pro lidská práva. Prohlásila, že ruské členství v ní poškozuje věrohodnost tohoto orgánu, protože Moskva vede nevyprovokovanou válku a má na svědomí humanitární krizi. 

Podle OSN od začátku konfliktu své domovy na Ukrajině opustilo více než 11 milionů lidí, tedy asi čtvrtina jejích obyvatel. Čtyři miliony Ukrajinců odešly do jiných zemí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths řekl, že dosud bylo zabito 1430 civilistů, včetně 121 dětí. „Jsme si ovšem vědomi, že tyto údaje jsou silně podhodnocené,“ upozornil.

Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová uvedla, že OSN má věrohodné informace o tom, že „ruské síly v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech použily zakázané kazetové pumy“. Dodala, že pokračuje vyšetřování obvinění, že tyto zbraně, které v sobě nesou desítky menších bomb a pokrývají velký prostor, použily i ukrajinské jednotky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...