Byl to nesplnitelný úkol. Nizozemsko se omluvilo svým vojákům, kteří nedokázali zabránit genocidě ve Srebrenici

Téměř 27 let po genocidě ve Srebrenici se nizozemská vláda omluvila za zacházení s vlastními vojáky, kteří za války v Bosně měli v rámci mírové mise OSN chránit tuto bosenskou enklávu. Nizozemská jednotka byla vyslána do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“ a byla příliš slabě vyzbrojena na to, aby dokázala vraždění zabránit. Podle agentury DPA to v sobotu řekl premiér Mark Rutte.

Armáda bosenských Srbů obsadila v červenci 1995 srebrenickou enklávu, za jejíž bezpečnost měly ručit mírové sbory OSN. Početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se tehdy Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž bosenskosrbské síly zavraždily více než 8 tisíc lidí, většinou muslimské muže. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu.

Léta byli nizozemští vojáci ze Srebrenice obviňováni ze zbabělosti a selhání a nebyly uznány jejich posttraumatické stresové poruchy. Mnozí z nich proto měli pocit, že je stát nechal na holičkách. Před několika stovkami veteránů a jejich rodin se jim nyní premiér jménem vlády omluvil.

Svět selhal, míní nizozemský premiér

Rutte zdůraznil, že za genocidu nesou vinu bosenští Srbové, jmenovitě jejich předák Radovan Karadžić a tehdejší generál bosenskosrbských sil Ratko Mladić. Podle premiéra však selhalo také mezinárodní společenství. „Svět strašlivým způsobem selhal,“ řekl předseda nizozemské vlády.

Srebrenický masakr je zapsán hluboko v nizozemské kolektivní paměti. Vláda bývalého premiéra Wima Koka v roce 2002 podala demisi poté, co vyšetřovací zpráva ostře kritizovala nizozemské představitele za to, že vyslali vojáky do nebezpečné oblasti bez jasného mandátu a bez výzbroje nutné pro ochranu zhruba 30 tisíc lidí, kteří se ve strachu před bosenskosrbskými jednotkami uchýlili na nizozemskou základnu.

V roce 2019 nizozemský nejvyšší soud rozhodl, že stát nese část viny za smrt 350 muslimských mužů zavražděných bosenskými Srby. Loni Rutteho kabinet schválil pro veterány z mise OSN ve Srebrenici symbolické odškodné ve výši 5 tisíc eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 3 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 26 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...