Jugoslávie strana 4 z 4

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.

Česká armáda za dvacet let od vstupu Česka do Severoatlantické aliance dospěla. Je o tom přesvědčen náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého umožnila účast na mezinárodních misích NATO českým vojákům získat těžko nahraditelné zkušenosti. V Interview ČT24 ale Opata připustil, že se armáda i dnes potýká se zásadním nedostatkem. Tím podle něj nejsou lidé, nýbrž technika, s jejíž obměnou již nelze dále vyčkávat.

Do čela Vojenské policie nastupil plukovník generálního štábu Miroslav Murček. Ten má u Vojenské policie pětadvacetiletou praxi. Šéfoval jejímu olomouckému velitelství a působil v pěti zahraničních misích. Ve funkci nahradí Pavla Kříže, kterého ve středu odvolal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Svůj krok zdůvodnil dlouhodobou nespokojeností se situací uvnitř sboru.

Řecký parlament ratifikoval protokol o přistoupení Makedonie k Severoatlantické alianci. Dokument podepsaly členské státy NATO s Makedonií už ve středu, když Atény se Skopjí vyřešily spor dohodou o změně názvu bývalé jugoslávské republiky na Severní Makedonie, který by měl od nynějška platit. Atény by teď měly severnímu sousedovi přestat blokovat i cestu do Evropské unie.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.

Jedním ze států, který vznikl po první světové válce díky rozpadu habsburské říše, bylo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Společný stát Jihoslovanů (odtud pozdější název Jugoslávie) vznikl přesně před sto lety, 1. prosince 1918. Národy sice spojoval stejný či podobný jazyk, ale historicky, ekonomicky, nábožensky i kulturně si byly hodně vzdálené.