Jugoslávie strana 4 z 4

Jaký je vztah mezi migrací a výsledky voleb v západní Evropě nebo jaké jsou ekonomické dopady globalizace, to jsou témata, která ve svém výzkumu zpracovává přední rakouský profesor ekonomie Josef Zweimüller. Studii o krizi evropských sociálně demokratických stran a vzestupu populistické pravice teď prezentoval v Centru pro ekonomický výzkum při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Rozhovor s ním vedl Martin Tyburec.

Ústavní činitelé na čtvrteční schůzce nepodpořili návrh prezidenta Miloše Zemana, aby Česko zrušilo mezinárodní uznání Kosova. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po schůzce řekl, že se ústavní činitelé shodli, že tato otázka nyní není na stole. Okolnosti uznání Kosova v roce 2008, kdy se vláda k tomuto kroku rozhodla přes nesouhlas sněmovny, nicméně ústavní činitelé označili za problematické.

Kosovští poslanci odsouhlasili rozpuštění parlamentu a otevřeli tak cestu k předčasným volbám. Informovaly o tom tiskové agentury. Volby povedou k dalšímu odkladu jednání o normalizaci vztahů se Srbskem, které by si přál Západ.

Původní podobu získalo díky rekonstrukci za bezmála dvanáct milionů korun mauzoleum jugoslávských vojínů v Bezručových sadech v Olomouci. Památka, která se nachází přímo pod historickými hradbami, dlouhá léta chátrala a byla útočištěm pro bezdomovce a narkomany. Město má ještě v plánu opravit kryptu, restaurovat rakve a ošetřit ostatky skoro 1200 vojáků, kteří zemřeli na území Moravy a Slezska za první světové války.

Stari most spojoval břehy bosenského Mostaru od roku 1566. Město bylo symbolem soužití dvou rozdílných kultur, vedle sebe zde žili Chorvaté a bosenští muslimové. Válka je ale postavila proti sobě a v listopadu 1993 chorvatské jednotky unikátní stavbu přesným odstřelováním zničily. Přesně před patnácti lety, 23. července 2004, se Stari most dočkal slavnostního znovuotevření.

Zpěvák britské heavymetalové kapely Iron Maiden Bruce Dickinson obdržel v sobotu čestné občanství Sarajeva. Jde o poděkování za koncert, který odehrál v prosinci 1994 uprostřed válkou zmítané metropole. Dickinson tehdy absolvoval nebezpečnou cestu za doprovodu vojáků OSN. Jeho koncert nedávno připomněl film Scream For Me Sarajevo.

Přesně před 70 lety, 4. dubna 1949, podepsalo dvanáct signatářských zemí ve Washingtonu zakládající smlouvu Severoatlantické aliance. Hlavním cílem NATO je od počátku kolektivní obrana členských států a zachování demokracie a míru ve světě. Dnes je v Alianci devětadvacet států, jako třicátá by se měla připojit Severní Makedonie. Ministři zahraničí členských zemí NATO se u příležitosti výročí shodli, že učiní více pro zvyšování obranných rozpočtů, a přijali sérii opatření proti vojenským aktivitám stále „agresivnějšího Ruska“.

Když se Česko spolu s Polskem a Maďarskem stalo 12. března 1999 členem Severoatlantické aliance, byl to významný mezník a symbolické potvrzení pádu železné opony. Rozšíření NATO však částečně zastínila vrcholící krize v Kosovu, která se stala pro nováčky zatěžkávací zkouškou – a Česko v ní nepodalo právě přesvědčivý výkon. Necelé dva týdny po rozšíření  Aliance zaútočila na srbské cíle, aby zastavila čistky vůči kosovským Albáncům a humanitární katastrofu.

Bosenskosrbský politik Radovan Karadžič patří k nejznámějším postavám krvavého konfliktu při rozpadu bývalé Jugoslávie. Tento nacionalistický vůdce byl jedním z hlavních strůjců války v Bosně. Někdejší prezident bosenské Republiky srbské, který byl po skončení války obviněn z válečných zločinů, spravedlnosti dlouho unikal. Rezignoval a na dvanáct let zmizel. Až 21. července 2008 srbské úřady oznámily, že Karadžiče zatkly v Bělehradě. Soud OSN jej ve středu odsoudil na doživotí za genocidu.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.

Česká armáda za dvacet let od vstupu Česka do Severoatlantické aliance dospěla. Je o tom přesvědčen náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého umožnila účast na mezinárodních misích NATO českým vojákům získat těžko nahraditelné zkušenosti. V Interview ČT24 ale Opata připustil, že se armáda i dnes potýká se zásadním nedostatkem. Tím podle něj nejsou lidé, nýbrž technika, s jejíž obměnou již nelze dále vyčkávat.

Do čela Vojenské policie nastupil plukovník generálního štábu Miroslav Murček. Ten má u Vojenské policie pětadvacetiletou praxi. Šéfoval jejímu olomouckému velitelství a působil v pěti zahraničních misích. Ve funkci nahradí Pavla Kříže, kterého ve středu odvolal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Svůj krok zdůvodnil dlouhodobou nespokojeností se situací uvnitř sboru.

Řecký parlament ratifikoval protokol o přistoupení Makedonie k Severoatlantické alianci. Dokument podepsaly členské státy NATO s Makedonií už ve středu, když Atény se Skopjí vyřešily spor dohodou o změně názvu bývalé jugoslávské republiky na Severní Makedonie, který by měl od nynějška platit. Atény by teď měly severnímu sousedovi přestat blokovat i cestu do Evropské unie.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.

Jedním ze států, který vznikl po první světové válce díky rozpadu habsburské říše, bylo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Společný stát Jihoslovanů (odtud pozdější název Jugoslávie) vznikl přesně před sto lety, 1. prosince 1918. Národy sice spojoval stejný či podobný jazyk, ale historicky, ekonomicky, nábožensky i kulturně si byly hodně vzdálené.