Česká republika a Slovensko zablokovaly důležitý dokument týkající se dalšího rozšiřování Evropské unie. Důvodem je bulharské veto zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií. Informovala o tom agentura DPA, jejíž zprávu následně potvrdil slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok.
„Je mi to líto, ale museli jsme zablokovat Závěry Rady EU k rozšiřování,“ sdělil v prohlášení Korčok. „Tento dokument totiž neadekvátním způsobem vnáší do agendy citlivé historické otázky ve vztazích mezi členskými státy EU a kandidátskými zeměmi, uvedl slovenský ministr s tím, že takový přístup narušuje důvěryhodnost procesu rozšiřování a motivaci kandidátských zemí plnit úkoly a přístupová kritéria.
Bulharsko v polovině listopadu zablokovalo přístupová jednání, neboť Severní Makedonie odmítla jeho požadavek, aby uznala, že její národní identita i jazyk mají bulharské kořeny. Podle Sofie také její balkánský soused nedodržuje pakt o přátelství, který obě země podepsaly v roce 2017, a v makedonských médiích probíhá protibulharská kampaň.
Spory se vedou rovněž o menšinu žijící na bulharském území. Severní Makedonie ji považuje za makedonskou, což Bulharsko odmítá. Sofie zastává názor, že makedonská národnost a jazyk byly vytvořeny ve 40. letech 20. století za tehdejší Jugoslávie a že před rokem 1920 se většina obyvatel v této oblasti považovala za Bulhary.
Bulharsko sice vyslovilo souhlas se zahájením přístupových rozhovorů s Albánií, nicméně vetem vůči Skopji zablokovalo také start jednání s Tiranou.
Vliv posiluje i Rusko, Čína a Turecko
Vzniklá situace je pro unijní diplomacii nepříjemným problémem vzhledem k tomu, že posílit svůj vliv v zemích západního Balkánu se snaží i Rusko, Čína a Turecko. Pomalý pokrok v rozvoji vztahů s EU by proto mohl vést k zanedbávání reforem požadovaných Bruselem pro větší demokracii a posílení právního státu, poznamenala DPA.
Podle agentury je za obzvláště nepříjemné považováno to, že velvyslanci České republiky a Slovenska ještě ve středu text závěrů schválili a právo veta země využily až ve čtvrtek v Radě ministrů. Obě země konkrétně kritizovaly skutečnost, že do textu k otázce rozšiřování byl pod tlakem Bulharska zahrnut odkaz na historické spory se Severní Makedonií.
