Britské muzeum

Brazilský konceptuální umělec vyměnil v Britském muzeu historickou minci za padělek. Ne kvůli vlastnímu obohacení, ale aby upozornil, že ve sbírkách této instituce zůstává spousta předmětů, které by si zasloužily být navráceny třeba do zemí někdejších kolonií. Umělecké intervence zaskočily britská muzea už dříve.

Není sice známo, jak se sochy moai podařilo před staletími přesouvat po Velikonočním ostrově, ovšem už menší záhadou zůstává, jak se dostaly do půl světa vzdálené Evropy. Například do Britského muzea, které v posledních týdnech čelí zvýšenému nátlaku na vrácení dvou soch ze svých sbírek. Sociální sítě instituce zaplavily výzvy od uživatelů z Chile, pod nějž „Pupek světa“ spadá. Nejde o první ani poslední podobný požadavek mířený z někdejších kolonizovaných a vykořisťovaných území do evropských depozitářů.

Spor o navrácení antických artefaktů z Britského muzea do Řecka vyvolal novou diplomatickou roztržku. Britský premiér Rishi Sunak na poslední chvíli zrušil schůzku se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem v Londýně, která se měla uskutečnit v úterý odpoledne. Mitsotakis reagoval podrážděně. Obě strany se nyní viní z toho, že zrušení schůzky způsobily, informovala agentura DPA.

Britské muzeum v úterý zveřejnilo fotografie předmětů podobných těm, které byly ukradeny z jeho sbírek. Požádalo přitom veřejnost o pomoc s pátráním. Na radu policie nedalo k dispozici přesný seznam odcizených pokladů, ale jen obecné popisy, jak by mohly vypadat. Muzeum postrádá například kameje a drahokamy ze starého Řecka nebo zlaté náušnice i prsteny ze starší doby bronzové.

Čeští vědci z Českého egyptologického ústavu v Praze po několikaletém pátrání našli v Sakkáře hrobku, kterou v 19. století objevil francouzský archeolog a pak zmizela pod pískem. Obsahuje celou řadu důležitých artefaktů a patřila byrokratovi, který byl jednou ze zásadních osobností své doby.

Britské muzeum v Londýně řeší skandál kolem podezření z krádeží ve svých sbírkách. Dlouhodobě z nich mizely drobné předměty, které pak končily v aukcích. Z depozitářů jednoho z nejvýznamnějších muzeí na světě se ztratily artefakty staré i několik tisíc let. Kvůli případu už rezignoval ředitel prestižní instituce.

Západní muzea se stále častěji potýkají s výzvami, aby vracela artefakty uloupené v koloniálních dobách do zemí původu. Žádosti dostávají hlavně velké západní instituce, ať už ve Spojených státech, Francii, Německu, nebo ve Velké Británii. Jejich postoj se liší a například slavné Britské muzeum se svých exponátů navzdory kritice vzdávat nechce.

Českým egyptologům pod vedením Miroslava Bárty se podařil výjimečný úspěch. Znovuobjevili hrobku starou 4400 let, která patřila významnému velmoži starověké říše.

Naši předkové z doby kamenné si večerní čas u ohně nekrátili jen vyprávěním příběhů. Na scény z běžného života se mohli podívat ve stejném stylu, v jakém my dnes sledujeme televizi, uvádí studie britských vědců. Obrázky vyryté na kamenné desky pravěcí lidé položili k ohništi, kde na nich mihotavé světlo utvářelo iluzi pohybu, jakousi ranou formu animace.

Navzdory pandemii, která omezuje i kulturu, chystají zahraniční galerie a muzea výstavy, o nichž se mluví jako o „očekávaných“. Takovou je třeba retrospektiva americké umělkyně Georgie O'Keeffeové nebo výstava o cestovatelské vášni renesančního malíře Albrechta Dürera. Plánované expozice, které by byla škoda minout, vybral magazín The Art Newspaper.

Řecko se znovu snaží získat zpátky starověká umělecká díla, která byla součástí Parthenonu. Vzácné sochy a reliéfy vystavuje Britské muzeum. Z Atén do Londýna je odvezl lord Elgin na začátku 19. století. Britové díla vrátit dlouhodobě odmítají.