Genocida

Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý církevní smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Kritika přišla především ze strany EU, o členství v níž se Srbsko uchází. Bývalý bosenskosrbský vojenský vůdce byl odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.

Ve vězení v nizozemském Haagu ve čtvrtek zemřel čtyřiaosmdesátiletý válečný zločinec Ratko Mladić. Uvedly to tiskové agentury s odvoláním na srbská média, informaci následně potvrdil činitel Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (IRMCT) i právník odsouzeného. Někdejší velitel bosenskosrbské armády si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny, jichž se dopustil během války v Bosně v devadesátých letech. Podle AFP zemřel ve vězeňské nemocnici poté, co v posledních měsících prodělal několik mrtvic.

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.

Izraelské úřady a bezpečnostní síly úmyslně a cíleně útočily na palestinské děti, čímž se v Pásmu Gazy dopustily genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a na okupovaném Západním břehu válečných zločinů. V úterý to podle agentury Reuters uvedla mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael, která zveřejnila novou zprávu zabývající se porušováním práv palestinských dětí v období od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

Existuje mezinárodní právo, nebo je to pouhý mýtus? Jaký je opravdu rozdíl mezi válečným zločinem a zločinem proti lidskosti? Selhala v Gaze a na Ukrajině lidskost? A jak emocionálně vybičovaná debata vede k zamlžování a znehodnocování právních termínů jako genocida? V nové epizodě podcastu Za Horizont se Jakub Szántó ptá experta na mezinárodní právo, moderní historii a válečného veterána Otakara Foltýna. Uslyšíte, jak fungují tribunály v Haagu, proč jsou humanitární pravidla klíčová i v době míru.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.

Hromadné vraždění etnických skupin súdánského Fáširu nese znaky genocidy. V nové zprávě to uvedla nezávislá vyšetřovací komise OSN. Město rok a půl obléhaly polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Po jeho dobytí svědci hovořili o masakrech civilistů včetně dětí.

Izrael v pondělí otevřel hraniční přechod Rafah pro pěší v obou směrech. Do Egypta se z Pásma Gazy dostali první palestinští pacienti, uvedly agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil přepravu zboží. Otevření přechodu uvítala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová.

Malajsie čelí náporu migrantů. Řada z nich pochází z Myanmaru, kde před pěti lety převzala moc vojenská junta. Kuala Lumpur letos zahájil „rok vymáhání práva“, včetně vlny zatýkání. V detenci končí podle aktivistů ale i lidé se statusem uprchlíka. Od roku 2020 zemřelo ve vazbě na tři sta migrantů, vyplývá podle listu The New York Times (NYT) z vládních údajů poskytnutých parlamentu.

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.

Istanbulská prokuratura vydala zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Jisra'ela Kace, ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a několik dalších izraelských představitelů. Viní je z genocidy a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura AFP.

Jednotky rychlé podpory (RSF) po vpádu do súdánského Fáširu oddělovaly ženy od mužů, které pak na „náměstí smrti“ hromadně povraždily včetně malých dětí. Kdo neměl na výkupné, byl zabit. Tak popisují pád města svědci, kterým se po několika dnech o hladu podařilo dostat do bezpečí. Zvěrstva připomínají genocidu v Dárfúru před více než dvěma dekádami, za níž stály milice Džandžavíd. Právě z nich později vzešly RSF.

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

Nejvyšší soud v Namibii na listopad odročil kauzu, v níž potomci obětí koloniálního útlaku požadují po Německu reparace. Některé kmeny se na začátku 20. století v tehdejší Jihozápadní Africe postavily na odpor cizím osadníkům a armádě. Ta odpověděla popravami a masovými internacemi. Desítky tisíc lidí přišly o život. Nejvyšší soud by svým výrokem mohl povolat německý stát k formální zodpovědnosti za způsobené škody.

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás v projevu k zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN) ve čtvrtek opět odsoudil útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a uvedl, že Palestinci odmítají antisemitismus. Palestinské teroristické hnutí Hamás znovu vyzval, aby složilo zbraně. Abbás, který hovořil prostřednictvím videopřenosu, jelikož mu USA nedaly vízum, také prohlásil, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu, a vyzval všechny země, aby uznaly budoucí palestinský stát. Ten už uznávají víc než tři čtvrtiny států OSN.