Stari most spojoval břehy bosenského Mostaru od roku 1566. Město bylo symbolem soužití dvou rozdílných kultur, vedle sebe zde žili Chorvaté a bosenští muslimové. Válka je ale postavila proti sobě a v listopadu 1993 chorvatské jednotky unikátní stavbu přesným odstřelováním zničily. Přesně před patnácti lety, 23. července 2004, se Stari most dočkal slavnostního znovuotevření.
Architektonicky unikátní most přes řeku Neretvu se nad vodní hladinou klenul od roku 1566 a spojoval chorvatskou a muslimskou část města. Kromě toho, že se stal symbolem soužití odlišných kultur, měl i další využití. Po staletí na něm například mladí muži dokazovali svou statečnost takzvaným skokem dospělosti.
Mostar byl před válkou možná vůbec nejintegrovanějším městem v celé Jugoslávii. Propuknutí bojů počátkem devadesátých let ovšem postupně vedlo k proměně multikulturního centra v symbol válečného chaosu. Chorvaté, již ještě o několik měsíců dříve žili s bosenskými Muslimy v míru v ulicích jednoho města, stanuli po boku Srbů a označili Muslimy za nájezdníky, které je potřeba zlikvidovat.
Starý most byl dominantou, která vliv osmanské říše připomínala. V listopadu 1993 ho přesně mířené chorvatské odstřelování zničilo.
Most slouží všem
Na rekonstrukci čekal jedenáct let, třiadvacátého července 2004 se ale Mostar oblékl do slavnostního. Znovuotevření Starého mostu přihlíželi státníci z celé Evropy, mimo jiné i někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Opravený most přes Neretvu se měl opět stát symbolem spojení různých kultur. „Most má před sebou skvělou budoucnost. Nejde o kostel nebo mešitu, most slouží všem,“ prohlásil Amir Pasic, který za rekonstrukci zodpovídal.
V čase slavnostního otevření ale Mostar symbolem tolerance a soužití v žádném případě nebyl. Chorvaté i bosenští Muslimové posílali své děti do rozdílných školek i škol, rozdělenost města byla patrná i při pohledu na dvě různé telefonní předvolby.
Renovace unikátního mostu stála 334 milionů korun a stavitelé následovali metody a materiály, které využívali už osmanští architekti v 16. století. Z řeky dokonce vylovili a k opravě využili několik kamenů z původní stavby.
- Most přes řeku Neretvu pochází z 16. století. Navrhnul ho turecký architekt Mimar Hajrudin a slavnostnímu otevření stavby roku 1566 přihlížel i sultán Sulejman Nádherný.
- Most se klene zhruba dvacet metrů nad hladinou Neretvy (záleží samozřejmě na výšce hladiny řeky), je třicet metrů dlouhý a čtyři metry široký, konstruovaný do tvaru sedla. Stavitel Hajrudin ho označil za nezničitelný.
- Na stavbě mostu se podíleli stavitelé, architekti a kameníci ze všech koutů Balkánského poolostrova. Při stavbě museli překonat mnoho rozdílů mezi sebou a spojit nejen vědomosti, ale i rozdílné stavařské styly.
- Most přežil v průběhu staletí mnohé hrozby, dokonce i vpád nacistů, kteří zpustošili celou zemi. Nevydržel až chorvatské bombardování v listopadu 1993.
