Valné shromáždění OSN schválilo návrh vyhlásit 11. červenec mezinárodním dnem připomínky genocidy ve Srebrenici. Před téměř třiceti lety ve městě zahynulo osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Rezoluci společně navrhla Bosna a Hercegovina, Rwanda a Německo. Cílem návrhu bylo uznání genocidy jako klíčové historické události. Pro bylo nakonec 84 zemí včetně České republiky; proti bylo 19 států. Rezoluci ostře odmítli bosenští Srbové i vláda v Bělehradě.
Valné shromáždění OSN schválilo den připomínající genocidu ve Srebrenici. Srbsko zuří
Prvním „Mezinárodním dnem přemítání a připomínky genocidy ve Srebrenici roku 1995“, jak zní oficiální název, bude 11. červenec 2025, kdy od masakru uplyne třicet let. Rezoluce přijatá valným shromážděním neoznačuje Srbsko za pachatele, přesto však Srbové dávali najevo obavy, že jim přijetí návrhu dá nálepku podporovatelů genocidy, píše agentura AP.
Text označuje genocidu ve Srebrenici za nezpochybnitelnou skutečnost, odsuzuje její popírání a také oslavování těch, kdo byli ze spáchání masakru usvědčeni. „Tato rezoluce je pokusem o podporu usmíření, dnes i v budoucnu,“ uvedla německá velvyslankyně při OSN Ante Leendertseová. Zdůraznila přitom, že iniciativa nemíří proti Srbům.
Památník srebrenické genocidy přijetí návrhu označil za důkaz, „že nejsme osamoceni v naší misi chránit pravdu“. „Jsme velmi rádi, že tuto rezoluci v OSN přijali,“ řekla mluvčí střediska Almasa Salihovičová.
Srebrenickou enklávu v roce 1995 po letech bojů v bývalé Jugoslávii obsadily bosenskosrbské síly pod vedením generála Ratka Mladiče. Za bezpečnost tam tehdy měly ručit mírové sbory OSN, početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se však Srbům rozhodli neklást odpor.
Nejhorší masakr od roku 1945
Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž zahynulo přes osm tisíc lidí, většinou bosenských muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN později označil toto hromadné vraždění za genocidu.
Dodnes se podařilo, zejména díky genetice, identifikovat téměř sedm tisíc obětí vraždění. Na výročí masakru se každoročně u Srebrenice konají nové pohřby.
Srbský prezident Aleksandar Vučić na plénu OSN
Srbské popírání
Srbské vedení dlouho odmítalo odpovědnost za masakr. Vláda bosenské Republiky srbské masakr poprvé potvrdila v červnu 2004, kabinet tehdejšího Srbska a Černé Hory podobný krok učinil až o rok později. V březnu 2010 pak prozápadní srbská vláda svedla v parlamentu velký a nakonec úspěšný boj za schválení rezoluce, jež masakr odsoudila.
Agentura DPA připomíná, že v Srbsku za vlády prezidenta Aleksandara Vučiče a v srbské části Bosny a Hercegoviny, Republice srbské vedené prezidentem Miloradem Dodikem, je popírání srebrenické genocidy a heroizace jejích pachatelů do jisté míry státní politikou.
Vučić osobně v New Yorku vyjádřil nesouhlas s rezolucí, která je podle něj „vysoce zpolitizovaná“ a „otevře staré rány“, napsala agentura AFP. Dodik zase před hlasováním vyhlásil, že ve Srebrenici se žádná genocida nestala. „Tohle nebude zahrnuto do školních osnov a 11. červenec si nebudeme připomínat,“ dodal.
Tvrdé tresty pro viníky
Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí. Až na dvacet let skončili ve vězení členové srbské polovojenské jednotky Škorpioni. Muži považovaní za hlavní strůjce genocidy – Ratko Mladič a někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić – se dostali před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
V březnu 2019 Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály jako nástupce ICTY vyměřil Karadžičovi i za Srebrenici doživotí. Doživotní trest již dříve dostali také tři bosenskosrbští důstojníci: Zdravko Tolimir, Vujadin Popović a Ljubiša Beara. V roce 2021 se definitivního doživotního trestu dočkal i Mladić.
Někteří lidé, kteří jej blíže poznali, přitom tvrdí, že masakr nepřímo způsobila i sebevražda jeho dcery. Studentka medicíny Ana si vzala život v březnu 1994 otcovou pistolí poté, co se údajně dozvěděla o jeho roli v etnických čistkách. Mladić se prý po její smrti zatvrdil.
