„God Save the King“ a další inovace. Co smrt panovnice změní v britské každodennosti?

Po úmrtí královny Alžběty II., která své zemi vládla rekordních sedmdesát let, se bude muset ve Velké Británii hodně věcí změnit – od bankovek až po státní hymnu. Některé se uskuteční ihned, jiné potrvají roky. Smrt panovnice představuje pro Brity tíživý, ale i převratný moment. Podle ostrovních médií dosáhnou náklady na pohřeb a následnou korunovaci odhadem šesti miliard liber. Bude to však jen zlomek peněz, které bude muset země vynaložit na další inovace.

Portréty zesnulé panovnice se v současnosti nacházejí na poštovních známkách či bankovkách. Její iniciály zdobí uniformy a vládní znaky po celé Velké Británii. Změnit je bude obrovským úkolem, který potrvá nejméně několik let, možná i desetiletí. 

On-line přenos

Smrt Alžběty II.

  • 21:50

    Oficiální britské loučení s královnou Alžbětou II. končí a spolu s ním i tento přenos. Děkujeme za pozornost.

  • 20:43

    Státní smutek bude ve Spojeném království na žádost nového krále Karla III. pokračovat do 26. září.

  • 20:30

    Během soukromého obřadu v rodinné hrobce se s královnou bez přítomnosti médií loučí členové královské rodiny. Jde o poslední část pohřebního dne a závěrečné rozloučení s panovnicí. Alžběta II. spočine po boku svého manžela prince Philipa, vévody z Edinburghu, který zemřel loni v dubnu.

Proměnit se musí například královský znak. Používá ho každý panovník a zahrnuje jeho jméno a titul. Tyto znaky se obvykle nacházejí na vládních budovách, státních dokumentech či dalších předmětech spojených s monarchií. Po smrti panovnice by se znak ER měl dle britských médií změnit na CR. První písmeno odkazuje ke jménu panovníka, druhé, které by mělo zůstat nezměněno, vyjadřuje slovo Rex či Regina (král či královna).

Pravdou ovšem je, že nový královský znak ještě nebyl oficiálně potvrzen. Ten stávající se nachází také na uniformách v Británii, včetně policejních a armádních. 

Na poštovních schránkách je v současnosti nápis ERII, což je zkratka pro Elizabeth Regina II. Nová podoba by proto měla být CRIII (Charles Rex IIII). Na schránkách se totiž vždy nachází znak panovníka, který vládne v okamžiku jejich výroby.

V současnosti je v Británii více než sto tisíc alžbětinských schránek a nahradit všechny potrvá několik let. Podle britského Poštovního muzea se změna uskuteční pouze formou dodání nových poštovních schránek, staré se nahrazovat nebudou.

Měnit se naopak budou poštovní známky, na nichž bude vyobrazen král Karel III. Při poslední změně panovníka v roce 1952 byla vydána první série známek pod názvem Kolekce Wildingové. Obsahovala portréty mladé královny Alžběty II. od oficiální královské fotografky Dorothy Wildingové, které byly pořízeny pouhé dva týdny po smrti krále Jiřího VI. Tyto známky se používaly až do roku 1971.

Skon dlouholeté panovnice se pochopitelně dotkne i peněz. Podle prohlášení britského mincovního experta budou dodány do oběhu nové bankovky a mince s novým portrétem jejího syna coby nového vladaře. Mince a bankovky s královnou Alžbětou II. se budou dál vydávat po zbytek letošního roku nebo možná i déle, teprve časem dojde na měnu s novým portrétem. Mnoho mincí a možná i bankovek s portrétem panovnice proto zůstane v oběhu ještě řadu let.

Bůh ochraňuj krále

S nástupem krále Charlese III. na trůn se bude muset v národní hymně změnit formulace „Bůh ochraňuj královnu“ na „Bůh ochraňuj krále.“ Tato verze se používala naposledy za panování Alžbětina otce, krále Jiřího VI. (1895 až 1952). 

V nápisu na britských pasech, který obsahuje oznámení ministra Jejího Veličenstva, by se mělo změnit přídavné jméno na formulaci Jeho Veličenstva. Očekává se, že se tak stane na všech nových pasech. Všechny dosud vydané cestovní doklady zůstanou v platnosti a úřady nebudou nutit občany k jejich výměně. Nahrazení starých pasů proto opět potrvá řadu let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 2 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 5 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 11 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 11 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 16 hhodinami
Načítání...