Mince

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.

Americké ministerstvo zahraničí k příležitosti 250. výročí vyhlášení nezávislosti chystá omezený počet cestovních pasů, v nichž bude vyobrazen současný prezident Donald Trump. Informuje o tom agentura AP, Trump se podle ní stane prvním žijícím prezidentem zobrazeným v cestovních dokladech.

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.

Na utajovaném rozlehlém nalezišti na severním Plzeňsku našli archeologové kolem pěti set zlatých a stříbrných keltských mincí, osmdesát kusů sekaného zlata, zlaté i bronzové šperky, jejich zlomky a další věci. Jsou z pozdní doby halštatské a doby laténské, tedy z šestého až prvního století před naším letopočtem.

Česká národní banka (ČNB) loni zadržela 2358 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. Znamená to výrazný pokles proti roku 2023 s počtem 4305. Zhruba polovinu padělků tvořily zahraniční měny. U korun odhalila ČNB 704 padělaných bankovek a 454 mincí, což je přibližně třetina předloňského počtu. Informovala o tom členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.

Prostor za komínem chalupy na Náchodsku vydal tajemství z druhé světové války. Řemeslníci tam našli ostatky a drobné předměty, které si za protektorátu u tehdejší majitelky schovali nejspíš její židovští přátelé.

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu financí, aby se z úsporných důvodů přestaly razit jednocentové mince (penny). Exekutivním nařízením také vyhlásil 9. únor Dnem Amerického zálivu. V pondělí se také chystá oznámit zavedení pětadvacetiprocentních cel na dovoz veškeré oceli a hliníku do Spojených států.

I přes rostoucí popularitu bezhotovostních plateb roste poptávka po bankovkách i mincích. Česká národní banka každý den přijme a znovu uvolní do oběhu hotovost v hodnotě pěti miliard korun. Bankovky i mince procházejí přísnou kontrolou. Nejdříve projdou lidskýma rukama a poté je zkontrolují a vytřídí stroje. Ke konci loňského roku byla v oběhu hotovost v hodnotě 731 miliard korun, což je o 300 miliard více než před deseti lety.

Brazilský konceptuální umělec vyměnil v Britském muzeu historickou minci za padělek. Ne kvůli vlastnímu obohacení, ale aby upozornil, že ve sbírkách této instituce zůstává spousta předmětů, které by si zasloužily být navráceny třeba do zemí někdejších kolonií. Umělecké intervence zaskočily britská muzea už dříve.

Důkladné analýzy, čištění a konzervace čekají unikátní denárový poklad z 11. až 12. století objevený nedávno na Kutnohorsku. Jde o soubor více než 2150 stříbrných mincí, který odborníci považují za jeden z největších nálezů posledního desetiletí a jeho hodnotu přirovnávají k milionové výhře ve sportce. Vlastník si za mince mohl ve své době pořídit vybavenou vesnici či poddanské město. Nevyčíslitelnou hodnotu má i dvanáct zlatých keltských mincí objevených v lednu na Rakovnicku. Muzeum T. G. M. Rakovník a České muzeum stříbra v Kutné Hoře pro oba poklady vybudují expozice a ukážou je veřejnosti, oznámili zástupci muzeí při představení mincí v budově středočeského krajského úřadu.

Jednu z nejvzácnějších numismatických sbírek za posledních několik desetiletí až do neděle draží aukční síň Macho a Chlapovič v Praze. Svůj sběratelský příběh tím uzavírá český stomatolog žijící v Rakousku Václav Bruna. Mince mu pomohly v krušných dobách. V 80. letech emigroval s manželkou do Rakouska – a některé prodali, aby měli na živobytí. Předtím byl ve vězení, a to například za šíření Charty 77 a zakázaných tiskovin.

Sto let uplynulo letos od objevu takzvaného přerovského pokladu. Při bourání budovy v centru města narazili v srpnu 1923 stavebníci na výklenek, který ukrýval bezmála 2 400 stříbrných a zlatých mincí. Dodnes jde o jeden z největších pokladů z období třicetileté války nalezených na českém území. Přerovské Muzeum Komenského ho teď poprvé vystavuje v kompletní podobě.

Nálezci pokladu stříbrných a zlatých mincí převážně ze sedmnáctého století, který byl zakopaný u obce Vysoká u Jevíčka na Svitavsku, zaplatí Pardubický kraj 560 tisíc korun. Jde o největší známý a dochovaný poklad mincí z tohoto období na historickém území Moravy. Částku ještě musí schválit v červnu zastupitelé, uvedl kraj.

Čím dál více lidí v Česku investuje do zlatých a stříbrných mincí. České televizi to potvrdila Česká národní banka, která část investičních mincí vydává, i soukromí prodejci. V některých případech zájem vzrostl až trojnásobně. Podle finančních analytiků za to může doba, která je plná nejistot a vysoké inflace. Zájem o nákup mincí ovlivnila i ruská invaze na Ukrajinu.

Společná československá měna sice přežila vznik dvou samostatných republik, ale jen o necelých šest týdnů. O měnové odluce se v odborných kruzích diskutovalo už na sklonku roku 1992, konec československé měnové unie přišel 8. února 1993, kdy vznikly koruna česká a slovenská koruna. Pro odlišení hotovosti sáhly obě země ke kolkování bankovek, zatímco u mincí – nejvyšší hodnotu měla nepříliš rozšířená kovová desetikoruna – tento problém nikdo neřešil.

Jméno císaře Sponsiana se neobjevuje v žádné učebnici dějepisu. Až doposud totiž historici nevěřili, že mohl existovat. Jediným důkazem o jeho životě a vládě totiž byly dvě mince s jeho jménem, a obě se považovaly za padělky. Nový výzkum ale ukázal, že bude zapotřebí se na tuto postavu podívat detailněji.

Neznámí zloději ukradli největší poklad keltských platidel nalezený ve dvacátém století. V noci z pondělí na úterý ho odnesli z muzea v bavorském Manchingu. Zlaté mince byly ražené na území současného Česka. Sběratelská hodnota ukradeného pokladu činí řádově miliony eur (desítky až stovky milionů korun), uvedl bavorský zemský kriminální úřad. Ministerstvo mluví o organizovaném zločinu, po pachatelích policie pátrá i mimo Německo. Manchingské opidum přitahuje zloděje opakovaně.

Po úmrtí královny Alžběty II., která své zemi vládla rekordních sedmdesát let, se bude muset ve Velké Británii hodně věcí změnit – od bankovek až po státní hymnu. Některé se uskuteční ihned, jiné potrvají roky. Smrt panovnice představuje pro Brity tíživý, ale i převratný moment. Podle ostrovních médií dosáhnou náklady na pohřeb a následnou korunovaci odhadem šesti miliard liber. Bude to však jen zlomek peněz, které bude muset země vynaložit na další inovace.

Více než šestnáct set let starý hrob náčelníka pochovaného se psem a dvojicí koní odkryli archeologové v severních Čechách na Chomutovsku. Podobné nálezy jsou u nás velmi vzácné. I přesto, že byl hrob vykradený, objevili na místě i několik zlatých mincí. Výzkum trval přibližně rok.

Regionální muzeum Litomyšl na Svitavsku vystavuje mincovní poklad, který co do počtu mincí patří k největším v Česku. Je jich více než sedm tisíc a pocházejí z druhé poloviny 17. století. Nálezce našel mince náhodně na rozoraném poli u obce Vysoká nedaleko Jevíčka na Svitavsku.

Odborníci z Muzea regionu Valašsko zkoumají 818 stříbrných mincí a kousky hliněné pokladničky, které našla před dvěma týdny žena se synem v Loučce u Valašského Meziříčí na Vsetínsku. Po dokončení potřebných rozborů si bude moci poklad prohlédnout i veřejnost.

Východočeské muzeum v Pardubicích příští týden otevře novou numismatickou expozici s názvem Peníze si do hrobu nevezmeš. Věnuje se tradici české měny, představuje kabinet mincí a medailí Zdeňka Kolářského, dále denárový poklad z 10. století a dějiny dolaru.