O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Petr Pavel. V minulosti působil jako armádní činitel, má za sebou nasazení v mírové misi v Jugoslávii, působil v čele českého generálního štábu i na nejvyšší vojenské pozici NATO. O jeho kandidatuře se spekulovalo už po odchodu do zálohy, oficiálně ji potvrdil v září. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo 81 tisíc lidí.
PROFIL: Voják ve výslužbě Petr Pavel chce po odchodu z vedení NATO dobýt Hrad
Osobní a profesní život
Narodil se 1. listopadu 1961. Vystudoval vojenskou střední i vysokou školu, sloužil u elitní výsadkářské jednotky. Během revoluce v roce 1989 procházel výcvikem u vojenské rozvědky, počátkem 90. let působil u Vojenského zpravodajství. Působil v mírové misi UNPROFOR v někdejší Jugoslávii. Za záchranu 53 francouzských vojáků, kteří uvázli mezi srbskými a chorvatskými silami, dostal francouzský Válečný kříž i českou medaili Za hrdinství.
Poté velel 6. speciální brigádě v Prostějově, prošel studii ve Spojeném království. V zahraničí vystřídal také řadu vojenských funkcí – jako zástupce vojenského přidělence ČR sloužil v Belgii, kde později zastával i funkci na evropském vrchním velitelství. Působil při EU v Bruselu i na velitelství NATO v Nizozemsku. Po návratu do Česka se stal nejprve zástupcem a následně náčelníkem generálního štábu. Kariéru završil v pozici předsedy Vojenského výboru NATO.
Kvůli vojenské kariéře v Československé lidové armádě (ČSLA) vstoupil před revolucí do komunistické strany. Později uvedl, že na toto rozhodnutí není pyšný. „Ve prospěch demokracie jsem pracoval uplynulých více než třicet tři let, jsem připraven obětovat kvůli ní nejenom své pohodlí, ale i svůj život,“ řekl v srpnu časopisu Respekt. Kontroverze budí také jeho předlistopadový výcvik u vojenské rozvědky, kterou například historik Petr Blažek srovnal s StB. Pavel má nicméně negativní lustrační osvědčení a jako vysoký představitel NATO prošel podle svých slov nejpřísnějšími prověrkami. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má dva syny.
Dosavadní politická kariéra
Ryze politickou funkci dosud Pavel nezastával, po odchodu do výslužby ale dál působil ve veřejném prostoru. Založil iniciativu Spolu silnější, prostřednictvím které předal vládě během covidové pandemie poučení pro zvládání krizí. Zprostředkoval sbírku pro pracovníky v první linii, poslal také humanitární pomoc po tornádu na jižní Moravu a po vypuknutí války na Ukrajinu. Jako o kandidátovi na prezidenta se o něm spekulovalo už po odchodu z NATO, ambice oficiálně přiznal až letos v červnu, kandidaturu pak potvrdil v září.
Politické postoje
Petr Pavel podporuje české členství v NATO a EU, Česko by v nich podle něj mělo být aktivnějším členem. Naopak Visegrádská čtyřka dle něj kvůli rozporům v postojích k Rusku, Číně i EU „ztrácí na důvěryhodnosti a významu“. Souhlasí s principy Green Dealu, s ohledem na válku na Ukrajině by se ale měla přehodnotit cesta k dosažení jeho cílů, domnívá se. Podporuje možnost manželství a adopce dětí stejnopohlavními páry.
Volební program
Pavlův Volební program má pět hlavních pilířů. Jako prezident chce být aktivním hráčem české zahraniční politiky. Chce se také zasadit o rozvoj „inovativní ekonomiky s přidanou hodnotou“, vytvoření dlouhodobé strategie energetiky, větší zpřístupnění vzdělávacího systému a klade důraz i na ochranu životního prostředí. V těchto oblastech jsou ale pravomoci hlavy státu omezené, Pavel by tak na jejich prosazování chtěl využít zejména autoritu prezidentského úřadu.
Ekonomika
V rozhovoru pro Hospodářské noviny se vyslovil pro přijetí eura, podle svých slov je připraven se o této agendě začít vážně bavit. Na svých webových stránkách uvádí, že podporuje zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP. V současné situaci by podle něj veřejným financím prospělo snižování rozpočtového schodku, vedlo by také ke snižování inflačních tlaků, řekl ČTK. V boji s energetickou krizí by podle Pavla mělo Česko zejména ukončit roky ignorovanou závislost na Rusku. „Naším hlavním cílem by měla být diverzifikace zdrojů energií na všech úrovních,“ uvedl pro ČTK.
Válka na Ukrajině
Pavel patří k dlouhodobým kritikům Ruska. Podporuje jak dodávky zbraní napadené Ukrajině, tak ekonomické sankce včetně embarga na dovoz ruské ropy. V rozhovoru pro americký list Politico uvedl, že by měl být Západ velmi opatrný při přijímání Rusů, kteří utekli před mobilizací. Mohli by podle něj být „nepřijatelným bezpečnostním rizikem“. „Odpor proti mobilizaci není vzpourou proti režimu nebo jakoukoli podporou Ukrajiny,“ řekl.
V zájmu Ruska je podle Pavla přetrvání zamrzlého konfliktu na Ukrajině, řekl v říjnových Otázkách Václava Moravce. Pokud bude část ukrajinského území pod ruskou kontrolou, nebude Kyjev zřejmě moci například vstoupit do NATO. Dosažení míru je podle něj žádoucí, neměl by ale podle něj být vykoupen „buď porážkou Ukrajiny, anebo jejím ochromením“. Podíl na obnově Ukrajiny by pro Česko podle Pavla byla „obrovská ekonomická příležitost“. Vstup země do EU podporuje.
Postoj k současné vládě
Vláda Petra Fialy (ODS) se podle Pavla nachází v obtížné situaci, kdy po předchozím kabinetu zdědila dluhy a nedůvěru občanů a musí se vypořádat s dopady války na Ukrajině. „Netvrdím, že vláda nachází vždycky správná řešení, anebo že je nachází včas, ale opozice jí tu situaci extrémně zhoršuje,“ řekl pro Info.cz. Na svých webových stránkách Pavel ocenil kabinet za to, že mluví o aktuálních palčivých problémech. Chybí mu ale podle něj dlouhodobá vize „pro fiskální politiku, důchodovou a daňovou reformu, digitalizaci státní správy nebo transformaci vzdělávání“.
Role prezidenta
Prezident by měl podle Pavla „nastavit odlišný kurz v politické kultuře, odlišný od současného prezidenta,“ řekl pro Info.cz. Měl by tedy hledat řešení a kompromisy, ctít pravidla a k jejich dodržování tlačit také ostatní aktéry, aby „občané neměli pocit, že jsou v této zemi rovní a rovnější,“ uvedl. V době krize by měl prezident podle Pavla odstraňovat překážky v řešení problémů, jako je například rivalita mezi vládou a opozicí. „V našem systému není kromě prezidenta nikdo, kdo by tuto roli prostředníka mohl sehrát,“ řekl. Pravomoci hlavy státu považuje za dostatečné.
Kampaň
Petr Pavel je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo 81 tisíc lidí. Na začátku října jej spolu s Danuší Nerudovou a Pavlem Fischerem podpořila i vládní koalice SPOLU. Pavel ocenil rozhodnutí koalice nepostavit vlastního kandidáta a dát přednost společným hodnotám.
Na transparentním účtu měl Pavel na začátku ledna příjmy ve výši 39,7 milionu korun, výdaje přesáhly 35 milionů korun. Peníze získává od drobných dárců, milionovými částkami mu ale přispěli například podnikatelé Martin Vohánka, Martin Hájek, Libor Winkler nebo Dalibor Dědek. Mezi většími donátory jsou i firmy A&V Invest, Ungelt Management nebo Dřevocentrum CZ.