Sto let uplynulo letos od objevu takzvaného přerovského pokladu. Při bourání budovy v centru města narazili v srpnu 1923 stavebníci na výklenek, který ukrýval bezmála 2 400 stříbrných a zlatých mincí. Dodnes jde o jeden z největších pokladů z období třicetileté války nalezených na českém území. Přerovské Muzeum Komenského ho teď poprvé vystavuje v kompletní podobě.
Sto let od objevení vzácného pokladu v Přerově. Lidé ho nyní můžou vidět v tamním muzeu
7 minut
Studio 6: Sto let od objevení takzvaného přerovského pokladu
Poklad byl nalezen na místě, kde dříve stával hostinec U Jonášů. „Bylo to přesně 2. srpna roku 1923 před sto lety, kdy stavební asistent Josef Bláha pod podlahou jedné z místností bývalé kuchyně narazil na speciálně připravený výklenek nad suterénem domu v Bratrské ulici číslo 114 a narazil na dvě keramické nádoby, z nichž jednu rozkopl. Dále byl nalezený kožený váček a v podstatě celý poklad, jehož hmotnost byla 8,12 kg,“ popsal archeolog a autor výstavy Zdeněk Schenk. Mincí bylo přesně 2 390 kusů.
Legendární hostinec byl podle archeologa určený k demolici a na jeho místě vznikla pošta, která je tam dodnes. Kdo poklad ukryl, je ale podle Schenka obehnáno tajemstvím.
„Neznáme jméno. Můžeme předpokládat, že ten člověk mohl být hypoteticky i majitelem domu, ale mohlo se jednat i o obchodníka, možná i žoldnéře. Zkrátka někoho, kdo přicházel do styku s velkým množstvím peněz z různých částí Evropy,“ popsal archeolog.
Z geografického hlediska pocházejí mince z velkého území Evropy. Patrně největší množství bylo vyraženo v německých zemích, dále ve Švýcarsku, velké množství pochází také z českého území, z Polska a potom také z Nizozemí, Holandska. Menší množství mincí je z Uher, ale také z Osmanské říše. Nejstarší mincí je bavorský groš Albrechta IV. z roku 1506, nejnovější je pak z roku 1623.
Lidé si mohou vzácný poklad prohlédnout v rámci výstavy Švédové na Přerovsku do 29. října.
