Francouzský prezident Emmanuel Macron nechal odtajnit státní archivy o etnickém vraždění v africké Rwandě. Francie a s ní i celý svět se tak ve středu dočká nových informací o jedné z nejhorších genocid moderní doby. Zveřejněna bude rovněž nová studie, podle které vláda prezidenta Francoise Mitteranda v roce 1994 nepodnikla takřka nic, aby rwandský masakr zastavila.
Macron nechal odtajnit archivy ohledně rwandské genocidy
Horizont ČT24: Státní dokumenty o Rwandě budou přístupné veřejnosti (zdroj: ČT24)
„Francouzské orgány místo zásadní podpory demokratizace a míru ve Rwandě podporovaly etnické rozdělení a radikalizaci tamní vlády,“ řekl historik a vedoucí projektu Rwanda Report Vincent Duclert. Přístup evropské země ke rwandské genocidě popsal jako „monumentální selhání“.
Prezident Macron si dříve u expertů objednal vypracování historické studie o masakrech. Výchozí zpráva má dvanáct set stran, jejichž obsah se věnuje mimo jiné také angažmá Paříže v africké zemi, kde příslušníci většinového etnika Hutuů za pouhých devadesát dní zabili zhruba osm set tisíc převážně minoritních Tutsiů. „I když Francie nenese spoluvinu na trestném činu genocidy, její akce přispěly k posílení zločinného mechanismu,“ tvrdí Duclert.
Francouzská hlava státu ke zveřejnění analýzy nyní připojuje otevření historických archivů veřejnosti, a to symbolicky 7. dubna, což je přesně 27 let ode dne, kdy rwandská genocida odstartovala. Macronovo rozhodnutí vítá Dafroza Gauthierová, která v roce 1994 ztratila více než osmdesát členů své širší rodiny.
Materiály mohou pomoci při vyšetřování pachatelů
Společně se svým manželem Alainem nyní pátrá po pachatelích masakrů. Svědectví přitom oba shánějí jak od rwandských uprchlíků, tak i vrahů. „Komise historiků užívá ve své zprávě velmi silná slova jako selhání nebo odpovědnost státu. To je to, co jsme opakovali i my uplynulých 27 let,“ uvedla aktivistka a vyšetřovatelka genocidy.
Organizace Gauthierových už vypátrala na tři desítky pachatelů genocidy. Manželé doufají, že jim odtajněné archivy poskytnou nové stopy. Je totiž možné, že pomocí nich odhalí skutečný rozsah přípravy zločinů a podíl někdejších úředníků Mitterandovy administrativy. Premiérova vláda se totiž vyznačovala úzkostlivou snahou o udržení národních zájmů ve frankofonní Africe.
Mitterandovi následovníci po historické lekci genocidy ale demonstrují jiný postoj. „To, co se ve Rwandě stalo, vyžaduje, aby mezinárodní společenství včetně Francie, uvažovalo o svých chybách,“ řekl v roce 2010 někdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy.