Jugoslávie

Za pádem jugoslávského dopravního letadla u Srbské Kamenice na Děčínsku před 52 lety stáli teroristé. Podle reportérů švédské televize TV4 dal bombu do letadla člen nacionalistického Chorvatského revolučního bratrstva Josip Senič, který při mezipřistání vystoupil. Krátce po atentátu byl zavražděn. Jugoslávie tehdy zprávu o tom, že chorvatské nacionalisty podezřívá, Praze nepředala. Při pádu stroje zemřelo 27 lidí, přežila jen letuška. Detaily popisují Reportéři ČT.

Ukrajina potřebuje rozvíjet svůj zbrojní průmysl víc než kdy předtím. Proto zvažuje, že získá prostředky na další vývoj a výrobu zbraní a pokusí se tak přilákat investory z celého světa. Zároveň si potřebuje udržet domácí producenty. Zbrojní veletrh v Kyjevě představil vše, co může země nabídnout. Od simulátorů a průzkumných prostředků, až po bojové drony.

Chorvatští vyšetřovatelé nepolevují v pátrání po obětech války ze začátku devadesátých let. I nadále nacházejí masové hroby staré i více než tři dekády. Tento měsíc vyzvedli ostatky deseti osob u města Vukovar na východě země.

Valné shromáždění OSN schválilo návrh vyhlásit 11. červenec mezinárodním dnem připomínky genocidy ve Srebrenici. Před téměř třiceti lety ve městě zahynulo osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Rezoluci společně navrhla Bosna a Hercegovina, Rwanda a Německo. Cílem návrhu bylo uznání genocidy jako klíčové historické události. Pro bylo nakonec 84 zemí včetně České republiky; proti bylo 19 států. Rezoluci ostře odmítli bosenští Srbové i vláda v Bělehradě.

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.

Italský televizní štáb nedávno natáčel ve Slovinsku o masakrech Italů jugoslávskými komunisty ve čtyřicátých letech minulého století. Reportérům pak někdo záměrně poškodil auto. Byla to připomínka toho, že téma je i po mnoha letech stále citlivé.

Sexuální násilí je součástí válečných konfliktů. Poslední kapitolu k tomuto tématu napsali teroristé z Hamásu, kteří 7. října napadli izraelské vesnice a brutálně povraždili na 1200 lidí. Podle izraelských vyšetřovatelů byly právě sexuální útoky součástí strategie, ale Hamás to odmítá.

Před deseti lety se Chorvatsko zapojilo do Evropské unie. Země proces celoevropského začlenění doplnila v roce 2023 vstupem do eurozóny, ale také do Schengenu. Z izolovaného jihoevropského státu se tak stalo plnohodnotným členem Evropské unie, který se kromě sousedního Slovinska touto svou cestou vymyká ostatním zemím regionu. Od začlenění Chorvatska se mnohé změnilo i v EU – žádný další vstup se od té doby nekonal a společenství navíc poprvé v historii jeden ze členů opustil.

Galerie hlavního města Prahy pořádá v Domě u Kamenného zvonu výstavu Raši Todosijeviće, příslušníka první generace jugoslávských konceptualistů. Ti se v sedmdesátých letech postavili proti tehdy dominantní klasické malbě a věnovali se například audiovizuálnímu umění. Podle Todosijevićova nejvýznamnějšího videa nese název i samotná výstava – Was ist Kunst?

Milo Djukanovič prosadil za 30 let působení ve vysokých patrech černohorské politiky odtržení od Srbska nebo větší integraci do Evropského společenství. Zájem o úplné odříznutí od vlivu Bělehradu včetně církve už ale voliči neprojevili. I proto Djukanovič, jenž čelil na přelomu tisíciletí podezření z pašování cigaret, začátkem dubna prohrál v prezidentských volbách. V sobotu jej vystřídá o generaci mladší ekonom Jakov Milatovič. Černohorci navíc půjdou za necelý měsíc k urnám znovu, budou volit nový parlament, který Djukanovič v březnu rozpustil. A strana letitého politického hegemona míří k porážce.

Představu, že geopolitický klid zajistí teprve rozdělení Ruska na několik menších států, odmítl v pořadu Fokus Václava Moravce ruský historik Andrej Zubov. Varoval před tím, že dělením Ruska by vzniklo „dvacet Jugoslávií“, tedy rivalitních, politicky nestabilních celků. Řešení spatřuje jen v proměně ruské společnosti.

Při vyšetřování masakrů civilistů se člověku změní hodnoty, protože najednou zjistí, jak strašně tenká je hranice mezi životem a smrtí. V rozhovoru pro Interview Speciál to uvedl někdejší vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. Nejtěžšími okamžiky jsou podle něj setkání s pozůstalými, kteří přišli o všechno. „Předáte kosti a oblečení a řeknete: to je váš manžel,“ vzpomíná na svou práci Dzuro, jehož mise v OSN po mnoha letech skončila.

Jaký je vztah prezidentského kandidáta Petra Pavla k víře, co považuje za hrdinství a jak vzpomíná na své rodiče a dospívání? Na osobnější dotazy odpovídal ve speciálním vydání pořadu Interview ČT24, který byl natočený 22. ledna pod horou Říp. Stejný formát rozhovoru nabízela Česká televize prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi (ANO), který ale účast v něm odmítl.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Petr Pavel. V minulosti působil jako armádní činitel, má za sebou nasazení v mírové misi v Jugoslávii, působil v čele českého generálního štábu i na nejvyšší vojenské pozici NATO. O jeho kandidatuře se spekulovalo už po odchodu do zálohy, oficiálně ji potvrdil v září. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo 81 tisíc lidí.

Čtyřmilionové Chorvatsko se chystá nejen na Vánoce a Silvestra, ale také na zcela zásadní změny v novém roce. Od 1. ledna země vstupuje do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ještě větší dopad bude mít ale druhý zvrat: národní měna kuna definitivně končí a nahradí ji euro. Ne každý obyvatel to vítá.

Zřízení mezinárodního soudu pro vyšetření válečných zločinů spáchaných na Ukrajině bude vyžadovat výjimečně silnou politickou shodu a ochotu financovat časově náročné procesy, myslí si bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Vladimír Dzuro. Mezi Jugoslávií a Ukrajinou vidí paralely i v roli médií a propagandy, které podle něj často v důsledku tendenčního vykreslování napomáhají k odosobnění lidských příběhů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

První kolo slovinských prezidentských voleb zřejmě vyhrál bývalý ministr zahraničí Anže Logar, který má blízko k opoziční Slovinské demokratické straně. Podle předběžných výsledků získal 34 procent hlasů. Do druhého kola také patrně postoupila nezávislá kandidátka a advokátka Nataša Pircová Musarová. Až na třetím místě skončil Milan Brglez, který měl podporu dvou vládních stran, uvedla v neděli agentura STA. Druhé kolo se uskuteční 13. listopadu.

První skupina vojáků z mise UNPROFOR se v neděli 11. října vrátila z Jugoslávie do Českého Krumlova. Českoslovenští vojáci na Balkáně měli spolu s Francouzi a Keňany odpovědnost za tzv. sektor Jih v okolí Plitvických jezer. Obměna československých vojáků v misi se uskutečnila celkem ve třech etapách tak, aby byla dodržena kontinuita práce československé jednotky a noví vojáci měli možnost převzít odpovědnost vyplývající za zastávané funkce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Investigativní reportáž odhaluje podezřelé obchody několika tuzemských i zahraničních firem se sovětskými vojenskými vrtulníky, maskovanými za civilní. Stroje zadržené celní správou na ruzyňském letišti se měly dostat do Chorvatska. Jenže na vývoz vojenského materiálu do Jugoslávie, kde právě probíhala válka, se vztahovalo zbrojní embargo OSN.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Mezi Kosovem a Srbskem opět roste napětí. Srbové před časem odmítli kosovské nařízení, podle kterého smí nově překročit hranici jen s kosovskými registračními značkami na autech a cestovními doklady. Vyhrocenou situaci zklidnilo odsunutí platnosti nařízení. Nový termín ale vyprší už za týden.

Žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim A. A. Khan v úterních Událostech, komentářích přiblížil, jak probíhá vyšetřování údajných válečných zločinů na Ukrajině. Uvedl například to, že je kriticky důležité seznámit se se situací přímo na místě konfliktu a proniknout k důkazům skrz „mlhu války“.

Srbsko-katarský archivní dokument Ještě jedno jaro označují jeho tvůrci za medicínský thriller. Rekonstruuje dramatické dění několika jarních měsíců roku 1972, kdy v někdejší Jugoslávii propukla poslední evropská epidemie pravých neštovic. Zcela pochopitelně je tato epidemie v dnešním Srbsku srovnávána s pandemií covidu-19. Film v karlovarské festivalové soutěži Proxima osobně uvedl režisér Mladen Kovačević.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.