Inflace a nejistota mění přístup lidí ke spoření, více investují do mincí

Čím dál více lidí v Česku investuje do zlatých a stříbrných mincí. České televizi to potvrdila Česká národní banka, která část investičních mincí vydává, i soukromí prodejci. V některých případech zájem vzrostl až trojnásobně. Podle finančních analytiků za to může doba, která je plná nejistot a vysoké inflace. Zájem o nákup mincí ovlivnila i ruská invaze na Ukrajinu.

„Jakožto emisní instituce můžeme potvrdit, že v posledních letech se výrazně zvýšil zájem o nákup všech numismatických emisí ČNB. Sledujeme značný převis poptávky nad nabídkou, tedy počtu objednaných kusů mincí nad plánovaným nákladem emise. ČNB od letošního roku razí všechny emise pamětních mincí v maximálním nákladu,“ říká mluvčí České národní banky Petra Vlčková. Dodává, že na základě zahraničních licencí a zakázek se na našem území prodávají, případně i vyrábí ještě cizozemské mince.

Se zvýšeným zájmem posledních let má zkušenosti také Česká mincovna. Ta potvrzuje, že v posledních letech je o investiční mince trojnásobný zájem. „Nejen ekonomická krize je příčinou. Odstartovala jej mimo jiné i epidemie koronaviru a dalším významným momentem byla agrese Ruska na Ukrajinu minulý rok,“ popisuje mluvčí České mincovny Lenka Klimentová. Tato společnost investiční a pamětní mince pouze neprodává, ale jako jediná je pro Českou národní banku (ČNB) razí.

Společnost Zlaťáky za rok 2022 prodala o jedenáct tisíc zlatých mincí více než v předchozím roce, což je meziroční nárůst o čtvrtinu. „Za minulý rok jsme prodali 55 tisíc zlatých mincí a 277 tisíc stříbrných. Pro srovnání to v roce 2021 bylo 44 tisíc zlatých a 239 tisíc stříbrných,“ říká ředitel společnosti Martin Štěch. Vyšší zájem o mince se ukazuje i u firmy zlate-mince.cz. „Zájem o investiční mince i slitky opravdu vzrůstá, což přičítáme i dostupnosti prodeje těchto komodit,“ říká za společnost Ludmila Trtíková.

Pozor na padělky

Podle ekonomického analytika Domika Stroukala z Metropolitní univerzity Praha v krizích roste poptávka po těchto alternativních investicích, jejichž součástí jsou i investiční mince. „Když roste inflace a spořící účet ji nepřekoná, přechází lidé čím dál více k alternativním investicím, jejichž součástí jsou i tyto mince. Tam je krása, že to není jen materiál, ale to, co může narůst, je i sběratelská hodnota,“ říká Stroukal.

Podle něj je ale otázkou, zda mince lidé kupují opravdu jako investici, nebo jako artefakt. „Záleží, jestli to člověk kupuje s vědomím, že to ve správnou chvíli prodá a vydělá na tom, nebo to sbírá a ukazuje svým kamarádům a předá dalším generacím,“ dodává Stroukal.

Za zvýšeným zájmem o investiční mince často stojí strach z budoucnosti v nejisté době. „Dá se říct, že největší zájem je v dobách nejistoty, jelikož zlato je především uchovatelem hodnoty v čase a rovněž bezpečným přístavem, ke kterému se investoři, lidé obracejí právě v těchto nejistých, krizových dobách,“ říká investiční poradce v numismatice Jakub Petruška s tím, že enormní zájem o zlaté a stříbrné mince byl například v době příchodu covidové krize a po vypuknutí geopolitické krize na Ukrajině.

Investoři si ale musí dát pozor na padělky všeho druhu. Mince je nejjistější kupovat přes některého ze smluvních partnerů ČNB pro prodej sběratelského materiálu. „Zásadně je třeba vyhnout se ‚extrémně výhodným nabídkám‘ nebo navštěvovat pochybné internetové aukce,“ varuje ekonomický analytik Stroukal.

Podle prodejců si investiční mince kupují jak profesionální investoři, tak rodiny s dětmi. Třeba jako formu spoření novorozencům nebo jako dárek při významném životním jubileu. Mnoho lidí podle těchto společností nevěří bankám či spořením, a proto se rozhodnou jít touto cestou. Investiční minci lze pořídit od dvou tisíc korun. Čím je náklad vyražených mincí menší, tím více roste cena. Investiční mince lze koupit a odnést domů nebo do nich investovat prostřednictvím spoření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...