Památník v Letech bude připomínat, jaké činy proti lidskosti se staly, prohlásil Pavel

38 minut
Ceremoniál k otevření Památníku obětí holokaustu Romů a Sintů v Letech
Zdroj: ČT24

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.

„I dnes je nutné si to připomínat, co se zde dělo. Je to varování, kam až lidé mohou zajít,“ prohlásil prezident. Dodal, že Lety mají ambici přibližovat lidem historii. „Uplynulo už třicet let od chvíle, kdy můj předchůdce Václav Havel na tomto místě odhalil skromný pomník. Dnes na tuto událost navazujeme,“ sdělil Pavel.

Památník v Letech bude podle hlavy státu připomínat, jaké hrůzné činy se v něm staly. Navíc bude mementem pro další generace, aby se už nic podobného neopakovalo. Prezident také dodal, že existence romských obětí za druhé světové války byla dlouho opomíjena.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) měl památník vzniknout mnohem dříve. Stát však podle něj dlouho otálel s výkupem pozemků od majitelů vepřína, který stál v místech koncentračního tábora. „Konečně si můžeme důstojně připomínat romské oběti zrůdné ideologie. Musíme si ale přiznat, že všechno trvalo příliš dlouho. Památník zde měl stát mnohem dříve,“ podotkl Fiala.

26 minut
Slavnostní otevření Památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech
Zdroj: ČT24

Liknavý přístup k problematice se podle něj protíná historií země po několik desítek let. Vše se projevilo na zdlouhavé přípravě letského památníku. „Je to tím, že romský holocaust jsme překryli. A nepřekryli jsme ho jen obrazně. Tady v Letech stál vepřín, v Hodoníně u Kunštátu rekreační zařízení,“ dodal Fiala. „Pro naše předky bylo těžké si přiznávat to, co se zde dělo. Protože zde v táboře pracovali jako dozorci i Češi a byl to tedy i zločin náš. Ale toto vyrovnání se s tím, jakkoliv je nepříjemné, je nutné,“ uvedl premiér.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ve svém projevu mluvil v souvislosti s vybudováním památníku v Letech o splacení dluhu vůči romské společnosti. „Pevně věřím, že i tento památník přispěje k tomu, že lépe pochopíme vlastní historii, že přijmeme zodpovědnost za minulost, že nedopustíme segregaci a rasismus, že budeme ze všech sil budovat občanský národ, z něhož nebude nikdo vylučován, a že budeme naše děti učit nezapomínat na oběti a na příčiny těchto strašných událostí,“ řekl v projevu.

8 minut
Události: Památník v Letech
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) ve svém projevu také zmínil historii tábora a jeho odkaz. Velkochov prasat a vepřín ze 70. let se podle něj staly symbolem necitlivosti minulého režimu k památce obětí rasové perzekuce za druhé světové války a staly se také po desítky let symbolem hluboce zakořeněných předsudků proti romskému etniku a přehlížení jeho historie a utrpení.

„Dá se říci, že historie Letů je zrcadlem naší společnosti, je sondou do našeho svědomí,“ uvedl. Historie místa podle Lipavského připomíná hodnotu lidského života, je místem společné paměti a vypovídá mnoho o stavu společnosti. „Když před zlem budeme zavírat oči, zlo nezmizí. Zlo nemůžeme omlouvat, proti zlu je potřeba bojovat,“ řekl.

Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Jeho výstavba stála 102 milionů korun a trvala necelé dva roky, řekli na úterní tiskové konferenci zástupci Muzea romské kultury. Veřejnosti se otevře 12. května, kdy se v Letech pravidelně koná pietní akt.

Součástí je i expozice s výpověďmi pamětníků

V návštěvnickém centru památníku je stálá expozice, venku Stezka paměti se jmény obětí – připomínají je paprsky v kruhu. „Je tady necelých třináct set paprsků. Když jdete půl kilometru po okruhu, tak každých třicet centimetrů potkáte jedno jméno,“ vysvětluje architekt Jan Sulzer. Součástí expozice jsou také výpovědi pamětníků v audiovizuální podobě.

„Expozici jsme tvořili s kolegou Dušanem Slačkou. Zpočátku jsme se snažili postupovat participativním způsobem, měli jsme pracovní skupinu, se kterou jsme diskutovali o tématech, která by zde měla být obsažena. (...) Následoval velký sběr archivních materiálů, rodinných fotografií, archeologických nálezů,“ popsala spoluautorka expozice Anna Míšková.

Místo má připomínat osudy lidí, kteří koncentračním táborem v Letech u Písku prošli za druhé světové války. Zařízení fungovalo tři roky, za tu dobu se měnilo jeho pojmenování i určení, Romové v něm zpočátku tvořili jen menšinu vězněných, což se změnilo v létě 1942. Původně kárný pracovní tábor se tehdy proměnil v tábor „cikánský“, kterým prošla velká část Romů žijících na území Čech.

Na Moravě plnil stejnou roli tábor v Hodoníně u Kunštátu. Na obou místech zemřely stovky lidí, zejména kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.

„Památník má návštěvníkům především sdělit to, že Romové se stali obětmi holocaustu v době druhé světové války a že tato genocida probíhala z důvodů rasových, biologických. To stále mnozí v naší společnosti odmítají přijmout,“ upozornila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Valná část české společnosti je podle ní stále zatížena stereotypy a předsudky vůči Romům. „Práce na tomto poli je před námi hodně. Ale je důležité, že památník stojí. Věříme, že právě tím, že stojí na místě utrpení, síla jeho působení může být velká,“ poznamenala.

Část původního vepřína je součástí památníku

Areál zabírá přes sto tisíc metrů čtverečních. V této lokalitě se od 70. let minulého století nacházel vepřín, který stát před šesti lety vykoupil a zboural.

Poblíž letského nouzového hřbitova, asi tři sta metrů od tábora, vznikl první památník v roce 1995 a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou. O vybudování důstojného pietního místa se začalo hovořit v 90. letech, plnohodnotný památník ale vznikl až nyní.

„Je pro mě velmi pozitivní zprávou, že se podařilo celý projekt dotáhnout do konce,“ uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Proces komplikovala situace kolem výkupu vepřína od soukromého vlastníka. „Ale podle našich informací až do roku 2017 nikdo z vlády o tom konkrétně nejednal,“ řekla Horváthová.

13 minut
Ředitelka Muzea romské kultury Horváthová a výtvarnice Míšková k otevření Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech (23. 4. 2024)
Zdroj: ČT24

Stát vepřín odkoupil v roce 2018 za 450 milionů korun od firmy Agpi, která tam měla ve třinácti halách třináct tisíc prasat. Vepřín se začal bourat předloni v červenci a demolice skončila v prosinci 2022.

Zbytky jedné haly vepřína se staly součástí památníku, který popisuje historii místa. „Ve vnitřní expozici návštěvníci uvidí události, které se věnují období od předválečné éry až po nedávné roky a boj za odstranění vepřína,“ řekla Míšková.

Peníze na vybudování památníku poskytlo několik institucí, mezi nimi například Ministerstvo kultury ČR, německé velvyslanectví v Praze, pomohly i granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

„Cítíme úlevu v tom, že na tak posvátném místě, kde zemřelo a bylo utýráno tolik našich lidí, už se nepasou prasata,“ podotýká také předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holocaustu Jana Kokyová. Její strýc Čeněk Růžička zasvětil boji za důstojný památník čtvrt století. Byl u toho, když se začal stavět, jeho dokončení už se ale nedožil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve většině krajů stojí autoškola přes dvacet tisíc

Cena běžného řidičského výcviku se v osmi krajích dostala přes dvacet tisíc korun. Způsobů, jak na pořízení průkazu ušetřit, není mnoho. V některých případech za něj platí zaměstnavatelé nebo střední školy. Novou možností je projekt, který slibuje vybrat zájemce a řidičský výcvik jim zaplatit.
před 4 hhodinami

Soud zamítl žalobu Kosteleckých uzenin, Babiš dle něj byl ve střetu zájmů

Městský soud v Praze zamítl žalobu Kosteleckých uzenin ze skupiny Agrofert na ministerstvo zemědělství, ve které se firma domáhala vyplacení dotace. Mimo jiné konstatoval, že předseda ANO Andrej Babiš, který firmy v roce 2017 vložil do svěřenských fondů, byl ve střetu zájmů. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding počká na písemné vyhotovení rozsudku a následně zváží další kroky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pražská hazardní vyhláška před ÚS obstála, regulace není v celém městě stejná

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh ministerstva vnitra na zrušení části pražské hazardní vyhlášky. Živé hazardní hry s krupiérem, třeba ruletu nebo poker, Praha obecně povolila, ale městským částem dala možnost je na svém území zakázat nebo časově omezit. Vnitro v tom spatřovalo nerovný přístup a narušení pravidel hospodářské soutěže. Loni ministerstvo platnost vyhlášky dočasně pozastavilo, nyní bude znovu závazná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Čtyři sociální dávky nahradí jedna, schválil Senát

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Celníci odhalili první českou laboratoř k výrobě nové drogy klefedronu

Celníci odhalili na Ostravsku první českou laboratoř k výrobě klefedronu – nové psychoaktivní substance se stimulačním účinkem a vysokou toxicitou. Z výroby téměř tuny drog obvinila policie osm Čechů a jednoho Poláka. Většině členů skupiny hrozí až 18 let vězení. Sedm z obviněných poslal soud do vazby.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda schválila způsob financování dostavby Dukovan

Kabinet schválil způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech formou státní půjčky firmě Elektrárny Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti. Stát bude v této firmě nově držet osmdesát procent podílu, za který společnosti ČEZ zaplatí 3,6 miliardy korun. Finální dohodu s korejskou KHNP chce vláda podepsat za týden 7. května, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Amazon točí v Česku akční seriál, blíží se i „noví Bridgertonovi“

V Česku je v plném proudu natáčení akčního seriálu Ride or Die (Jeď, nebo zemři), jenž se objeví ve videotéce Amazon Prime Video. Podle informací ČT24 bude letos v Česku točit i Netflix, a to dobový seriál Věk nevinnosti, který by mohl být „novými Bridgertonovými”. Czech Film Commission hlásí, že tuzemsko se pro zahraniční a hollywoodské produkce stává zajímavějším i kvůli politické situaci v Maďarsku, které dříve „přetáhlo“ seriálovou Dunu nebo oscarové Chudáčky.
před 8 hhodinami

V nemocnici zemřel muž, kterého při zásahu v Třeboni postřelili policisté

V nemocnici zemřel v pátek na následky zranění muž, jenž v úterý v Třeboni nožem ohrožoval ženu a jehož při zásahu postřelili policisté. Případem se bude zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
před 8 hhodinami
Načítání...