Radovan Karadžič

Téměř 27 let po genocidě ve Srebrenici se nizozemská vláda omluvila za zacházení s vlastními vojáky, kteří za války v Bosně měli v rámci mírové mise OSN chránit tuto bosenskou enklávu. Nizozemská jednotka byla vyslána do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“ a byla příliš slabě vyzbrojena na to, aby dokázala vraždění zabránit. Podle agentury DPA to v sobotu řekl premiér Mark Rutte.

Tisíce lidí v Bosně a Hercegovině uctily památku obětí genocidy v Srebrenici z roku 1995. Při 26. výročí v rámci pietního pochodu lidé pochovali devatenáct nově identifikovaných těl. Během masakru vojska Republiky Srbské pod vedením generála Ratka Mladiče zabily přes osm tisíc Bosňáků.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny nebo nový proces. Verdikt přivítala řada osobností, včetně amerického prezidenta Joea Bidena či vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

„Strašlivý zločin“, „utrpení Bosňáků,“ ale také „zinscenovaná tragédie“ či „brilantně provedená vojenská operace“. Taková či podobná hodnocení srebrenického masakru zaznívají z úst některých srbských či bosenskosrbských politiků. Bez ohledu na postoj ke čtvrtstoletí starým událostem je spojuje jedna věc – nikdy v nich nezazní slovo „genocida“. A když už, tak jen v tom smyslu, že se nestala. Spor o srebrenickou genocidu je tak součástí války o interpretaci válečných událostí, která pokračuje i po 25 letech od ukončení bojů.

V 77 letech zemřel ruský spisovatel a politik Eduard Limonov. Dva dny před smrtí byl hospitalizován kvůli zhoršení onkologických problémů. Do dějin vstoupil jako intelektuální provokatér kombinující politické krajnosti ve snaze o revoluci. Stal se jednou z nejvýraznějších postav extremistické scény i opozice vůči Vladimiru Putinovi.

Začínal jako vyšetřovatel na pražské kriminálce, později zatkl vůbec prvního válečného zločince od dob druhé světové války, starostu Vukovaru Slavka Dokmanoviče, jenž se podílel na masakru na farmě Ovčara. „Na přípravě jsme pracovali šest měsíců, nikdo nevěřil, že se to podaří. Pokusili jsme se udělat něco, co nikdo neudělal, abychom dokázali, že je to možné,“ říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Vladimír Dzuro v rozhovoru s Marcelou Augustovou.

Nejvyšší soud v Haagu rozhodl, že nizozemský stát nese část viny na masakru ve Srebrenici v roce 1995. Zemi zažalovaly matky a vdovy po zabitých mužích. Soudy nižších instancí jim částečně daly za pravdu, protože nizozemští vojáci působící v mírových silách OSN umožnili deportaci 350 muslimských mužů z takzvané bezpečné zóny do rukou bosenskosrbských jednotek. Výše odškodného zatím podle BBC stanovena není. Vláda verdikt přijala.

Radovan Karadžič má strávit zbytek života ve vězení. Rozhodl o tom Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály v Haagu. Bývalému vůdci bosenských Srbů vyměřil před třemi lety Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) čtyřicetiletý trest, obžaloba i obhajoba se ale odvolaly. Karadžič byl uznán vinným z genocidy či zločinů proti lidskosti. Rozsudek je pravomocný.

Bosenskosrbský politik Radovan Karadžič patří k nejznámějším postavám krvavého konfliktu při rozpadu bývalé Jugoslávie. Tento nacionalistický vůdce byl jedním z hlavních strůjců války v Bosně. Někdejší prezident bosenské Republiky srbské, který byl po skončení války obviněn z válečných zločinů, spravedlnosti dlouho unikal. Rezignoval a na dvanáct let zmizel. Až 21. července 2008 srbské úřady oznámily, že Karadžiče zatkly v Bělehradě. Soud OSN jej ve středu odsoudil na doživotí za genocidu.