Genocida strana 4 z 4

Súdánský soud vynesl nad exprezidentem Umarem Bašírem trest dvou let za korupci a praní špinavých peněz. Kvůli věku nepůjde Bašír do vězení, ale do zařízení s ostrahou. První rozsudek v procesu s bývalým dlouholetým autoritářským vůdcem Súdánu oznámila agentura AFP.

Vůdkyně Myanmaru Do Aun Schan Su Ťij vystoupila u soudu, který viní její zemi z genocidy Rohingů. Žaloba vznesená u Mezinárodního soudního dvora OSN podává podle Su Ťij „klamný a neúplný“ obrázek o dění v Arakanském státě. Bezpečnostní složky zde čelily vnitřnímu konfliktu, který odstartovaly útoky rohingských ozbrojenců, tvrdí vůdkyně. Ujišťovala také, že pokud armáda má na svědomí válečné zločiny, budou jejich pachatelé stíháni.

Republikáni v americkém Senátu znemožnili hlasování o rezoluci, která označuje hromadné vraždění Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Bílý dům mluví o špatném načasování kvůli summitu NATO, kde se spojenci snažili najít společnou řeč s Tureckem po jeho invazi na sever Sýrie. Útok na kurdské milice řadu členů NATO popudil.

Sněmovna reprezentantů USA schválila usnesení, v němž prezidenta Donalda Trumpa vyzývá, aby na Turecko kvůli ofenzivě v severní Sýrii uvalil sankce. Drtivou většinou také odhlasovala rezoluci, která uznává masakr stovek tisíc Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu obě rezoluce odsoudil. Americkou vládu vyzval, ať se střeží dalších kroků, které by mohly poškodit vzájemné vztahy obou zemí.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Desetitisíce Rohingů si v uprchlickém táboře v Bangladéši připomněly dva roky od začátku masivního vyhánění této muslimské menšiny z Myanmaru. OSN se snaží alespoň část běženců navrátit do vlasti, všichni do jednoho to ale odmítají s tím, že se obávají nové vlny pronásledování. Rohingové nazývají 25. srpen „dnem genocidy“. Myanmar obvinění z etnických čistek odmítá.

Před 25 lety skončila genocida ve Rwandě, během pouhých sta dní při ní zemřel téměř milion lidí. Sousedé se vraždili navzájem, často velmi brutálním způsobem – pomocí mačet. Ke konfliktu se schylovalo roky, masové vyvražďování národnostní menšiny Tutsiů ale odstartovala smrt prezidenta pocházejícího z většinového etnika Hutuů. Během čtvrtstoletí, které od konce genocidy uplynulo, se ze zdecimované Rwandy stal pod vedením pevné ruky prezidenta Paula Kagameho prosperující stát. Smír, jenž nyní mezi oběma etniky panuje, by však do budoucna mohly ohrozit Kagameho autoritářské sklony.

Kanadský vládní výbor zveřejnil závěr svého několikaletého vyšetřování, podle něhož země nese vinu za genocidu indiánských a inuitských žen. Úřady podle zprávy dlouhodobě přehlížely násilí na ženách patřících k těmto menšinám, výbor hovoří o nezájmu, rasismu a nemožnosti dovolat se spravedlnosti. „Tohle je pro Kanadu velmi nepříjemný den, ale je zcela zásadní. Zklamali jsme vás, ale už vás dále zklamávat nebudeme,“ vzkázal obětem premiér Justin Trudeau.

Rwanda si připomíná 25 let od počátku genocidy. Během sto dnů trvajícího vraždění, které začalo v noci z 6. na 7. dubna 1994, zemřelo nejméně 800 tisíc příslušníků menšinového kmene Tutsiů. Rwandská genocida je považována za nejhrůznější násilný čin 20. století. Rychlost zabíjení byla omračující, každý den bylo zabito na deset tisíc lidí a země během genocidy přišla o více než pětinu obyvatel. Čtvrtstoletí staré události si bude Rwanda připomínat celý týden. Na nedělní tryznu přijeli představitelé desítky států.

Nejvyšší soud se musí znovu zabývat kauzou knižního vydání projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera a projednat dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Trojice obviněných mužů z nakladatelství Guidemedia uspěla s ústavními stížnostmi. Rozhodnutí o jejich zproštění obžaloby znovu platí.

Česká armáda za dvacet let od vstupu Česka do Severoatlantické aliance dospěla. Je o tom přesvědčen náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého umožnila účast na mezinárodních misích NATO českým vojákům získat těžko nahraditelné zkušenosti. V Interview ČT24 ale Opata připustil, že se armáda i dnes potýká se zásadním nedostatkem. Tím podle něj nejsou lidé, nýbrž technika, s jejíž obměnou již nelze dále vyčkávat.