Počet lidí, kteří utekli z domova před válkou, pronásledováním nebo konflikty, loni dosáhl 70,8 milionu. Oznámila to agentura OSN pro uprchlíky, podle níž je údaj nejvyšší za její sedmdesátiletou historii. Více než polovina z nich se přesunula v rámci své země, drtivá většina ostatních přebývá v sousedním státu. Nejvíc uprchlíků hostí Turecko, Pákistán a Uganda. Každý den roku 2018 přibylo 37 tisíc násilně vyhnaných lidí.
Každý den prchá z domova 37 tisíc lidí. Vyhnaných je přes 70 milionů, nejvíc v poválečných dějinách
OSN do 70,8 milionu vyhnaných započítává 41,3 milionu vnitřně vysídlených lidí, kteří nepřekročili hranice, 20,4 milionu registrovaných uprchlíků, 5,5 milionu Palestinců se statusem uprchlíka a 3,5 milionu žadatelů o azyl.
Konflikty a perzekuce vyhnaly v loňském roce z domovů 13,6 milionu lidí, z nich 10,8 milionu se přemístilo v rámci svých zemí. Naopak 2,9 milionu lidí se v roce 2018 vrátilo domů.
Dvě třetiny z 20,4 milionu zahraničních uprchlíků pochází z pěti zemí. Sýrii jich opustilo 6,7 milionu, Afghánistán 2,7, Jižní Súdán 2,3, Myanmar 1,1 a Somálsko 0,9 milionu. Čtyřmi z těchto států zmítají občanské války se zahraniční intervencí, Myanmar vyhnal muslimskou menšinu Rohingů.
Číslo není úplné. Nezahrnuje například čtyři miliony Venezuelanů, kteří odešli do ciziny od roku 2015 a k pobytu nepotřebují víza ani žádat o azyl. Do konce letošního roku by mohlo být Venezuelanů v zahraničí až pět milionů.
Do vyspělých zemí dorazí jen málo lidí
Plných 16 milionů z mezinárodních uprchlíků pobývá v sousedních státech. Nejvíc jich hostí Turecko (3,7 milionu), Pákistán (1,4), Uganda (1,2), Súdán (1,1) a Německo (1,1). Jen 16 procent uprchlíků pobývá ve vyspělých zemích. Největší počet uprchlíků v poměru k počtu obyvatel hostí Libanon, kde tvoří šestinu populace. Na druhém místě je Jordánsko, v němž je uprchlík každý čtrnáctý.
Červeně uprchlíci, modře žadatelé o azyl, zeleně vnitřně vysídlení
„Když říkáte, že uprchlickou krizi má Evropa, Spojené státy nebo Austrálie – není to tak. Většina uprchlíků je v zemích sousedících s oblastí konfliktu, což bohužel znamená v chudých státech nebo v zemích se středně vysokými příjmy. Tam je krize a na to se musíme zaměřit,“ řekl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
Asi polovinu uprchlíků tvoří děti a mladiství mladší 18 let. OSN ví o 138 tisících ztracených dětech mezi uprchlíky. Toto číslo je podle agentury hluboce pod reálným stavem.
Grandi: Množství lidí, kteří přijíždějí do Evropy, je zvládnutelné
Podle zprávy OSN nejvíce žádostí o azyl přijímají USA, loni jich bylo 254 tisíc. Komisař Grandi řekl, že v USA čeká na vyřízení 800 tisíc žádostí. Na dotaz, zda Trumpova politika práci jeho úřadu komplikuje, komisař odpověděl: „To nejsou jenom Spojené státy, je to i Evropa a Austrálie. Hovořil jsem o krizi solidarity. Jde o rozpoznání uprchlíků a běženců jako lidí, kteří mají problém, ne jako těch, kdo prchají od problémů.“
V Evropě se podle něj téma vysoce zpolitizovalo a některé vlády se hrozí závazku přijmout lidi zachráněné na moři při útěku z Libye a dalších oblastí. „Teď, kdy jsou volby do Evropského parlamentu za námi, vyzývám k zastavení volební agitace. Množství lidí, kteří přijíždějí do Evropy, je zvládnutelné,“ řekl Grandi.
Zároveň měl i optimistický komentář: „I když je jazyk používaný v souvislosti s uprchlíky a migranty často rozdělující, jsme také svědky velké štědrosti a solidarity, především ve společnostech, které hostí velké množství uprchlíků.“