Inflace a nejistota mění přístup lidí ke spoření, více investují do mincí

Čím dál více lidí v Česku investuje do zlatých a stříbrných mincí. České televizi to potvrdila Česká národní banka, která část investičních mincí vydává, i soukromí prodejci. V některých případech zájem vzrostl až trojnásobně. Podle finančních analytiků za to může doba, která je plná nejistot a vysoké inflace. Zájem o nákup mincí ovlivnila i ruská invaze na Ukrajinu.

„Jakožto emisní instituce můžeme potvrdit, že v posledních letech se výrazně zvýšil zájem o nákup všech numismatických emisí ČNB. Sledujeme značný převis poptávky nad nabídkou, tedy počtu objednaných kusů mincí nad plánovaným nákladem emise. ČNB od letošního roku razí všechny emise pamětních mincí v maximálním nákladu,“ říká mluvčí České národní banky Petra Vlčková. Dodává, že na základě zahraničních licencí a zakázek se na našem území prodávají, případně i vyrábí ještě cizozemské mince.

Se zvýšeným zájmem posledních let má zkušenosti také Česká mincovna. Ta potvrzuje, že v posledních letech je o investiční mince trojnásobný zájem. „Nejen ekonomická krize je příčinou. Odstartovala jej mimo jiné i epidemie koronaviru a dalším významným momentem byla agrese Ruska na Ukrajinu minulý rok,“ popisuje mluvčí České mincovny Lenka Klimentová. Tato společnost investiční a pamětní mince pouze neprodává, ale jako jediná je pro Českou národní banku (ČNB) razí.

Společnost Zlaťáky za rok 2022 prodala o jedenáct tisíc zlatých mincí více než v předchozím roce, což je meziroční nárůst o čtvrtinu. „Za minulý rok jsme prodali 55 tisíc zlatých mincí a 277 tisíc stříbrných. Pro srovnání to v roce 2021 bylo 44 tisíc zlatých a 239 tisíc stříbrných,“ říká ředitel společnosti Martin Štěch. Vyšší zájem o mince se ukazuje i u firmy zlate-mince.cz. „Zájem o investiční mince i slitky opravdu vzrůstá, což přičítáme i dostupnosti prodeje těchto komodit,“ říká za společnost Ludmila Trtíková.

Pozor na padělky

Podle ekonomického analytika Domika Stroukala z Metropolitní univerzity Praha v krizích roste poptávka po těchto alternativních investicích, jejichž součástí jsou i investiční mince. „Když roste inflace a spořící účet ji nepřekoná, přechází lidé čím dál více k alternativním investicím, jejichž součástí jsou i tyto mince. Tam je krása, že to není jen materiál, ale to, co může narůst, je i sběratelská hodnota,“ říká Stroukal.

Podle něj je ale otázkou, zda mince lidé kupují opravdu jako investici, nebo jako artefakt. „Záleží, jestli to člověk kupuje s vědomím, že to ve správnou chvíli prodá a vydělá na tom, nebo to sbírá a ukazuje svým kamarádům a předá dalším generacím,“ dodává Stroukal.

Za zvýšeným zájmem o investiční mince často stojí strach z budoucnosti v nejisté době. „Dá se říct, že největší zájem je v dobách nejistoty, jelikož zlato je především uchovatelem hodnoty v čase a rovněž bezpečným přístavem, ke kterému se investoři, lidé obracejí právě v těchto nejistých, krizových dobách,“ říká investiční poradce v numismatice Jakub Petruška s tím, že enormní zájem o zlaté a stříbrné mince byl například v době příchodu covidové krize a po vypuknutí geopolitické krize na Ukrajině.

Investoři si ale musí dát pozor na padělky všeho druhu. Mince je nejjistější kupovat přes některého ze smluvních partnerů ČNB pro prodej sběratelského materiálu. „Zásadně je třeba vyhnout se ‚extrémně výhodným nabídkám‘ nebo navštěvovat pochybné internetové aukce,“ varuje ekonomický analytik Stroukal.

Podle prodejců si investiční mince kupují jak profesionální investoři, tak rodiny s dětmi. Třeba jako formu spoření novorozencům nebo jako dárek při významném životním jubileu. Mnoho lidí podle těchto společností nevěří bankám či spořením, a proto se rozhodnou jít touto cestou. Investiční minci lze pořídit od dvou tisíc korun. Čím je náklad vyražených mincí menší, tím více roste cena. Investiční mince lze koupit a odnést domů nebo do nich investovat prostřednictvím spoření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 18 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 19 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...