Inflace a nejistota mění přístup lidí ke spoření, více investují do mincí

Čím dál více lidí v Česku investuje do zlatých a stříbrných mincí. České televizi to potvrdila Česká národní banka, která část investičních mincí vydává, i soukromí prodejci. V některých případech zájem vzrostl až trojnásobně. Podle finančních analytiků za to může doba, která je plná nejistot a vysoké inflace. Zájem o nákup mincí ovlivnila i ruská invaze na Ukrajinu.

„Jakožto emisní instituce můžeme potvrdit, že v posledních letech se výrazně zvýšil zájem o nákup všech numismatických emisí ČNB. Sledujeme značný převis poptávky nad nabídkou, tedy počtu objednaných kusů mincí nad plánovaným nákladem emise. ČNB od letošního roku razí všechny emise pamětních mincí v maximálním nákladu,“ říká mluvčí České národní banky Petra Vlčková. Dodává, že na základě zahraničních licencí a zakázek se na našem území prodávají, případně i vyrábí ještě cizozemské mince.

Se zvýšeným zájmem posledních let má zkušenosti také Česká mincovna. Ta potvrzuje, že v posledních letech je o investiční mince trojnásobný zájem. „Nejen ekonomická krize je příčinou. Odstartovala jej mimo jiné i epidemie koronaviru a dalším významným momentem byla agrese Ruska na Ukrajinu minulý rok,“ popisuje mluvčí České mincovny Lenka Klimentová. Tato společnost investiční a pamětní mince pouze neprodává, ale jako jediná je pro Českou národní banku (ČNB) razí.

Společnost Zlaťáky za rok 2022 prodala o jedenáct tisíc zlatých mincí více než v předchozím roce, což je meziroční nárůst o čtvrtinu. „Za minulý rok jsme prodali 55 tisíc zlatých mincí a 277 tisíc stříbrných. Pro srovnání to v roce 2021 bylo 44 tisíc zlatých a 239 tisíc stříbrných,“ říká ředitel společnosti Martin Štěch. Vyšší zájem o mince se ukazuje i u firmy zlate-mince.cz. „Zájem o investiční mince i slitky opravdu vzrůstá, což přičítáme i dostupnosti prodeje těchto komodit,“ říká za společnost Ludmila Trtíková.

Pozor na padělky

Podle ekonomického analytika Domika Stroukala z Metropolitní univerzity Praha v krizích roste poptávka po těchto alternativních investicích, jejichž součástí jsou i investiční mince. „Když roste inflace a spořící účet ji nepřekoná, přechází lidé čím dál více k alternativním investicím, jejichž součástí jsou i tyto mince. Tam je krása, že to není jen materiál, ale to, co může narůst, je i sběratelská hodnota,“ říká Stroukal.

Podle něj je ale otázkou, zda mince lidé kupují opravdu jako investici, nebo jako artefakt. „Záleží, jestli to člověk kupuje s vědomím, že to ve správnou chvíli prodá a vydělá na tom, nebo to sbírá a ukazuje svým kamarádům a předá dalším generacím,“ dodává Stroukal.

Za zvýšeným zájmem o investiční mince často stojí strach z budoucnosti v nejisté době. „Dá se říct, že největší zájem je v dobách nejistoty, jelikož zlato je především uchovatelem hodnoty v čase a rovněž bezpečným přístavem, ke kterému se investoři, lidé obracejí právě v těchto nejistých, krizových dobách,“ říká investiční poradce v numismatice Jakub Petruška s tím, že enormní zájem o zlaté a stříbrné mince byl například v době příchodu covidové krize a po vypuknutí geopolitické krize na Ukrajině.

Investoři si ale musí dát pozor na padělky všeho druhu. Mince je nejjistější kupovat přes některého ze smluvních partnerů ČNB pro prodej sběratelského materiálu. „Zásadně je třeba vyhnout se ‚extrémně výhodným nabídkám‘ nebo navštěvovat pochybné internetové aukce,“ varuje ekonomický analytik Stroukal.

Podle prodejců si investiční mince kupují jak profesionální investoři, tak rodiny s dětmi. Třeba jako formu spoření novorozencům nebo jako dárek při významném životním jubileu. Mnoho lidí podle těchto společností nevěří bankám či spořením, a proto se rozhodnou jít touto cestou. Investiční minci lze pořídit od dvou tisíc korun. Čím je náklad vyražených mincí menší, tím více roste cena. Investiční mince lze koupit a odnést domů nebo do nich investovat prostřednictvím spoření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 10 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...