Více než šestnáct set let starý hrob náčelníka pochovaného se psem a dvojicí koní odkryli archeologové v severních Čechách na Chomutovsku. Podobné nálezy jsou u nás velmi vzácné. I přesto, že byl hrob vykradený, objevili na místě i několik zlatých mincí. Výzkum trval přibližně rok.
Dvojici koňských koster z období stěhování národů archeologové objevili náhodou, během průzkumu před stavbou nových rodinných domů. „Nejzajímavější jsou nálezy celkem sedmi hrobů. Nejbohatší je hrob s pohřby dvou koní, psa a nebožtíka,“ popsal archeolog z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Jan Blažek. Koňské kosterní ostatky pochází z 6. století našeho letopočtu. V České republice jsou tak třetím zvířecím nálezem z tohoto období.
Odborníci našli i zbytky lidských kostí, zřejmě náčelníka tehdejší doby. „Můžeme soudit na základě úpravy hrobů, výbavy z koňských pohřbů, že by se mohlo jednat o Durynky,“ vysvětlil Blažek.
- Příslušníci jednoho ze západogermánských kmenů, které sídlily mezi Labem, Sálou a Krušnými horami. Na tomto území vytvořily poměrně mocnou říši, o níž jsou první zprávy v pramenech kolem roku 400. K jejímu rozmachu došlo především po pádu Hunů v polovině 5. století.
- Roku 531 byla říše Durynků dobyta Franky a zanikla. Durynkové postupně splynuli s ostatními německými kmeny, ovšem zůstal po nich název historické země – Durynska.
Hrob se stal terčem zlodějů
Nebožtík měl na bradě lebky i vzácnou zlatou minci. „Je to čisté ryzí zlato, 22 karátů,“ řekl archeolog. I proto byly hroby často terčem zlodějů. Vykradený byl i tento. Zloději si k tomu vykopali takzvanou vykrádací šachtu.
„Je vidět, jak byla ta kostra celá povytažená a levá dolní končetina ještě držela pohromadě,“ ukázal archeolog. Vědci se tak teď snaží zachránit alespoň to, co zbylo.
Nálezy archeologové v laboratořích ještě podrobně prozkoumají. Přibližně za rok pak budou předměty vystavené v chomutovském muzeu.
