Genocida strana 2 z 4

Bývalý rwandský prefekt Laurent Bucyibaruta byl v úterý v Paříži odsouzen k dvaceti rokům za mřížemi za spoluúčast na genocidě Tutsiů ve Rwandě před více než 28 lety. Bucyibaruta má podle agentury AFP deset dní na to, aby se odvolal.

Téměř 27 let po genocidě ve Srebrenici se nizozemská vláda omluvila za zacházení s vlastními vojáky, kteří za války v Bosně měli v rámci mírové mise OSN chránit tuto bosenskou enklávu. Nizozemská jednotka byla vyslána do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“ a byla příliš slabě vyzbrojena na to, aby dokázala vraždění zabránit. Podle agentury DPA to v sobotu řekl premiér Mark Rutte.

Na veřejnost se dostaly další důkazy o útlaku Ujgurů v čínském Sin-ťiangu. Jde o spisy a fotografie získané z policejního počítače. Hackeři je předali vědci Adrianu Zenzovi ze Spojených států, který se o ně podělil se světovými médii. Britská veřejnoprávní BBC je zveřejnila ve chvíli, kdy do Číny dorazila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.

Na Ukrajině dochází ze strany ruských vojáků ke znásilňování, které je podle některých organizací i expertů dokonce používáno jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu. Podobné chování už opravdu v minulosti některé válčící strany použily.

Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast na východě Ukrajiny nyní připomíná peklo, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil agresora, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Šéf Luhanské oblasti uvedl, že Rusové při ostřelování Severodoněcku zasáhli školu, kde se skrývalo dvě stě lidí včetně dětí. Útok si vyžádal nejméně tři oběti. Ruský voják obžalovaný ze zabití ukrajinského civilisty v pátek u soudu v Kyjevě řekl, že svého činu lituje a že neměl v úmyslu zabít.

KDU-ČSL nadále povede ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Získal 224 z celkového počtu 275 odevzdaných hlasů. Ve volbě neměl protikandidáta. Lidovci si v Ostravě na dvoudenním sjezdu volí vedení strany na další dva roky, místopředsedou zvolili Jana Bartoška. Podle Jurečky by měla křesťanská demokracie pracovat tak, aby mohla vládnout minimálně osm let.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry, či helikoptéry, oznámil ve středu prezident USA Joe Biden. Ve středu také dorazili do Kyjeva prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtěl navštívit i jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier, kvůli vztahům s Moskvou ale není na Ukrajině vítán.

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Anesteziolog Dušan Mach procestoval na svých misích jako vojenský lékař čtyřikrát Jemen, byl také v Jižním Súdanu a Keni. Nikdy ho však prý nenapadlo, že by mohl pomáhat civilním obětem tak blízko vlastního domova, na Ukrajině, kde strávil zhruba tři týdny objížděním měst a nemocnic a zjišťováním, co tamní potřebují. V Událostech, komentářích vyjádřil politování nad tím, že konflikty v 21. století mají stále civilní oběti. „Ale pro vděk a radost rodičů, kterým zachráníte dítě, stojí tu práci dělat,“ říká lékař z organizace Lékaři bez hranic.

Světoví lídři odsuzují násilí ve městě Buča. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k nezávislému vyšetření a pohnání zodpovědných k odpovědnosti. Mezinárodní trestní soud už zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo genocidy na Ukrajině.

Z moderního světa 21. století do středověku. Tak popisuje cestu do Buče zpravodaj ČT David Borek, který se na místo vydal. Do vesnice vjeli s kameramanem Karlem Manem postranní cestou přes provizorní most, jeden z mála, který tam po válce zbyl. Hned sto metrů za mostem viděli ležet lidské tělo. Mrtvý muž v civilním oblečení stále držel v ruce klíče od svého domu. Kolemjdoucí neznají jeho jméno, ví pouze, že tam leží už delší dobu.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Poprvé po třinácti letech spolu jednají zástupci Arménie a Turecka. Speciální vyslanci obou zemí se sešli v Moskvě. Diskutovat mají o stabilizaci vzájemných vztahů, otevření hranice a případných dalších rozhovorech. V roce 2009 sice oba státy uzavřely dohodu o normalizaci diplomatických vztahů, ta ale nikdy nezačala platit, protože se ji nepodařilo ratifikovat.

Americký výrobce čipů Intel se omluvil čínským zákazníkům, partnerům a veřejnosti za své dřívější výroky o západočínské provincii Sin-ťiang. Ty vyvolaly v Číně kritiku ze strany státu i jím ovládaných médií, zazněly také hlasy po bojkotu firmy.

Čína páchá genocidu a zločiny proti lidskosti na Ujgurech. Takové jsou závěry nezávislé britské komise právníků, akademiků a podnikatelů, která chování Pekingu k této menšině v autonomní oblasti Sin-ťiang zkoumala. Takzvaný Ujgurský tribunál nemá oficiální pověření ani pravomoci, členové komise ale doufají, že na základě předložených důkazů přitáhnou k čínské politice vůči Ujgurům více mezinárodní pozornosti.

Německý soud uložil doživotní vězení někdejšímu příslušníkovi takzvaného Islámského státu (IS). Iráčan Táhá J. byl usvědčen z genocidy a spáchání válečného zločinu s následkem smrti v procesu kolem umučení zotročené jezídské dívky. Jde o součást celosvětově prvního rozsudku kvůli zločinu IS spáchaném na jezídech, poznamenal předsedající soudce Christoph Koller.

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.

Po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941 zahájili nacisté holocaust, nejhrůznější genocidu 20. století. Po letech vytěsňování Židů ze společenského života bylo 16. října 1941 zahájeno i v Protektorátu Čechy a Morava takzvané „konečné řešení židovské otázky“. První transport, který nacisté před 80 lety vypravili z Prahy do Lodže, v sobotu připomíná happening na nádraží v pražských Bubnech. Uskuteční se již posedmé. Organizátoři akce s názvem Bubnování pro Bubny chtějí jejím prostřednictvím narušit nepatřičné ticho pasivního přihlížení událostem, které se stát neměly.

Tisíce lidí v Bosně a Hercegovině uctily památku obětí genocidy v Srebrenici z roku 1995. Při 26. výročí v rámci pietního pochodu lidé pochovali devatenáct nově identifikovaných těl. Během masakru vojska Republiky Srbské pod vedením generála Ratka Mladiče zabily přes osm tisíc Bosňáků.