Jméno císaře Sponsiana se neobjevuje v žádné učebnici dějepisu. Až doposud totiž historici nevěřili, že mohl existovat. Jediným důkazem o jeho životě a vládě totiž byly dvě mince s jeho jménem, a obě se považovaly za padělky. Nový výzkum ale ukázal, že bude zapotřebí se na tuto postavu podívat detailněji.
Císařovy nové mince. Nález naznačuje, že neexistující římský panovník existoval
Horizont ČT24: (Ne)reálný římský císař (zdroj: ČT24)
Když se řekne Transylvánie, většině lidí se nejspíš vybaví krev sající hrabě Drákula. Jenže tato část dnešního Rumunska je spojená s mnohem staršími událostmi. Klíčové pro ni bylo, že se z ní roku 106 našeho letopočtu stala římská provincie pod jménem Dácie.
Díky tomu se tam nachází mnoho historických artefaktů, včetně mincí. Přibližně před třemi sty lety se tam našla nenápadná mince, která později vědce zaujala tím, že na ní bylo uvedeno jméno císaře, které se nikde jinde neobjevilo. Kdo byl záhadný Sponsian, o němž dějiny jinak mlčely?
Mince se Sponisanovou podobou
Historikové minci nejdřív označili za padělek ze středověku a putovala do depozitáře v britském muzeu. Ovšem nedávno ji prozkoumal pomocí moderních metod tým archeologů a s překvapením zjistil, že mince je pravá. Respektive byla v oběhu přibližně před dvěma tisíci lety. Důkazem jsou podle analýzy stopy po škrábancích, jež téměř nebyly vidět pouhým okem, ale povedlo se je odhalit pomocí mikroskopu.
Výzkum vedl profesor Paul Pearson z University College v Londýně. „Našli jsme císaře. Byla to postava, o které se myslelo, že je falešná a odborníci ji odepsali. My si ale myslíme, že byl skutečný a že v dějinách sehrál určitou roli,“ řekl stanici BBC.
Návraty do archivů se vyplatí
Minci označili vědci za padělek v polovině 19. století. Na to, že by měla pocházet z dob vrcholu Římské říše, totiž byla velmi hrubá a nedokonalá. Roku 1863 ji francouzský numismatik Henry Cohen ohodnotil jako „moderní, špatně provedený padělek, navíc špatně vyrobený a vlastně směšný“.
Profesor Pearson měl ale opačný názor. Při výzkumu pro knihu o dějinách římského impéria náhodou narazil na fotografie mince a zdálo se mu, že na jejím povrchu vidí drobné škrábance, které podle něj mohly vzniknout jejím používáním. Neměl ale důkazy, ze snímku se nedalo zjistit víc.
Kontaktoval proto Hunterian Museum na Glasgowské univerzitě, kde byla mince uložena ve skříni spolu s dalšími třemi z původního pokladu, a požádal instituci, zda by artefakt mohl společně s tamními badateli prostudovat.
Ti všechny čtyři mince prozkoumali pod silným mikroskopem a ve studii, která vyšla v odbormém časopise PLOS ONE, potvrdili, že na nich skutečně byly škrábance a že vzory odpovídaly tomu, jak se o sebe otíraly, když byly někde společně.
Chemická analýza také ukázala, že mince byly stovky let pohřbeny v půdě.
Kdo byl Sponsian?
Mince je tedy pravá. A zjevně musel existovat někdo jménem Sponsian. Označoval se za císaře a měl dostatečnou moc na to, aby nechal razit mince, byť nepříliš kvalitní. Vědci sice mají minimum informací, ale domnívají se, že mohlo jít o vojenského velitele, který se zřejmě nechal korunovat císařem nejvzdálenější a nejobtížněji hájitelné římské provincie – Dácie.
Archeologické výzkumy prokázaly, že Dácie byla od zbytku římské říše odříznuta kolem roku 260 našeho letopočtu. Impérium tehdy procházelo krizí, kterou umocnila pandemie, důsledkem byla občanská válka a rozklížení říše.
Sponsian se musel ocitnout v nezáviděníhodné situaci. Byl obklopený nepřáteli a odříznutý od Říma, posil i peněz pro vojáky. Je tedy pravděpodobné, že převzal v období chaosu a občanské války vrchní velení a chránil vojenské i civilní obyvatelstvo Dácie, dokud nebyl obnoven pořádek a provincie nebyla mezi lety 271 a 275 našeho letopočtu vyklizena.
„Podle naší interpretace se chopil vedení, aby udržel kontrolu nad vojskem a civilním obyvatelstvem, protože bylo obklíčeno a zcela odříznuto,“ uvedli autoři výzkumu pro BBC. „A aby v provincii vytvořil fungující ekonomiku, rozhodl se razit vlastní měnu.“
To by také vysvětlovalo, proč se tato mince tak málo podobá těm římským. „Možná ani nevěděli, kdo je opravdu císařem, protože tehdy probíhala občanská válka,“ spekuluje profesor Pearson.
Cesta do Transylvánie
Jakmile vědci zjistili, že mince je pravá, upozornili na to kolegy v Brukenthalově muzeu v Sibiu v Transylvánii, kde se nachází další mince se jménem stejného „císaře“. Ta byla součástí pozůstalosti barona Samuela von Brukenthala, habsburského guvernéra Sedmihradska. Baron minci krátce před svou smrtí studoval a traduje se, že poslední, co udělal, bylo, že na ni napsal poznámku „pravá“.
Kurátoři Brukenthalského muzea tento závěr nesdíleli a minci označili za historický padělek, stejně jako všichni ostatní. Když ale viděli nový britský výzkum, změnili názor.
Podle ředitele muzea Alexandru Constantina Chituță je objev mimořádně zajímavý i pro dějiny Transylvánie a Rumunska. „Ale také pro dějiny Evropy obecně, budou-li tyto výsledky přijaty vědeckou komunitou, budou znamenat doplnění naší historie o další významnou historickou postavu,“ dodal.