Inflace a nejistota mění přístup lidí ke spoření, více investují do mincí

Čím dál více lidí v Česku investuje do zlatých a stříbrných mincí. České televizi to potvrdila Česká národní banka, která část investičních mincí vydává, i soukromí prodejci. V některých případech zájem vzrostl až trojnásobně. Podle finančních analytiků za to může doba, která je plná nejistot a vysoké inflace. Zájem o nákup mincí ovlivnila i ruská invaze na Ukrajinu.

„Jakožto emisní instituce můžeme potvrdit, že v posledních letech se výrazně zvýšil zájem o nákup všech numismatických emisí ČNB. Sledujeme značný převis poptávky nad nabídkou, tedy počtu objednaných kusů mincí nad plánovaným nákladem emise. ČNB od letošního roku razí všechny emise pamětních mincí v maximálním nákladu,“ říká mluvčí České národní banky Petra Vlčková. Dodává, že na základě zahraničních licencí a zakázek se na našem území prodávají, případně i vyrábí ještě cizozemské mince.

Se zvýšeným zájmem posledních let má zkušenosti také Česká mincovna. Ta potvrzuje, že v posledních letech je o investiční mince trojnásobný zájem. „Nejen ekonomická krize je příčinou. Odstartovala jej mimo jiné i epidemie koronaviru a dalším významným momentem byla agrese Ruska na Ukrajinu minulý rok,“ popisuje mluvčí České mincovny Lenka Klimentová. Tato společnost investiční a pamětní mince pouze neprodává, ale jako jediná je pro Českou národní banku (ČNB) razí.

Společnost Zlaťáky za rok 2022 prodala o jedenáct tisíc zlatých mincí více než v předchozím roce, což je meziroční nárůst o čtvrtinu. „Za minulý rok jsme prodali 55 tisíc zlatých mincí a 277 tisíc stříbrných. Pro srovnání to v roce 2021 bylo 44 tisíc zlatých a 239 tisíc stříbrných,“ říká ředitel společnosti Martin Štěch. Vyšší zájem o mince se ukazuje i u firmy zlate-mince.cz. „Zájem o investiční mince i slitky opravdu vzrůstá, což přičítáme i dostupnosti prodeje těchto komodit,“ říká za společnost Ludmila Trtíková.

Pozor na padělky

Podle ekonomického analytika Domika Stroukala z Metropolitní univerzity Praha v krizích roste poptávka po těchto alternativních investicích, jejichž součástí jsou i investiční mince. „Když roste inflace a spořící účet ji nepřekoná, přechází lidé čím dál více k alternativním investicím, jejichž součástí jsou i tyto mince. Tam je krása, že to není jen materiál, ale to, co může narůst, je i sběratelská hodnota,“ říká Stroukal.

Podle něj je ale otázkou, zda mince lidé kupují opravdu jako investici, nebo jako artefakt. „Záleží, jestli to člověk kupuje s vědomím, že to ve správnou chvíli prodá a vydělá na tom, nebo to sbírá a ukazuje svým kamarádům a předá dalším generacím,“ dodává Stroukal.

Za zvýšeným zájmem o investiční mince často stojí strach z budoucnosti v nejisté době. „Dá se říct, že největší zájem je v dobách nejistoty, jelikož zlato je především uchovatelem hodnoty v čase a rovněž bezpečným přístavem, ke kterému se investoři, lidé obracejí právě v těchto nejistých, krizových dobách,“ říká investiční poradce v numismatice Jakub Petruška s tím, že enormní zájem o zlaté a stříbrné mince byl například v době příchodu covidové krize a po vypuknutí geopolitické krize na Ukrajině.

Investoři si ale musí dát pozor na padělky všeho druhu. Mince je nejjistější kupovat přes některého ze smluvních partnerů ČNB pro prodej sběratelského materiálu. „Zásadně je třeba vyhnout se ‚extrémně výhodným nabídkám‘ nebo navštěvovat pochybné internetové aukce,“ varuje ekonomický analytik Stroukal.

Podle prodejců si investiční mince kupují jak profesionální investoři, tak rodiny s dětmi. Třeba jako formu spoření novorozencům nebo jako dárek při významném životním jubileu. Mnoho lidí podle těchto společností nevěří bankám či spořením, a proto se rozhodnou jít touto cestou. Investiční minci lze pořídit od dvou tisíc korun. Čím je náklad vyražených mincí menší, tím více roste cena. Investiční mince lze koupit a odnést domů nebo do nich investovat prostřednictvím spoření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 6 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...