Touha po integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie vyprchává, míní český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. Je to právě členství v evropském klubu, které by podle něj pomohlo zapomenout na dodnes hmatatelné hrůzy války v Jugoslávii. Evropské společenství by si mělo uvědomit strategický i ekonomický význam Balkánu, řekl Kuchta v Událostech, komentářích.
„Dvacet let není dostatečně dlouhá doba, aby se zapomnělo na hrůzy, kterými museli obyvatelé bývalé Jugoslávie projít. Reminiscence devadesátých let přetrvávají,“ říká velvyslanec, podle nějž by pomohla integrace zemí do Evropské unie. Připouští ovšem, že cesta ke členství je složitá a entuziasmus ve vyjednáváních vyprchává na straně Bělehradu i Bruselu.
I když EU si podle Kuchty uvědomuje, že rozšíření o země západního Balkánu je strategické z bezpečnostního i ekonomického hlediska, výměny v politických garniturách vedly k ochlazení vstupního procesu. Brusel by podle ambasadora měl Srbsko a další země motivovat k plnění přístupových podmínek.
„Srbsko, které již otevřelo asi osmnáct kapitol z pětatřiceti, za poslední dva roky neotevřelo žádnou a je otázkou, jestli je to správný přístup ze strany Evropské unie, klást poměrně náročné požadavky, měnit metodiku uprostřed procesu,“ uvažuje Kuchta.
Srbové prý vědí o Češích víc než naopak
Rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu označil za důležitý bod českého předsednictví evropského společenství ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Právě česko-srbské vztahy považuje Kuchta za velmi dobré – zejména ze strany Bělehradu.
„Srbové o nás mají velmi dobré informace. Myslím si, že mají mnohem větší povědomí o české kultuře, o české ekonomice, každodenním dění u nás, než my máme o tom, co se děje v Srbsku,“ věří velvyslanec a poukazuje například na pravidelné porovnání Srbska s Českem v tamních médiích.
Trojice balkánských zemí – kromě Srbska ještě Severní Makedonie a Albánie – v červenci oznámila záměr od roku 2023 zrušit vzájemné hraniční kontroly. Inspirace schengenským prostorem podle deníku Financial Times ukazuje frustraci těchto zemí s pomalou integrací do EU.
Státy mají před sebou nadále úkol zreformovat svá soudnictví, hospodářství či volební pravidla, aby byly připraveny na členství v EU. Balkánští lídři naopak často považují za důvod váznoucí integrace jimi deklarované nedodržování přístupových podmínek ze strany Unie.
