Starověký Řím

Ve všech 498 státních muzeích v Itálii probíhá zevrubná inventura sbírek. Cílem není jen podrobně zmapovat rozsáhlé sklady a stav exponátů, úřady se také snaží zjistit jejich původ. Za koloniální a fašistické éry země uloupila velké množství vzácných památek v cizině.

Britští archeologové prozkoumali dva tisíce let starý dřevěný předmět, který je podle nich jediným známým umělým penisem z doby římské v životní velikosti. Podle deníku The Guardian možná nebyl používán jako sexuální hračka, ale jako tlouček ve tvaru pyje nebo součást sochy, které se lidé dotýkali pro štěstí.

Dlouhověkost starořímských staveb spočívá ve specifickém způsobu výroby betonu a malty. Ukázal to výzkum vědců z Massachusettského technického institutu (MIT), Harvardovy univerzity a výzkumných středisek v Itálii a Švýcarsku. Díky analýze starořímských stavebních materiálů vědci dospěli k názoru, že klíčovým prvkem odolnosti staveb vůči zubu času je používání nehašeného vápna. Díky tomu malta a beton získávají „samozacelující vlastnosti“.

V Pompejích se tento týden po dvaceti letech náročné obnovy návštěvníkům opět otevřel dům Vettiů. Podle ředitele archeologického parku Gabriela Zuchtriegela je dům kvůli svým nástěnným malbám významnou památkou. Luxusní rezidence patřila dvojici mužů, zřejmě bratrům, kteří zbohatli na obchodování s vínem.

Jméno císaře Sponsiana se neobjevuje v žádné učebnici dějepisu. Až doposud totiž historici nevěřili, že mohl existovat. Jediným důkazem o jeho životě a vládě totiž byly dvě mince s jeho jménem, a obě se považovaly za padělky. Nový výzkum ale ukázal, že bude zapotřebí se na tuto postavu podívat detailněji.

Od vzniku sítě starověkých římských silnic uplynuly už víc než dva tisíce let. Tým švédských ekonomů prozkoumal význam cest pro udržení bohatství v průběhu staletí. Podle něj existují jasné souvislosti mezi antickýmu trasami a současnou prosperitou.

Čtyři pokoje plné talířů, amfor a dalších předmětů každodenní potřeby objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř dvěma tisíci lety zničila erupce sopky Vesuv. Podle odborníků nález v jednom ze sopečným popelem zasypaných domů ukazuje život tehdejší střední třídy, napsala agentura Reuters.

Každoroční letní meteorický roj Perseidy bude letos vrcholit 13. srpna okolo třetí hodiny ranní, což je pro Evropany ideální čas. Jenže současně v té době bude mimořádně nevýhodná fáze Měsíce: ten totiž bude v úplňku den před maximem a navíc půjde o úhlově větší a jasnější úplněk. Bude tedy přehlídku meteorů výrazně rušit svým svitem. A tak letos bude lepší nečekat a začít s pozorováním dříve.

Archeologové zkoumají u Roštění na Kroměřížsku germánské žárové pohřebiště z druhé poloviny 2. století našeho letopočtu. Objevili zbraně, jezdecké ostruhy, šperky, součásti opasků či nástroje. Mohlo by podle nich jít o pohřebiště germánského jezdectva, zřejmě nejvýznamnější v celé střední Evropě.

Politika Západu vůči Rusku by se měla změnit, myslí si historik a bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin i analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Česka v Petrohradu Vladimír Votápek (Piráti). Považují za důležité se režimu Vladimira Putina postavit a nikoliv se jen bránit. Oba nakonec doufají, že i přes velké ztráty Ukrajina ve válce zvítězí. Kelin a Votápek byli hosty Otázek Václava Moravce.

U Pasohlávek na Mikulovsku otevřeli nové návštěvnické centrum a expozici nazvanou Brána do Římské říše. Stojí na místě největšího vojenského tábora římských vojáků na českém území, kteří se v oblasti usadili v období markomanských válek.