Francie nese velký díl zodpovědnosti za to, že události ve Rwandě v roce 1994 skončily genocidou, během níž bylo povražděno na osm set tisíc lidí. Na vraždění ani přípravách na ně se ale nijak nepodílela a vinu za ně nenese. K takovému závěru dospěla komise historiků, která na pokyn francouzského prezidenta Emmanuela Macrona roli Francie v masakrech přezkoumávala. Současný rwandský prezident Paul Kagame Francii obvinil ze spoluviny na krveprolití, které se odehrálo v době, kdy byl v úřadu Francois Mitterand.
Patnáctičlenná komise historiků se začala vyšetřování událostí starých skoro tři desítky let věnovat v roce 2019. Její šéf Vincent Duclert výsledky bádání předal prezidentovi Macronovi.
Masové vraždění příslušníků menšinového etnika Tutsiů a také umírněných Hutuů mezi dubnem a červencem 1994 začalo poté, co bylo sestřeleno letadlo s tehdejším rwandským prezidentem Juvénalem Habyarimanou z kmene Hutuů. S ním Francie udržovala velice blízké vztahy.
„Byla Francie spolupachatelem genocidy Tutsiů? Pokud tím míníme ochotu zapojit se do vyvražďovacích operací, pak to žádné důkazy v archivech, které jsme prozkoumali, nedokládají,“ stojí v závěrech badatelů. „Nicméně Francie po dlouhý čas udržovala vztahy s režimem, který k rasistickým masakrům vyzýval… a zůstala slepá k přípravám na genocidu, které podnikaly radikální složky tohoto režimu,“ doplnili historici.
Podle nich tehdejší francouzská vláda příliš podléhala „binárnímu vidění“, podle něhož byl Habyarimana hutuským spojencem bojujícím proti „nepřátelským“ tutsijským vzbouřencům. Vědci ale nepotvrdili, že by Francie, která v roce 1994 ve Rwandě pod hlavičkou OSN vedla humanitární operaci, tímto krokem vědomě pomáhala hutuské vládě při vyvražďování.
