Tisíce lidí v Bosně a Hercegovině uctily památku obětí genocidy v Srebrenici z roku 1995. Při 26. výročí v rámci pietního pochodu lidé pochovali devatenáct nově identifikovaných těl. Během masakru vojska Republiky Srbské pod vedením generála Ratka Mladiče zabily přes osm tisíc Bosňáků.
Řádného pohřbu se šestnácti bosňáckým mužům, dvěma chlapcům a jedné ženě dostalo až po 26 letech díky analýze DNA ostatků v masových hrobech. Pohřby probíhají vždy na výročí jediné evropské genocidy od druhé světové války.
Přeživší masakru se s hrůznými zážitky nedokázali vyrovnat ani po čtvrt století. „Přivázali mě ke stolu. Krk a tělo jsem měla úplně modré od modřin. Ležela jsem na tom stole natažená a nahá,“ vzpomíná na brutální sexuální zneužívání Devla Ajšičová.
Tehdy jednadvacetiletou ženu Srbové mučili tři dny. Byla ve třetím měsíci těhotenství, její snoubenec byl v tu chvíli už mezi zavražděnými. „Stále mám strach jen vyjít ven na ulici. Nemám ale na vybranou, jsem vděčná Bohu. Jsem jako opuštěný strom pokácený uprostřed louky,“ říká Devla.
Je jednou z těch, kterým se nepodařilo skrýt na území bývalé nizozemské základny Potočari u Srebrenice, jedné z takzvaných bezpečných zón OSN. Enkláva obklíčená bosenskými Srby byla skoro úplně závislá na jimi řízeném zásobování. V létě 1995 se tam stáhlo na pět tisíc lidí ze strachu před postupujícími jednotkami generála Ratka Mladiče.
Málo početní a nedostatečně vyzbrojení Nizozemci ale neměli mandát od Spojených národů, aby účinně zasáhli. Vysvobozením měla být řízená evakuace, během té ale Srbové oddělili muže od žen a začali je vraždit.
Doživotí za genocidu a válečné zločiny potvrdil Mladičovi v červnu trestní tribunál v Haagu. Stejný trest si odpykává i další ze strůjců masakru Radovan Karadžić. Na pochování stále čeká víc než tisíc jejich obětí.
