Jaký je vztah mezi migrací a výsledky voleb v západní Evropě nebo jaké jsou ekonomické dopady globalizace, to jsou témata, která ve svém výzkumu zpracovává přední rakouský profesor ekonomie Josef Zweimüller. Studii o krizi evropských sociálně demokratických stran a vzestupu populistické pravice teď prezentoval v Centru pro ekonomický výzkum při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Rozhovor s ním vedl Martin Tyburec.
Voliči populistů mají podobné charakteristiky jako imigranti, proto se cítí ohroženi, říká ekonom Zweimüller
Rakouský profesor ekonomie Josef Zweimüller v rozhovoru pro ČT24 (zdroj: ČT24)
Představujete číselné údaje, které ukazují krizi sociálně demokratických stran a nárůst pravicových populistických stran v západní Evropě. Například v 90. letech bylo pouze pět milionů voličů pravicových stran a nyní je to 25 milionů takových voličů. A v případě sociálně demokratických stran byl ze 70 milionů voličů zaznamenán pokles na méně než 50 milionů voličů v této době. Proč? Jsou zde nějaké ekonomické dopady těchto témat?
Mě zajímá studování dopadů globalizace na volebním chování. Existují dva důležité fenomény globalizace. Imigrace – v mnoha zemích západní Evropy za posledních dvacet třicet let zásadně narostla, nejedná se pouze o rok 2015 a uprchlíky ze Sýrie. Došlo k nárůstu imigrace i z východní Evropy, ze zemí bývalé Jugoslávie, Turecka a tak dále. V mnoha zemích je toto na prvním místě politické agendy.
Druhá věc, kterou studujeme, je globalizace prostřednictvím mezinárodního trhu. V mnoha zemích zaznamenali import z nízkopříjmových zemí, jako je Čína, ale nejenom ta. Vidíme zde dovozy z východní Evropy do západní Evropy. Ve východní Evropě jsou platy nízké.
Regiony, ve kterých existují průmyslová odvětví, která si musí konkurovat s nízkopříjmovými zeměmi, jsou pod konkurenčním tlakem. Dochází k poklesu zaměstnávání ve výrobě, konkrétně v těch regionech, které jsou právě poznamenány tlakem importu z nízkopříjmových zemí.
V takových regionech přišly sociálně demokratické strany o značnou část svých hlasů. Existuje zde korelace mezi poklesem voličů sociálně demokratických stran a indikátory globalizace. Toto je silnější než korelace mezi nárůstem voličů pro pravicové strany v porovnání s globalizačními indikátory. To je poměrně nové a překvapující zjištění z našich dat.
Můžete číselně vyjádřit, jaké jsou vztahy například mezi imigrací a volebními výsledky v západoevropských zemích?
Hovoříme o oblasti, ve které žije 400 milionů lidí. Tři sta milionů z nich má volební právo v západní Evropě a dvě stě milionů lidí skutečně volí. Čísla, která jsme agregovali, musíme nazírat v tomto kontextu. Jeden z výsledků imigrace je, že když navýšíte poměr imigrantů v lokální populaci o jedno procento, tak to navýší zisk pro pravicové strany o 0,3 až 0,8 procentního bodů. Takže tam existuje vztah. Kolegové přišli s podobnými výsledky. Ale ten dopad imigrace není tak silný.
Rovněž se soustřeďujete na globalizaci jako takovou. A říkáte, že jsou zde vítězové a poražení, co to znamená?
Globalizace je v podstatě dobrá věc v ekonomické teorii, protože přináší příležitosti. Když s nimi zacházíte dobře, měl by z toho v zásadě každý mít nějaký zisk. Ale v praxi pozorujeme, že když se zamyslíme nad podmínkami na pracovním trhu, tak zde máme vysoce kvalifikované pracovníky, kteří mají lepší příležitosti, mohou pracovat po celém světě. To jsou příležitosti, které se nenabízí lidem s nízkou kvalifikací.
Když se zamyslíme nad imigrací, tak když nekvalifikovaní lidé přicházejí, a imigranti většinou nejsou kvalifikovaní, tak je větší konkurence na trhu práce. Vysoce kvalifikovaní z toho mohou těžit, ale méně kvalifikovaní nakonec prohrávají. V ekonomické teorii můžete přerozdělit daně, zdaníte kvalifikované, peníze se přerozdělí, takže nakonec z toho mají prospěch všichni.
Ale v reálu vidíme nárůst výhod pro vysoce kvalifikované pracovníky, ale nevidíme přerozdělení, které by bylo třeba, aby se nekvalifikovaným lépe dařilo. Hovoří se hodně o reformě sociálního státu, ale měli bychom mít na mysli konkrétně ty nekvalifikované.
A z ekonomického pohledu – kdo volí pravicové populistické strany, jak vypadá takový volič?
Máme určité údaje z exit pollů a vypadá to, že takoví voliči jsou nízkokvalifikovaní, většinou to jsou spíše muži než ženy, starší lidé dělnických profesí. To odpovídá i příběhu globalizace. Mnoho imigrantů má podobné charakteristiky. Voliči, kteří jsou ohroženi dopadem mezinárodního trhu, mají takové charakteristiky a celý příběh tak do sebe zapadá.
Je možné uklidnit jejich strach? Popisujete, že se bojí.
Existuje jednoduchý způsob, jak je uklidnit, a sice že řeknete, že uzavíráme hranice. Ale nejsem si jistý, zda je to dlouhodobě udržitelná politika. Lepší by bylo řešit a řídit migraci a tím mám na mysli, že je potřeba přijít s rozumným mixem kontroly hranic a pomoci těm, kdo přicházejí. Je třeba řešit přímo problémy související s imigrací prostřednictvím integračních politik. Cestou také je, že se budeme snažit řešit důsledky imigrace pro místní dělníky.