Jugoslávie strana 2 z 4

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Petr Pavel. V minulosti působil jako armádní činitel, má za sebou nasazení v mírové misi v Jugoslávii, působil v čele českého generálního štábu i na nejvyšší vojenské pozici NATO. O jeho kandidatuře se spekulovalo už po odchodu do zálohy, oficiálně ji potvrdil v září. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo 81 tisíc lidí.

Čtyřmilionové Chorvatsko se chystá nejen na Vánoce a Silvestra, ale také na zcela zásadní změny v novém roce. Od 1. ledna země vstupuje do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ještě větší dopad bude mít ale druhý zvrat: národní měna kuna definitivně končí a nahradí ji euro. Ne každý obyvatel to vítá.

Zřízení mezinárodního soudu pro vyšetření válečných zločinů spáchaných na Ukrajině bude vyžadovat výjimečně silnou politickou shodu a ochotu financovat časově náročné procesy, myslí si bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Vladimír Dzuro. Mezi Jugoslávií a Ukrajinou vidí paralely i v roli médií a propagandy, které podle něj často v důsledku tendenčního vykreslování napomáhají k odosobnění lidských příběhů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

První kolo slovinských prezidentských voleb zřejmě vyhrál bývalý ministr zahraničí Anže Logar, který má blízko k opoziční Slovinské demokratické straně. Podle předběžných výsledků získal 34 procent hlasů. Do druhého kola také patrně postoupila nezávislá kandidátka a advokátka Nataša Pircová Musarová. Až na třetím místě skončil Milan Brglez, který měl podporu dvou vládních stran, uvedla v neděli agentura STA. Druhé kolo se uskuteční 13. listopadu.

První skupina vojáků z mise UNPROFOR se v neděli 11. října vrátila z Jugoslávie do Českého Krumlova. Českoslovenští vojáci na Balkáně měli spolu s Francouzi a Keňany odpovědnost za tzv. sektor Jih v okolí Plitvických jezer. Obměna československých vojáků v misi se uskutečnila celkem ve třech etapách tak, aby byla dodržena kontinuita práce československé jednotky a noví vojáci měli možnost převzít odpovědnost vyplývající za zastávané funkce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Investigativní reportáž odhaluje podezřelé obchody několika tuzemských i zahraničních firem se sovětskými vojenskými vrtulníky, maskovanými za civilní. Stroje zadržené celní správou na ruzyňském letišti se měly dostat do Chorvatska. Jenže na vývoz vojenského materiálu do Jugoslávie, kde právě probíhala válka, se vztahovalo zbrojní embargo OSN.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Mezi Kosovem a Srbskem opět roste napětí. Srbové před časem odmítli kosovské nařízení, podle kterého smí nově překročit hranici jen s kosovskými registračními značkami na autech a cestovními doklady. Vyhrocenou situaci zklidnilo odsunutí platnosti nařízení. Nový termín ale vyprší už za týden.

Žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim A. A. Khan v úterních Událostech, komentářích přiblížil, jak probíhá vyšetřování údajných válečných zločinů na Ukrajině. Uvedl například to, že je kriticky důležité seznámit se se situací přímo na místě konfliktu a proniknout k důkazům skrz „mlhu války“.

Srbsko-katarský archivní dokument Ještě jedno jaro označují jeho tvůrci za medicínský thriller. Rekonstruuje dramatické dění několika jarních měsíců roku 1972, kdy v někdejší Jugoslávii propukla poslední evropská epidemie pravých neštovic. Zcela pochopitelně je tato epidemie v dnešním Srbsku srovnávána s pandemií covidu-19. Film v karlovarské festivalové soutěži Proxima osobně uvedl režisér Mladen Kovačević.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Po rozpadu Sovětského svazu československá a ruská diplomacie usilovaly o budování korektních vztahů, takže ministři zahraničí obou zemí mohli v únoru 1992 podepsat dohodu o přátelství a spolupráci. Tři měsíce poté se tito diplomaté krátce setkali na ruzyňském letišti, aby si ujasnili postoje v zahraniční politice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

První železniční spoj s vojáky československé mírové jednotky OSN pro Jugoslávii odjel z nádraží Velešín do Mariboru. Zbytek československých vojáků se pak do Jugoslávie dopravil dalšími dvěma transporty. Jednotka měla na starost dohled nad dodržováním příměří v šedesátikilometrovém úseku severně od Plitvických jezer.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Válka na Ukrajině může podle duchovního Tomáše Holuba i v nejhorších chvílích ukazovat, že existují hodnoty přesahující lidský život. Spravedlivá válka podle něj neexistuje, bojující na Ukrajině se ale spravedlivě brání. „Jasné odpovědi mít v této situaci nelze, jestli má člověk srdce, které chce mít rádo. Je to situace, ve které se člověk chytá naděje, ale nestojí na ní pevně,“ uvedl v Interview ČT24 plzeňský biskup, který má zkušenosti jako vojenský kaplan během válečných konfliktů v Bosně nebo Iráku.

Rusko Západu nevěří a bude chtít, aby respektoval jeho „zákonné zájmy“. Od NATO také bude žádat právně závazné bezpečnostní záruky. V ruské státní televizi to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň sdělil, že Moskva odesílá členským zemím NATO a OBSE požadavek, aby vyjasnily, zda hodlají „splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Situace v Kazachstánu je pod kontrolou a stabilizovaná, tvrdí tamní bezpečnostní výbor. V největším městě Almaty, které bylo minulý týden ohniskem nepokojů a protivládních demonstrací, začalo rozebírání barikád. Ministerstvo vnitra oznámilo, že při protestech bylo zatčeno 7939 lidí. Podle neoficiálních údajů z minulých dní přišlo o život přes 160 lidí. Nepokoje začaly na začátku roku kvůli prudkému zdražení zkapalněného ropného plynu, což postihlo mnohé motoristy.

Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a návrat ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt.

Před zvláštním tribunálem pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) začíná vůbec první proces. Souzeným je bývalý velitel jedné z jednotek Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Salih Mustafa. Obžalován je ze zločinů spáchaných v dubnu 1999 během jugoslávského válečného konfliktu.

Zvláštní konvoj dovezl z chorvatského Daruvaru do Československa 286 dětí ohrožených občanskou vládou. Osm autobusů a kamion se zdravotnickým materiálem vypravil výbor české vlády pro pomoc krajanům v Chorvatsku. Spolu s konvojem cestoval i štáb Československé televize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Boje v Jugoslávii na začátku září 1991 opět eskalovaly – navzdory veškerým snahám mezinárodního společenství zprostředkovat mezi znesvářenými stranami smír. Konflikt se bezprostředně dotýkal také početné české a slovenské krajanské komunity v chorvatském Daruvaru.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Bělehrad, uprchlický tábor, balkánská migrační cesta. Strahinja a jeho žena Ababuo opustili Afriku s vidinou lepšího života v Evropě. Skončili ale v uprchlickém táboře v Srbsku, kam byli deportováni. Když jednoho dne Ababuo zmizí, Strahinja se ji vydává hledat… Srbský režisér Stefan Arsenijević představil v hlavní karlovarské soutěži ve filmu Strahinja svou moderní interpretaci středověké poémy Strahinja Banović o srbském šlechtici hledajícím svou unesenou ženu. Místo srbských hrdinů zvolil africké migranty a s herci z celého světa ve filmu hrají i skuteční uprchlíci z migračních táborů.

Touha po integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie vyprchává, míní český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. Je to právě členství v evropském klubu, které by podle něj pomohlo zapomenout na dodnes hmatatelné hrůzy války v Jugoslávii. Evropské společenství by si mělo uvědomit strategický i ekonomický význam Balkánu, řekl Kuchta v Událostech, komentářích.