Jugoslávie

Přesně před osmi dekádami ztratilo tehdejší Československo dvanáct tisíc kilometrů čtverečních území a na šest set tisíc obyvatel, když si Podkarpatskou Rus převzal Sovětský svaz. Stalo se tak po jeho hrubém nátlaku.

Chorvatský investigativní novinář Domagoj Margetič obvinil srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že se účastnil takzvaného sniperského safari na občany Sarajeva během války v bývalé Jugoslávii. Vučič prostřednictvím své mluvčí novinářovo tvrzení odmítl. Píše o tom britský list The Telegraph.

Zločiny války v bývalé Jugoslávii jsou opět v centru pozornosti. Milánské státní zastupitelství začalo po třiceti letech prošetřovat už déle známé obvinění, že italští občané, ale nejen oni, údajně jezdili v devadesátých letech během války v bývalé Jugoslávii do Sarajeva na takzvané sniperské safari. „Platili za to, aby mohli přijet na hory obklopující Sarajevo a beztrestně střílet na jeho obyvatele,“ říká investigativní novinář Ezio Gavazzeni.

Tragické nehody s desítkami mrtvých se během více než stoleté historie civilního letectví v českých zemích vyskytly jen vzácně, dvě z nich jsou shodou okolností spojené s dopravci z někdejší Jugoslávie. Neštěstí z ledna 1972 nad Českou Kamenicí, za nímž byl teroristický útok chorvatských separatistů, nepřežilo 27 lidí, o tři roky později pak zemřelo v pražském Suchdole ještě třikrát více lidí. Při vůbec nejtragičtější letecké havárii v dějinách Česka 30. října 1975 zahynulo 79 lidí.

Třicet let po krvavých válkách, které v 90. letech pohltily státy bývalé Jugoslávie, zůstává společnost v Bosně a Hercegovině rozdělená. Podle odborníků se nacionalismus a etnicky motivovaná nenávist budují a udržují i v nejmladší generaci skrze segregované školství. Srbské, chorvatské i bosňácké děti se učí jinou verzi historie. Učebnice v Republice srbské dokonce oslavují válečné zločince Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče, kteří si odpykávají trest za genocidu bosenských muslimů v Srebrenici.

Před třiceti lety, v době občanské války na území někdejší Jugoslávie, zahynuli dva čeští příslušníci jednotek OSN –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Luděk Zeman z Hodonína a Petr Valeš z Rožmitálu. Na jejich stanoviště zaútočilo chorvatské dělostřelectvo. Zraněni byli další tři vojáci, mezi nimi i Jiří Suda. Exploze ho odmrštila několik metrů daleko. Byl to pocit, jako když do mě narazí auto, vzpomíná na událost.

Už v létě roku 1967 se Ladislav Plch pokusil o emigraci z Československa. Přeplaval z Jugoslávie do italského Terstu, nakonec se ale vrátil. Do Německa vycestoval legálně až o pět let později, díky domluvenému sňatku. Vystudoval tam vytouženou vysokou školu a procestoval kus světa. Po roce 1989 se vrátil do Brna. Žije v Kamenné kolonii („Kamence“), která se za sto let proměnila z chudinské osady v unikátní čtvrť.

Ve vynášení a vykonávání rozsudků smrti nad německými válečnými zločinci a jejich kolaboranty byla československá justice po konci druhé světové války ta nejpřísnější v Evropě, míní historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jan Zumr. Vyšetřovatele mnohdy neobměkčilo ani poskytnutí informací o dosud neodhalených pachatelích. Československo bylo v trestání nacistických pachatelů aktivní i v době, kdy ve státech západní Evropy toto úsilí již ochabovalo.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země začala deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů. Z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se sedmnácti Gruzínci ve věku od 25 do 58 let, provázenými polskými pohraničníky, uvedl mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juzwiak podle agentury PAP.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února osmdesát let.

Za pádem jugoslávského dopravního letadla u Srbské Kamenice na Děčínsku před 52 lety stáli teroristé. Podle reportérů švédské televize TV4 dal bombu do letadla člen nacionalistického Chorvatského revolučního bratrstva Josip Senič, který při mezipřistání vystoupil. Krátce po atentátu byl zavražděn. Jugoslávie tehdy zprávu o tom, že chorvatské nacionalisty podezřívá, Praze nepředala. Při pádu stroje zemřelo 27 lidí, přežila jen letuška. Detaily popisují Reportéři ČT.

Ukrajina potřebuje rozvíjet svůj zbrojní průmysl víc než kdy předtím. Proto zvažuje, že získá prostředky na další vývoj a výrobu zbraní a pokusí se tak přilákat investory z celého světa. Zároveň si potřebuje udržet domácí producenty. Zbrojní veletrh v Kyjevě představil vše, co může země nabídnout. Od simulátorů a průzkumných prostředků, až po bojové drony.

Chorvatští vyšetřovatelé nepolevují v pátrání po obětech války ze začátku devadesátých let. I nadále nacházejí masové hroby staré i více než tři dekády. Tento měsíc vyzvedli ostatky deseti osob u města Vukovar na východě země.

Valné shromáždění OSN schválilo návrh vyhlásit 11. červenec mezinárodním dnem připomínky genocidy ve Srebrenici. Před téměř třiceti lety ve městě zahynulo osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Rezoluci společně navrhla Bosna a Hercegovina, Rwanda a Německo. Cílem návrhu bylo uznání genocidy jako klíčové historické události. Pro bylo nakonec 84 zemí včetně České republiky; proti bylo 19 států. Rezoluci ostře odmítli bosenští Srbové i vláda v Bělehradě.

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.

Italský televizní štáb nedávno natáčel ve Slovinsku o masakrech Italů jugoslávskými komunisty ve čtyřicátých letech minulého století. Reportérům pak někdo záměrně poškodil auto. Byla to připomínka toho, že téma je i po mnoha letech stále citlivé.

Sexuální násilí je součástí válečných konfliktů. Poslední kapitolu k tomuto tématu napsali teroristé z Hamásu, kteří 7. října napadli izraelské vesnice a brutálně povraždili na 1200 lidí. Podle izraelských vyšetřovatelů byly právě sexuální útoky součástí strategie, ale Hamás to odmítá.

Před deseti lety se Chorvatsko zapojilo do Evropské unie. Země proces celoevropského začlenění doplnila v roce 2023 vstupem do eurozóny, ale také do Schengenu. Z izolovaného jihoevropského státu se tak stalo plnohodnotným členem Evropské unie, který se kromě sousedního Slovinska touto svou cestou vymyká ostatním zemím regionu. Od začlenění Chorvatska se mnohé změnilo i v EU – žádný další vstup se od té doby nekonal a společenství navíc poprvé v historii jeden ze členů opustil.

Galerie hlavního města Prahy pořádá v Domě u Kamenného zvonu výstavu Raši Todosijeviće, příslušníka první generace jugoslávských konceptualistů. Ti se v sedmdesátých letech postavili proti tehdy dominantní klasické malbě a věnovali se například audiovizuálnímu umění. Podle Todosijevićova nejvýznamnějšího videa nese název i samotná výstava – Was ist Kunst?

Milo Djukanovič prosadil za 30 let působení ve vysokých patrech černohorské politiky odtržení od Srbska nebo větší integraci do Evropského společenství. Zájem o úplné odříznutí od vlivu Bělehradu včetně církve už ale voliči neprojevili. I proto Djukanovič, jenž čelil na přelomu tisíciletí podezření z pašování cigaret, začátkem dubna prohrál v prezidentských volbách. V sobotu jej vystřídá o generaci mladší ekonom Jakov Milatovič. Černohorci navíc půjdou za necelý měsíc k urnám znovu, budou volit nový parlament, který Djukanovič v březnu rozpustil. A strana letitého politického hegemona míří k porážce.

Představu, že geopolitický klid zajistí teprve rozdělení Ruska na několik menších států, odmítl v pořadu Fokus Václava Moravce ruský historik Andrej Zubov. Varoval před tím, že dělením Ruska by vzniklo „dvacet Jugoslávií“, tedy rivalitních, politicky nestabilních celků. Řešení spatřuje jen v proměně ruské společnosti.

Při vyšetřování masakrů civilistů se člověku změní hodnoty, protože najednou zjistí, jak strašně tenká je hranice mezi životem a smrtí. V rozhovoru pro Interview Speciál to uvedl někdejší vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. Nejtěžšími okamžiky jsou podle něj setkání s pozůstalými, kteří přišli o všechno. „Předáte kosti a oblečení a řeknete: to je váš manžel,“ vzpomíná na svou práci Dzuro, jehož mise v OSN po mnoha letech skončila.

Jaký je vztah prezidentského kandidáta Petra Pavla k víře, co považuje za hrdinství a jak vzpomíná na své rodiče a dospívání? Na osobnější dotazy odpovídal ve speciálním vydání pořadu Interview ČT24, který byl natočený 22. ledna pod horou Říp. Stejný formát rozhovoru nabízela Česká televize prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi (ANO), který ale účast v něm odmítl.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.