Pietní místo

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.

Nový památník připomíná osudy lidí, kteří byli za druhé světové války vězněni v koncentračním táboře v Letech u Písku, kde kvůli nehumánním podmínkám i špatnému zacházení stovky z nich zemřely. První památník na místě vznikl až v roce 1995, od 70. let v lokalitě původního tábora stál velkokapacitní vepřín, který tam nechala vybudovat tehdejší komunistická vláda. Výkup vepřína se táhl dvacet let, zbourán byl až v roce 2022.

Studenti a zaměstnanci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) si mohli ve středu chodit vyzvednout své osobní věci. Vydávaly se v budově Právnické fakulty UK na náměstí Curieových od osmi do dvanácti hodin dopoledne. Další možnost si věci vzít dostanou až v lednu. Čtvrteční střelba na FF UK má dle předsednictva České konference rektorů značný dopad na psychický stav a pocit bezpečí studentů a pracovníků škol. Deník N ve středu informoval, že minulý týden našla policie při prohlídce domu v Houstoni dopis, ve kterém se útočník z filozofické fakulty přiznal k dvojnásobné vraždě v Klánovicích.

Policie řeší v současné době více než pět desítek nejrůznějších poznatků v souvislosti s čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (FF UK), sdělil mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Týkají se například šíření poplašné zprávy, nebezpečného vyhrožování nebo schvalování trestného činu. Na pietní místa v centru Prahy přišly i v úterý uctít památku obětí desítky lidí, truchlící k budově fakulty na náměstí Jana Palacha i ke Karolinu na Ovocný trh přicházeli po celou dobu vánočních svátků. Zapalovali svíčky a pokládali květiny. Na obou pietních místech jsou i vzkazy či fotografie.

Moravská zemská knihovna v Brně v reakci na úmrtí Milana Kundery vytvořila v knihovně, která je po něm pojmenovaná, pietní místo s kondolenční knihou. Lidé tam mohou přijít vyjádřit soustrast v otevírací době, nejdříve tedy ve čtvrtek od deseti hodin ráno. V knize jsou zatím dva zápisy, jeden ve francouzštině a druhý zanechala primátorka města Markéta Vaňková (ODS). Informovala o tom mluvčí knihovny Anna Mrázová. Od čtvrtka bude přístupná kondolenční kniha také ve Francouzském institutu v Praze. Lidé v ní mohou vyjádřit, co pro ně zesnulý spisovatel znamenal a čím je inspiroval.

Architektonická soutěž na proměnu Ďáblického hřbitova v Praze má dva vítěze. Finální podoba pietního místa tak vzejde z obou návrhů. Praha chce mít náležitou připomínku popravených a umučených vězňů a příslušníků druhého i třetího odboje. Někteří lidé současně podepisují petici, která požaduje nejdřív vyzdvižení těl odbojářů, jejich identifikaci a důstojné pohřbení.

Pobřežní tuniské město Zazris se stalo místem posledního odpočinku migrantů, kteří nikdy nedojeli do své vysněné země. Sochař a grafik Rachid Koraïchi tu koupil před několika lety pozemek. Ten postupně začal upravovat na hřbitov a nyní slouží pro ukládání ostatků migrantů, kteří přišli o život na moři. Pietní místo s pomníkem bylo nedávno vysvěceno a umělec ho nazval Jardin d'Afrique (Zahrada Afriky). Součástí hřbitova je i kaple, která slouží všem, bez ohledu na vyznání.