Západní muzea jsou pod rostoucím tlakem, aby vracela ukradené artefakty do zemí původu

6 minut
Světová muzea se stále častěji potýkají s výzvami, aby vracela artefakty uloupené v koloniálních dobách
Zdroj: ČT24

Západní muzea se stále častěji potýkají s výzvami, aby vracela artefakty uloupené v koloniálních dobách do zemí původu. Žádosti dostávají hlavně velké západní instituce, ať už ve Spojených státech, Francii, Německu, nebo ve Velké Británii. Jejich postoj se liší a například slavné Britské muzeum se svých exponátů navzdory kritice vzdávat nechce.

Na podzim roku 1822 odhalil Jean François Champollion způsob, jak číst egyptské hieroglyfy. Rozluštil je s pomoci trojjazyčné Rosettské desky. Dvousté výročí slaví i Britské muzeum, které tuto desku uchovává. Stále víc Egypťanů ji ale chce zpátky.

Egyptoložka Monica Hanaová za její návrat uspořádala petici: „Jde o symbol kolonizace mé kultury Západem. Představuje válečnou kořist, kulturní násilí. Dnes jsme v 21. století a musíme napravit chyby z minulosti.“ 

Muzeum se své nejnavštěvovanější památky nechce vzdát. Odvolává se na smlouvu z roku 1801, kterou podepsal tehdejší osmanský vládce Egypta, a argumentuje také tím, že Káhira o artefakt oficiálně nepožádala. Hanaová nicméně doporučuje, aby Britové pro své muzeum našli novou vizi a filosofii. „A navracení a repatriace (objektů) jsou srdcem této nové filosofie,“ domnívá se.  

Beninské bronzy

Odlišný postup volí londýnské Hornimanovo muzeum. Jeho vedení podepsalo s nigerijskou vládou smlouvu o navrácení 72 artefaktů, včetně dvanácti vzácných beninských bronzů. „Stala se správná věc. Nigerijci, Beninci i Afričané si teď budou moct prohlížet a nechat na sebe působit tyto předměty, což dlouhá desetiletí nemohli,“ řekl k tomu ředitel nigerijské národní komise muzeí a památek Abba Tijani.

Stovky kusů soch a reliéfů z bronzu nakradli britští vojáci při tažení v roce 1897. Řada z nich se pak aukcemi dostala do světa. V posledních letech se staly symbolem ukořistěného dědictví národů, které ovládaly koloniální mocnosti. Třeba Německo všechny beninské bronzy vrátilo už loni.

„Pokud vidíte, že se to děje, že se do toho zapojila významná muzea po celém světě a jsou připravená navracet (artefakty), tak by to mělo udělat každé muzeum, protože zadržovat uloupené předměty už není obhajitelné,“ říká Tijani.

Archeolog: Hlas původních států nelze přehlížet

Artefakty ukořistěné v dobách kolonialismu jsou rozeseté po celém světě. Tlak na to, aby se do zemí původu vracely, roste. Dosud se muzea hájila obavami, že vzácné kusy můžou skončit na černém trhu nebo se v často politicky nestabilních zemích zničí. 

Archeolog a historik Národního muzea Pavel Titz soudí, že zmíněné předměty odněkud pocházejí a pokud se ocitly ve sbírkách problematickým způsobem, tak se to nedá ignorovat. Domnívá se, že demokratické státy nemohou „hlas lidu“ z původních států neslyšet a dříve či později tyto artefakty vrátí. 

Zároveň upozornil, že mnohé předměty se do sbírek dostaly legálně. Za legitimní zároveň považuje názor, že mnohé předměty odvozem za hranice přežily neklidné doby v zemích svého původu. Zmínil Írák, Sýrii a nyní i Ukrajinu. Zároveň se domnívá, že tyto spory se netýkají sbírek českého Národního muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skupina 14 zemí odsuzuje Izrael kvůli dalším osadám na Západním břehu

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69.
před 13 mminutami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025
Načítání...