Kontrola uloupeného. Italové revidují své muzejní sbírky, některé artefakty v nich odcizili fašisté

Nahrávám video

Ve všech 498 státních muzeích v Itálii probíhá zevrubná inventura sbírek. Cílem není jen podrobně zmapovat rozsáhlé sklady a stav exponátů, úřady se také snaží zjistit jejich původ. Za koloniální a fašistické éry země uloupila velké množství vzácných památek v cizině.

Na inventuru čekají tisíce historických předmětů, některé za naleštěnými vitrínami, jiné na dlouhých policích muzejních skladů. Každý z nich teď projde pečlivým ohledáním a zápisem do centrální evidence.

Ne všechny vznikly na území dnešní Itálie. Nepřeberné množství jich za dobývání severní Afriky uloupila a přivezla vojska fašistického vůdce Benita Mussoliniho. „Šlo o součást propagandy, kterou se snažili ospravedlnit italskou přítomnost v severní Africe na území dnešní Libye s tím, že jde o návrat dědiců Římské říše,“ říká Gaia Delpinová, antropoložka z Muzea civilizací.

Další historické artefakty nedozírné hodnoty uloupila italská vojska za dvou dobyvačných válek proti Habeši, dnešní Etiopii. Jednou z největších křivd byla krádež 1700 let starého obelisku z královského města Axum a jeho triumfální odvoz do Říma v roce 1937. Italské úřady ho slavnostně navrátily v roce 2005. Jiné památky ale zůstávají.

Muzejní exponáty vrací i Vatikán

„Vývoj, který vidíme v Itálii, je nesmírně důležitý. Hledají a zároveň připouštějí, že debaty o navrácení předmětů z koloniálních dob se netýkají těch vystavených, nýbrž toho, co je ukryté ve skladech,“ vysvětluje archeolog Dan Hicks, autor knihy Hrubiánská muzea.

Letos v březnu se k sílícímu trendu přidala i rozsáhlá muzea Vatikánu. Z rozhodnutí papeže Františka vrátila aténskému Parthenonu tři vzácné mramorové vlysy. Naopak do Itálie přijelo v lednu 60 uloupených antických památek, které se podařilo vypátrat ve sbírkách amerických sběratelů. „Itálie dobře ví, co to znamená vlastnit ukradená díla. I ona sama se totiž stala obětí rabování a ničení,“ doplňuje ředitel Muzea civilizací Andrea Viliani.

Právě toto muzeum stojí v čele inventury. Před sedmi lety vzniklo sloučením řady institucí, včetně někdejšího Mussoliniho Koloniálního muzea. Na jeho sbírku dvanácti tisíc zahraničních exponátů se teď soustředí hlavní pozornost historického auditu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 1 hhodinou

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 4 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 4 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 4 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 9 hhodinami
Načítání...