Před zvláštním tribunálem pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) začíná vůbec první proces. Souzeným je bývalý velitel jedné z jednotek Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Salih Mustafa. Obžalován je ze zločinů spáchaných v dubnu 1999 během jugoslávského válečného konfliktu.
V Haagu začíná první proces speciálního tribunálu pro válečné zločiny v Kosovu
Mustafa je podle sdělení KSC obžalovaný na základě individuální trestní odpovědnosti a trestní odpovědnosti plynoucí z nadřízeného postavení. Jedná se o čtyři body válečných zločinů: svévolné zadržování, kruté zacházení, mučení a vražda. Tyto zločiny byly podle obžaloby spáchané v zadržovacím zařízení v obci Zlaš (Zllash) přibližně 12 kilometrů východně od Prištiny.
Mustafa patřil k zakladatelům a vrchním velitelům UCK během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Později sloužil v kosovských bezpečnostních silách jako šéf oddělení pro informace.
Proces bude možné sledovat s pětačtyřicetiminutovým zpožděním na webu tribunálu.
Součást kosovské justice
Kosovský tribunál byl po silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudit má bývalé velitele povstalecké UCK, která vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Tribunál je součástí kosovské justice, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.
Mezi obviněnými, kteří by měli před tribunálem rovněž stanout, jsou bývalý kosovský prezident Hashim Thaci, někdejší předseda parlamentu a šéf nejsilnější opoziční strany Kadri Veseli a další činitelé z nejvyšších pater kosovské politiky. Svou vinu shodně odmítají a tvrdí, že vedli oprávněný ozbrojený boj proti srbskému útlaku.
Válka v Kosovu si vyžádala přes deset tisíc životů, většinou kosovských Albánců. Osud více než šestnácti set nezvěstných zůstává neznámý. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO, které bombardovalo srbské síly. Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Uznala ji doposud zhruba polovina členských států OSN. Vedle Srbska s tím nesouhlasí například Rusko a Čína.
