TÉMA

Genocida

Krůček od kritiky k antisemitismu je snadný, říká předseda židovské obce

Antisemitismus je potřeba jednoznačně odsoudit, uvedli v Událostech, komentářích europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Kovařík (za ANO). Podle bývalé veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové projevů antisemitismu, ale i islamofobie přibylo po útoku Hamásu na Izrael a následně rozpoutaná válka na Blízkém východě situaci stále zhoršuje. Předseda pražské židovské obce František Bányai zdůrazňuje, že je třeba důsledně rozlišovat mezi antisemitismem a legitimní kritikou vlády státu Izrael.
15. 11. 2024|

Opomíjenou brutální válku tiše přiživují Emiráty i Rusko

Krvavý konflikt v Súdánu trvá už rok a půl. Boje doprovází nebývalé sexuální a etnické násilí, hladomor a masivní vysídlování, varuje OSN. O moc nad africkým státem je svádí armáda s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle analytika Jana Havlíčka existují důkazy o genocidě v Dárfúru, kde se RSF snaží o „systematickou likvidaci“ nearabských obyvatel. Do války tiše zasahují i Emiráty, Egypt, Saúdská Arábie či Rusko. Rada bezpečnosti OSN se zatím nezmohla na víc než výzvy k příměří a uvalení sankcí na dva generály.
15. 11. 2024|

Oprava Žižkových kasáren má do Terezína vrátit „běžný“ život

Vedení Ústeckého kraje si od investice do Žižkových kasáren a dalších historických objektů v Terezíně na Litoměřicku slibuje, že se do města začnou stěhovat noví obyvatelé. Opravy totiž nemají přinést další depozitáře, ale objekty, které budou mít polyfunkční využití. O byty na Litoměřicku je zájem, protože okres je blízko Prahy, říká hejtman Jan Schiller (ANO) a jeho radní Tomáš Rieger (ODS).
14. 8. 2024|

Bosenskosrbští ministři se mstí za rezoluci o Srebrenici. Zamezili některým občanům EU volit

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.
7. 6. 2024|

Terezín a Jaroměř zahájí opravu šesti poškozených památek příští rok

Zásadní opravy na šesti památkách v havarijním stavu chtějí pevnostní Terezín na Litoměřicku a Jaroměř na Náchodsku, kam spadá pevnost Josefov, uskutečnit hlavně příští rok. Dílčí práce nicméně začnou už letos. Na opravy využijí dotace z ministerstva pro místní rozvoj, které vyhlásí první výzvu v červnu, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Havarijní program na záchranu památek resortu kultury už funguje.
30. 5. 2024|

Valné shromáždění OSN schválilo den připomínající genocidu ve Srebrenici. Srbsko zuří

Valné shromáždění OSN schválilo návrh vyhlásit 11. červenec mezinárodním dnem připomínky genocidy ve Srebrenici. Před téměř třiceti lety ve městě zahynulo osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Rezoluci společně navrhla Bosna a Hercegovina, Rwanda a Německo. Cílem návrhu bylo uznání genocidy jako klíčové historické události. Pro bylo nakonec 84 zemí včetně České republiky; proti bylo 19 států. Rezoluci ostře odmítli bosenští Srbové i vláda v Bělehradě.
23. 5. 2024Aktualizováno23. 5. 2024|

Arménie není ani více než sto let od genocidy v bezpečí. Zemi ohrožuje konflikt s Baku

Arménie si připomněla 109. výročí národní genocidy pálením praporů Turecka a Ázerbájdžánu v centru Jerevanu. V roce 1915 zahájily turecké, kurdské a arabské síly Osmanské říše systematické vyvražďování křesťanské menšiny. Nyní takřka třímilionová země čelí nebezpečí znovu, a to ze strany sousedního Ázerbájdžánu. Arménie s ním prohrála dvě bleskové války v letech 2020 a 2023, a nakonec přišla o celou separatistickou provincii Náhorní Karabach.
24. 4. 2024|

Památník v Letech bude připomínat, jaké činy proti lidskosti se staly, prohlásil Pavel

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.
23. 4. 2024Aktualizováno23. 4. 2024|

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech se otevře v polovině května

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.
12. 4. 2024|

Ukrajina si připomíná dva roky od osvobození Buči i tamní masakry

Dřívější silnicí smrti nyní pulzuje nový život. Vznikl i nový park, kde lidé vzpomínají na oběti, které tenkrát ležely na asfaltu. Ukrajina si nyní připomíná dva roky od osvobození města Buča. A zároveň od chvil, kdy byly objeveny válečné zločiny, které zde Rusové spáchali.
3. 4. 2024|

Případ nestojí na důkazech, ale jen na argumentech, hodnotí Foltýn obvinění Izraele z genocidy

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.
2. 2. 2024|

Mezinárodní soudní dvůr bude řešit rusko-ukrajinský spor ohledně genocidy, oznámil Haag

Mezinárodní soudní dvůr OSN rozhodl, že začne projednávat případ, ve kterém Ukrajina žaluje Rusko kvůli jeho vojenské invazi. Podle Kyjeva Moskva porušila mezinárodní právo, když zdůvodnila vpád do sousední země údajnou genocidou ruskojazyčného obyvatelstva. Ukrajina se snaží dokázat, že se žádné genocidy nedopouštěla a ruská armáda neměla právo zaútočit. Moskva už dříve zpochybnila jurisdikci haagského soudu v této kauze.
2. 2. 2024|

Identita Izraele stojí na zkušenosti s genocidou, soud bude brát vážně, míní analytička Kalhousová

Pro Izrael je velmi těžké, že se ocitl bok po boku zemí jako Rusko, které jsou mezinárodním soudem v Haagu obviňovány z genocidy, protože jeho vlastní národní identita stojí na zkušenosti s genocidou, uvedla v Událostech, komentářích analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií. Židovský stát podle ní verdikt bude brát vážně, protože si potřebuje udržet svoje postavení ve světě. Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček upozornil, že řada izraelských extremistických politiků prokazatelně ke genocidě vyzývala a je otázkou, jak se k nim nyní postaví izraelská justice a vedení státu.
27. 1. 2024|

Soud OSN nařídil Izraeli, aby bránil genocidě a zlepšil humanitární podmínky v Pásmu Gazy

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Jde o první rozhodnutí v případu stížnosti, v níž Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. JAR žádala, aby soud v prvním kroku rovněž nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Pásmu Gazy, ale to se nestalo. ICJ zatím nerozhoduje o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.
26. 1. 2024Aktualizováno26. 1. 2024|

Arménie požádala EU o pomoc pro běžence z Náhorního Karabachu

Arménie požádala Evropskou unii (EU) o pomoc se zvládáním přílivu uprchlíků z Náhorního Karabachu, uvedl v sobotu podle agentury Reuters úřad italské premiérky. Počet běženců z oblasti, kterou minulý týden po bleskové ofenzivě ovládl Ázerbájdžán, už překročil sto tisíc, tedy téměř všechny její obyvatele.
30. 9. 2023Aktualizováno30. 9. 2023|

Mír na Ukrajině nesmí diktovat Rusko, řekl Pavel v OSN. Kritizoval čínské manévry u Tchaj-wanu

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.
20. 9. 2023Aktualizováno20. 9. 2023|

Rusko vyzvalo soudní dvůr, aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu o genocidu

Rusko vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Informovala o tom agentura Reuters. Moskva a Kyjev se v pondělí u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou označila za „beznadějně vadnou“, soudní dvůr neměl vůbec zabývat.
18. 9. 2023Aktualizováno18. 9. 2023|

Antisemitismus roste v krizi a nekončí u Židů, upozorňuje Pavlát

Antisemitismus je téma obecné, Židé sice byli první, ale autoritáři a rasisté směřují dále i proti liberálům, kteří hájí demokracii, míní bývalý ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, jenž na této pozici skončil po necelých třech dekádách. Projevy nenávisti vůči Židům podle něj rostou vždy, když je svět v krizi, v Interview ČT24 tím vysvětluje i aktuální vývoj.
27. 7. 2023|

Srebrenica si připomněla masakr. Tryzny se poprvé zúčastnili i židé, slyšeli omluvu za dávné křivdy

Svět si připomíná 28. výročí nejhoršího masakru války v Bosně. V červenci 1995 povraždily srbské jednotky v Srebrenici osm tisíc muslimských chlapců a mužů. Na vzpomínkovou tryznu za známé i dosud neidentifikované oběti z hromadných hrobů se sjely tisíce lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi také oficiální zástupci Světového židovského kongresu, aby se připojili k muslimsko-židovskému vystoupení proti genocidě a nenávisti.
11. 7. 2023|

Počet obětí bojů v Súdánu se blíží dvěma stům. Nemocnice v Chartúmu vyčerpaly zásoby

Na intenzitě nabývají boje, které v Súdánu mezi armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) pokračují už třetí den. Nejtěžší průběh mají v hlavním městě Chartúmu. Podle Ústředního výbor súdánských lékařů přišlo o život 97 civilistů a 45 vojáků. Šéf mise OSN v Súdánu Volker Perthes uvádí celkem nejméně 180 mrtvých a osmnáct set zraněných. Šéf súdánské armády označil RSF za povstalce a nařídil jejich rozpuštění. V Chartúmu docházejí potraviny a pitná voda. Velká Británie a USA vyzvaly k ukončení násilí.
17. 4. 2023Aktualizováno17. 4. 2023|

Demonstrant s nášivkou wagnerovců nesouhlasí s trestem za schvalování genocidy

Muž, který měl na protivládním protestu v Praze na batohu písmeno Z a na rukávu logo ruské Wagnerovy skupiny, nesouhlasí s trestem za schvalování genocidy. Podle justiční databáze proti němu podal odpor. Případ se tak bude projednávat v hlavním líčení. Obvodní soud pro Prahu 1 dal muži půlroční podmínku, peněžitý trest 12 tisíc korun a roční zákaz pobytu v Praze.
11. 4. 2023Aktualizováno11. 4. 2023|

Putin se bojí ztráty vlivu, z Ukrajinců chce mít Rusy, identita dle něj není volbou, říká politolog Krastev

Střet ideologií z dob studené války je pryč, nahradil ho střet identit, je přesvědčen známý bulharský politolog Ivan Krastev. Ruská agrese vůči Ukrajině je podle něj klasickou ukázkou tohoto vidění světa. Kreml se bojí, že bez Ukrajiny ztratí postavení a vliv, obává se, že nebude mít komu předat své hodnoty, řekl politolog v Událostech, komentářích.
8. 3. 2023|

Těžaři a nemoci ničí život Janomamů. Nová brazilská vláda prověří jejich životní podmínky

Brazílie pokračuje v evakuaci původních obyvatel Janomamů na severu země. Na podvýživu a malárii tam jen za minulý rok zemřelo na sto dětí. Úřady vyhlásily v největší domorodé rezervaci v zemi stav nouze. Za šířením nemocí a narůstajícím počtem mrtvých stojí podle nich nelegální těžba zlata. Nová levicová vláda mluví o genocidě a bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara obviňuje z přehlížení kritické situace.
31. 1. 2023|

Matka se v Kyjevě po roce setkala s dcerou, kterou odvezli do Ruska

Nekonečné čekání a nejistota uprostřed mlhavého Kyjeva provázela vyhlížení jedenáctileté dcery paní Oksany. Dívku bez jejího vědomí okupanti odvezli do Ruska. Nyní se opět setkaly. Jejich příběh sledovala v hlavním městě Ukrajiny zpravodajka ČT Barbora Maxová.
20. 12. 2022|