Osmanská říše

Spor o navrácení antických artefaktů z Britského muzea do Řecka vyvolal novou diplomatickou roztržku. Britský premiér Rishi Sunak na poslední chvíli zrušil schůzku se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem v Londýně, která se měla uskutečnit v úterý odpoledne. Mitsotakis reagoval podrážděně. Obě strany se nyní viní z toho, že zrušení schůzky způsobily, informovala agentura DPA.

Sto let uplynulo letos od objevu takzvaného přerovského pokladu. Při bourání budovy v centru města narazili v srpnu 1923 stavebníci na výklenek, který ukrýval bezmála 2 400 stříbrných a zlatých mincí. Dodnes jde o jeden z největších pokladů z období třicetileté války nalezených na českém území. Přerovské Muzeum Komenského ho teď poprvé vystavuje v kompletní podobě.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

Turecko si během dvou dekád s Recepem Tyyipem Erdoganem v čele země udrželo vlivný hlas v zahraničí díky své strategické poloze mezi Evropou a Asií a druhé nejsilnější armádě v NATO. I nadále zůstává ekonomicky a politicky propojeno s Evropou ve větší míře než jeho blízkovýchodní sousedé. Díky úzkým vazbám na Rusko funguje jako neutrální hráč. Erdogan však v rámci své vize šíření osmanského vlivu nařídil i krvavé vojenské intervence včetně úderů na Kurdy, jež šokovaly Západ. Prezidentovu odkazu na domácím poli se věnuje druhá část profilu.

Krymský poloostrov se před 240 lety stal součástí Ruského impéria. Strategické vítězství carevny Kateřiny II. Veliké zajistilo Rusku přístup k Černému moři a zároveň oslabilo dávného konkurenta, Osmanskou říši. Pro původní obyvatele Krymu však anexe znamenala nejen ztrátu vlastního státu. Krymští Tataři byli během století z poloostrova vytlačeni a jejich dějiny vymazány.

Kvůli útoku dronů v přístavu v krymském Sevastopolu Rusko napřed dočasně odstoupilo od obilné dohody, později z podílu na operaci obvinilo Velkou Británii, jejíž velvyslankyni Deborah Bronnertovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tím dává najevo, jak důležitý je anektovaný Krym pro vůdce Vladimira Putina a jak velkou roli může v dalším vývoji konfliktu hrát.

Zvláštní vyslanci Turecka a Arménie pokračují ve Vídni v jednání o normalizaci vzájemných vztahů. Státy za sebou mají zatím dvě kola rozhovorů – první se uskutečnilo 14. ledna v Moskvě, druhé pak 24. února ve Vídni. Cílem setkání je umožnit navázání diplomatických styků, otevření hranic a zahájení hospodářských, obchodních a dopravních projektů mezi oběma státy.

V Rusku v posledních několika desetiletích ožila středověká myšlenka, že Moskva je jediným následníkem antického Říma. Vlivní myslitelé ji využívají jako argument pro imperiální politiku i napadení Ukrajiny.

Ukrajina je po delší době opět centrem světové pozornosti. Probírají se národnostní i jazykové variace pestré země i různé interpretace jejích dějin. Mnoho se hovoří o rozdělení na proruský východ a proevropský západ. To je však daleko složitější, než by se mohlo zdát. Rozhodně neplatí, že ukrajinský občan mluvící rusky se vždy hlásí také k ruské národnosti nebo dokonce touží po spojení s Ruskem. Spletitost vyplývající z tamního terénu i bouřlivé historie pomůže alespoň trochu rozplést pohled na některé mapy.

Před 150 lety začal německý podnikatel Heinrich Schliemann s vykopávkami na místě, kde podle něj stála starověká Trója. Přes výsměch okolí se mu podařilo objevit základy rovnou několika měst.

Připevněním posledního segmentu budovaného mostu na poloostrov Pelješac se spojila dosud oddělená oblast kolem města Dubrovník se zbytkem Chorvatska. Most při cestě do jižní Dalmácie umožní zřejmě už příští léto objet úzký pobřežní koridor patřící Bosně, která proti projektu opakovaně protestovala.

Před sedmdesáti lety, 20. července 1951, zabil atentátník v jeruzalémské mešitě krále Abdalláha I., prvního panovníka dnešního Jordánska. Muž, který snil o Velké Sýrii a později o Palestině, ve které by Židé žili pouze v jednom „autonomním regionu“, vládl Jordánsku pouhých pět let. Králem je dnes jeho pravnuk Abdalláh II., který z Jordánska udělal stabilní zemi a s Izraelem udržuje dobré vztahy. Ve funkci je už 22 let.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu prohlásil, že Turecko a ostatní spojenci USA by se měli vyvarovat dalších nákupů ruských zbraní. Šéf diplomacie USA jim zároveň pohrozil možností uvalení dalších sankcí. Napsala to agentura Reuters. Napjaté vztahy Washingtonu a Ankary o víkendu vyostřilo prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který označil masakry Arménů z let 1915 až 1923 v Osmanské říši za genocidu.

Americký prezident Joe Biden formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky osmanské říše během první světové války. Informovala o tom agentura AP. Jeho předchůdci v Bílém domě se používání termínu genocida v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami, termín genocida zcela odmítá.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Salvami z kanónů, historickou vojenskou přehlídkou, stovkami národních vlajek a tisíci modrých a bílých květin slavili v Aténách na Den nezávislosti dvousté výročí začátku války za nezávislost. Oslav se kromě řeckých vládních činitelů účastnili mimo jiné ruský premiér Michail Mišustin, francouzská ministryně obrany Florence Parlyová či britský princ Charles, tedy zástupci zemí, jež začátkem 19. století řeckým povstalcům pomohly vybojovat nezávislost na Osmanské říši.

V Náhorním Karabachu se znovu tvrdě bojovalo, a to navzdory příměří vyhlášenému v sobotu. Podle „ministra obrany“ této enklávy v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem padlo dalších 43 jejích vojáků. V konfliktu má za sebou Ázerbájdžán podporu Turecka. Přitom právě v Turecku žije i arménská menšina, která má v nynější zjitřené atmosféře obavy o své bezpečí.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo navštívil Rakousko, kde mimo jiné jedná s řeckým ministrem zahraničí o vyhrocené situaci v Egejském moři. Řecko si stěžuje na turecké operace v takzvaném kontinentálním šelfu, protože podle něj ohrožují bezpečnost v regionu. Společně s dalšími státy vyzvalo Řecko OSN, aby tato organizace nerespektovala dohodu o územích možné těžby, kterou Turecko s Libyí podepsalo minulý rok.

24. dubna roku 1915 –⁠ datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše ­ –⁠ Turecko ­–⁠ označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.

Řecko se znovu snaží získat zpátky starověká umělecká díla, která byla součástí Parthenonu. Vzácné sochy a reliéfy vystavuje Britské muzeum. Z Atén do Londýna je odvezl lord Elgin na začátku 19. století. Britové díla vrátit dlouhodobě odmítají.

Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy využívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl také, že jeho země poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc.

Republikáni v americkém Senátu znemožnili hlasování o rezoluci, která označuje hromadné vraždění Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Bílý dům mluví o špatném načasování kvůli summitu NATO, kde se spojenci snažili najít společnou řeč s Tureckem po jeho invazi na sever Sýrie. Útok na kurdské milice řadu členů NATO popudil.

Stari most spojoval břehy bosenského Mostaru od roku 1566. Město bylo symbolem soužití dvou rozdílných kultur, vedle sebe zde žili Chorvaté a bosenští muslimové. Válka je ale postavila proti sobě a v listopadu 1993 chorvatské jednotky unikátní stavbu přesným odstřelováním zničily. Přesně před patnácti lety, 23. července 2004, se Stari most dočkal slavnostního znovuotevření.