TÉMA

Genocida strana 2 z 4

Hladomor na Ukrajině byl genocida, uznal německý Spolkový sněm

Poslanci německého Spolkového sněmu uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.
30. 11. 2022Aktualizováno30. 11. 2022|

Kyjev vyzývá Česko k pomoci s vyšetřováním ruských válečných zločinů přímo na místě, mezinárodní tým tvoří sedm zemí

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.
20. 10. 2022|

Mezinárodní tribunál svým posledním verdiktem potvrdil doživotí pro vůdce Rudých Khmerů

Speciální tribunál zřízený, aby soudil vůdce komunistických Rudých Khmerů, ve čtvrtek potvrdil rozsudek doživotního vězení pro posledního žijícího vůdce této organizace Khieu Samphana. Bývalý premiér byl odsouzen za genocidu roku 2018 a proti verdiktu se odvolal. Tento týden tribunál ukončí po šestnácti letech svoji činnost, jedná se tedy o jeho poslední verdikt.
22. 9. 2022|

Podle zprávy OSN Čína závažně porušuje práva Ujgurů. Fraška zosnovaná Západem, reagovala země

Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v oblasti Sin-ťiang, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Podle dokumentu se Čína na Ujgurech mohla dopustit zločinů proti lidskosti, napsala agentura Reuters. Peking zprávu odmítl a tvrdí, že text používá lži a dezinformace.
1. 9. 2022|

„Asimilace“ dětí původních obyvatel Kanady v katolických školách byla genocida, řekl papež

Trýznění a násilnou asimilaci dětí kanadského původního obyvatelstva v katolických internátních školách označil papež František za kulturní genocidu. Řekl to při návratu z cesty do Severní Ameriky. Při rozhovoru s novináři na palubě letadla, které v sobotu ráno přistálo v Římě, papež také přiznal, že mu ubývají síly, a zopakoval, že by jednou mohl z čela církve odstoupit.
30. 7. 2022Aktualizováno30. 7. 2022|

Muž za schvalování ruské agrese na Ukrajině půjde před soud. Vyzýval k fandění Rusům

Státní zástupkyně z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 obžalovala muže z přečinu popírání genocidy. Na sociální síti v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině v několika příspěvcích vyzýval k podpoře Rusů. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Věcí se nyní bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 9. V případě odsouzení hrozí muži trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky.
29. 7. 2022|

Bývalý rwandský prefekt dostal ve Francii za podíl na genocidě Tutsiů dvacet let vězení

Bývalý rwandský prefekt Laurent Bucyibaruta byl v úterý v Paříži odsouzen k dvaceti rokům za mřížemi za spoluúčast na genocidě Tutsiů ve Rwandě před více než 28 lety. Bucyibaruta má podle agentury AFP deset dní na to, aby se odvolal.
12. 7. 2022|

Byl to nesplnitelný úkol. Nizozemsko se omluvilo svým vojákům, kteří nedokázali zabránit genocidě ve Srebrenici

Téměř 27 let po genocidě ve Srebrenici se nizozemská vláda omluvila za zacházení s vlastními vojáky, kteří za války v Bosně měli v rámci mírové mise OSN chránit tuto bosenskou enklávu. Nizozemská jednotka byla vyslána do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“ a byla příliš slabě vyzbrojena na to, aby dokázala vraždění zabránit. Podle agentury DPA to v sobotu řekl premiér Mark Rutte.
18. 6. 2022|

Důkazy o utlačování Ujgurů v Číně na veřejnost unikly v době, kdy je v zemi komisařka OSN pro lidská práva

Na veřejnost se dostaly další důkazy o útlaku Ujgurů v čínském Sin-ťiangu. Jde o spisy a fotografie získané z policejního počítače. Hackeři je předali vědci Adrianu Zenzovi ze Spojených států, který se o ně podělil se světovými médii. Britská veřejnoprávní BBC je zveřejnila ve chvíli, kdy do Číny dorazila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.
24. 5. 2022Aktualizováno24. 5. 2022|

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva přicestovala do Číny a navštíví Sin-ťiang. USA mají velké obavy

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.
23. 5. 2022Aktualizováno23. 5. 2022|

„Zastrašit a odejít.“ Znásilnění je zbraní proti civilistům, ve válkách ničí jedince i komunity

Na Ukrajině dochází ze strany ruských vojáků ke znásilňování, které je podle některých organizací i expertů dokonce používáno jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu. Podobné chování už opravdu v minulosti některé válčící strany použily.
22. 5. 2022|

Donbas po zásahu ruské armády připomíná peklo, řekl Zelenskyj. Rusové podle Ukrajinců zasáhli školu

Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast na východě Ukrajiny nyní připomíná peklo, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil agresora, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Šéf Luhanské oblasti uvedl, že Rusové při ostřelování Severodoněcku zasáhli školu, kde se skrývalo dvě stě lidí včetně dětí. Útok si vyžádal nejméně tři oběti. Ruský voják obžalovaný ze zabití ukrajinského civilisty v pátek u soudu v Kyjevě řekl, že svého činu lituje a že neměl v úmyslu zabít.
20. 5. 2022Aktualizováno20. 5. 2022|

Jurečka obhájil post předsedy lidovců, stranickou dvojkou je Bartošek

KDU-ČSL nadále povede ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Získal 224 z celkového počtu 275 odevzdaných hlasů. Ve volbě neměl protikandidáta. Lidovci si v Ostravě na dvoudenním sjezdu volí vedení strany na další dva roky, místopředsedou zvolili Jana Bartoška. Podle Jurečky by měla křesťanská demokracie pracovat tak, aby mohla vládnout minimálně osm let.
23. 4. 2022Aktualizováno23. 4. 2022|

USA pošlou další vojenskou pomoc Ukrajině, mimo jiné dělostřelectvo či vrtulníky

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry, či helikoptéry, oznámil ve středu prezident USA Joe Biden. Ve středu také dorazili do Kyjeva prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtěl navštívit i jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier, kvůli vztahům s Moskvou ale není na Ukrajině vítán.
13. 4. 2022Aktualizováno13. 4. 2022|

Poslanci uznali hladomor na Ukrajině ve třicátých letech minulého století za genocidu

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.
6. 4. 2022Aktualizováno6. 4. 2022|

Evropské země vyhošťují desítky Putinových diplomatů, Unie plánuje stopku pro ruské uhlí

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.
5. 4. 2022Aktualizováno5. 4. 2022|

Pro odsouzení ruských zločinů na Ukrajině hlasovali všichni poslanci. Bartošek a Černochová viní Rusko z genocidy

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.
5. 4. 2022Aktualizováno5. 4. 2022|

Viděl jsem civilní oběti, ale záběry z okolí Kyjeva jsou na úplně jiné úrovni, říká lékař z válečných misí

Anesteziolog Dušan Mach procestoval na svých misích jako vojenský lékař čtyřikrát Jemen, byl také v Jižním Súdanu a Keni. Nikdy ho však prý nenapadlo, že by mohl pomáhat civilním obětem tak blízko vlastního domova, na Ukrajině, kde strávil zhruba tři týdny objížděním měst a nemocnic a zjišťováním, co tamní potřebují. V Událostech, komentářích vyjádřil politování nad tím, že konflikty v 21. století mají stále civilní oběti. „Ale pro vděk a radost rodičů, kterým zachráníte dítě, stojí tu práci dělat,“ říká lékař z organizace Lékaři bez hranic.
5. 4. 2022|

Svět chce spravedlnost pro oběti z Buči. Vyšetřování genocid obvykle trvají dlouhé roky

Světoví lídři odsuzují násilí ve městě Buča. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k nezávislému vyšetření a pohnání zodpovědných k odpovědnosti. Mezinárodní trestní soud už zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo genocidy na Ukrajině.
4. 4. 2022|

Štáb ČT se vydal do zmasakrované Buči. Lidé tam chodí po chodnících, kde stále leží mrtvá těla

Z moderního světa 21. století do středověku. Tak popisuje cestu do Buče zpravodaj ČT David Borek, který se na místo vydal. Do vesnice vjeli s kameramanem Karlem Manem postranní cestou přes provizorní most, jeden z mála, který tam po válce zbyl. Hned sto metrů za mostem viděli ležet lidské tělo. Mrtvý muž v civilním oblečení stále držel v ruce klíče od svého domu. Kolemjdoucí neznají jeho jméno, ví pouze, že tam leží už delší dobu.
4. 4. 2022|

Spojené státy se rozhodly prohlásit násilí páchané na Rohinzích v Barmě za genocidu

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.
21. 3. 2022|

Řešil spor o Gabčíkovo nebo válku v bývalé Jugoslávii. Soudní dvůr OSN zasedá už sto let

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.
15. 2. 2022|

Olympiáda legitimizuje genocidu. Čína se chce pomstít světu a ten selhává, varuje Ujgurka Rushan Abbas

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.
10. 2. 2022|

Arménie a Turecko jednají v Moskvě o navázání diplomatických vztahů

Poprvé po třinácti letech spolu jednají zástupci Arménie a Turecka. Speciální vyslanci obou zemí se sešli v Moskvě. Diskutovat mají o stabilizaci vzájemných vztahů, otevření hranice a případných dalších rozhovorech. V roce 2009 sice oba státy uzavřely dohodu o normalizaci diplomatických vztahů, ta ale nikdy nezačala platit, protože se ji nepodařilo ratifikovat.
14. 1. 2022|