Podle Moskvy jsou záběry masových hrobů a mrtvol v ulicích v Buče podvržené. Dle ní k žádnému násilí na civilistech za přítomnosti ruských vojáků nedocházelo. Jak ale ukazují satelitní snímky, hrob vznikl už téměř před měsícem.
Detailní snímky Buči ze satelitů boří obhajobu Moskvy a usvědčují ji ze lži
2 minuty
Události: Lži o Buči
Kopání masového hrobu začalo 10. března, kdy obyvatelé okupované Buči zjistili, že v ulicích leží desítky mrtvých těl a není možné je normálním způsobem pohřbít.
Ve stejnou dobu hrob analytici objevili i na snímku ze satelitu. Dle fotek z 31. března měl masový hrob tehdy už na délku téměř čtrnáct metrů. Takto pohřbeno je tam zhruba tři sta lidí.
Na fotkách, které pořídili Ukrajinci, jsou také vidět těla mrtvých lidí na ulicích, včetně spoutaných a zjevně mučených civilistů. Podle Moskvy tam během ruské okupace nebyly. Satelitní snímky společnosti Maxar ale ukazují, že některá těla jsou na stejném místě už víc než tři týdny.
„Tohle je Jablonská ulice v Buče na snímku z 28. února, tedy během prvního útoku na město. Na ulicích není nic neobvyklého. A tohle je fotka z 19. března. Analytici a novináři z New York Times na ní odhalili sedm těl,“ ukázal redaktor ČT Vladimír Piskala.
Stejnou ulicí projížděli i ukrajinští vojáci. Těla leží na stejných místech a ve stejné poloze.
Detailní snímky ze satelitů boří obhajobu Moskvy a usvědčují ji ze lži. K násilí na civilních obyvatelích prokazatelně docházelo v době, kdy město okupovala ruská armáda.
10 minut
Události, komentáře: Soudkyně Ivana Janů o válečných zločinech na Ukrajině a jejich dokazování
Válka v přímém přenosu
Ivana Janů, někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, označila jako výhodu pro pozdější dokazování válečných zločinů fakt, že se dnes válka odehrává v podstatě „v přímém přenosu“.
„Například satelitní snímky v Jugoslávské válce neexistovaly, vše se muselo prokazovat, a nakonec se před tím tribunálem ocitli ti nejvyšší aktéři, ale trvalo to hodně dlouho,“ říká soudkyně.
Za důležité svědky u trestních soudů označila také novináře. Válečné zločiny jsou podle ní páchány hromadně, ale odpovědnost za trestný čin se musí prokazovat vždy individuálně a „nad rozumnou pochybnost“.
Podle Janů je velkou výhodou, že zločiny na Ukrajině jsou už dokumentovány a soudy budou mít k dispozici mnoho důkazového materiálu. Soud může vést kterýkoliv stát, v tomto případě Ukrajina, dodala Janů. Pokud ta nebude moci nebo nebude chtít soudit, tak prý tyto případy převezme Mezinárodní trestní soud.
