Rusko Západu nevěří a bude chtít, aby respektoval jeho „zákonné zájmy“. Od NATO také bude žádat právně závazné bezpečnostní záruky. V ruské státní televizi to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň sdělil, že Moskva odesílá členským zemím NATO a OBSE požadavek, aby vyjasnily, zda hodlají „splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.
„Zmoudřeli jsme. Říká se, že poučit se dá jen z vlastních chyb. Nyní víme, zač stojí slova Západu,“ řekl podle agentury TASS Lavrov. „Budeme žádat nejen ujištění, politické závazky 'na papíře', ale i právně závazné záruky, které by zajistily bezpečnost na celém evropském kontinentu s plným a rovnoprávným zohledněním oprávněných zájmů Ruské federace,“ dodal.
Obavy z možné invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic má Rusko desetitisíce vojáků, v posledních týdnech vedly ke zvýšení napětí mezi Moskvou a Západem. USA a další země varovaly, že Rusko bude v případě napadení Ukrajiny čelit tvrdé reakci.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Kreml popírá, že by měl v úmyslu Ukrajinu vojensky napadnout. Požaduje na druhé straně od USA a NATO bezpečnostní záruky, a to včetně závazku, že se Ukrajina nestane členem Severoatlantické aliance. To ovšem Washington v odpovědi na písemné požadavky Moskvy odmítl.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek uvedl, že USA a NATO v reakci na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. K těm podle něj patří nerozšiřování NATO, odmítnutí útočných zbraňových systémů v blízkosti ruských hranic a návrat vojenských kapacit a infrastruktury aliance v Evropě do stavu z roku 1997.
„Dnes prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí zasíláme oficiální žádost našim kolegům v zemích Aliance a OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) s naléhavým požadavkem vyjasnit, jak hodlají splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních,“ řekl Lavrov v programu Prvního kanálu státní televize.
„Pokud (tuto povinnost splnit) nehodlají, pak chceme vysvětlení proč. To bude klíčová otázka při určování našich dalších návrhů, o kterých budeme informovat ruského prezidenta Vladimira Putina,“ řekl šéf ruské diplomacie.
Podle něj „je všem jasné“, že Ukrajina není na členství v Severoatlantické alianci připravená a k upevnění její bezpečnosti nijak nepřispěje. Lavrov rovněž zpochybnil obranný charakter NATO s poukazem na zásahy jeho sil v oblasti bývalé Jugoslávie, v Libyi a v Afghánistánu.
