Českým egyptologům pod vedením Miroslava Bárty se podařil výjimečný úspěch. Znovuobjevili hrobku starou 4400 let, která patřila významnému velmoži starověké říše.
Čeští egyptologové našli hrobku prvního známého uctívače boha Usira
Před sto šedesáti lety francouzský archeolog Auguste Mariette během svého hledání hrobek z doby stavitelů pyramid v Sakkáře narazil na kultovní kapli hrobky patřící velmoži Ptahšepsesovi. Z ní odvezl unikátní kultovní stélu – nepravé dveře – které se dnes nacházejí, společně s překladem ze vchodu do hrobky, v Britském muzeu. Ale pak se na hrobku zapomnělo, už jen proto, že sám Mariette o ní vydal jen stránku textu a hrubý nákres jejího půdorysu a nepravých dveří.
Existovalo proto mnoho důvodů pokusit se místo Ptahšepsesova posledního odpočinku znovu najít a prozkoumat moderními metodami. Hrobku skutečně s pomocí detailních satelitních snímků tento rok lokalizovala expedice Českého egyptologického ústavu v oblasti severně od Džoserovy pyramidy. Ukázalo se, že její architektura i dnes, po 4400 letech, dosahuje úctyhodné výšky přes čtyři metry.
Díky tomu se českým vědcům podařilo zdokumentovat nejen její vlastní kultovní kapli, odkud pocházely nepravé dveře, ale i celou oblast vchodu a průčelí, serdab (nepřístupná místnost pro uložení soch majitele hrobky) a architekturu hrobky jako takové.
Ztracená hrobka
Hrobka pokrývala plochu téměř tisíc metrů čtverečních. V oblasti vchodu do kaple se zčásti dochovala původní výmalba sestávající ze scén řezníků porážejících dobytek k obětování v kapli a procesí mužských postav, nosičů obětin. Podařilo se nalézt také několik fragmentů reliéfů, z nich některé zachycují části postavy princezny Chamaat.
GALERIE
Nález hrobky patřící velmoži Ptahšepsesovi
V podzemí hrobky se nacházela velká pohřební komora se žulovým sarkofágem, která ovšem byla vykradena již ve starověku.
Muž, který si vzal princeznu
„Z nápisů na stéle a překladu víme, že se jednalo o osobnost s unikátním životopisem žijící v průběhu 25. a 24. století před Kristem, tedy před více než 4400 lety,“ uvedli egyptologové. Ptahšepses vyrůstal na královském dvoře během vlády panovníků Menkaurea a Šepseskafa. Za vlády zakladatele páté dynastie Veserkafa se Ptahšepses dočkal neslýchaného gesta od panovníka – jako první dvořan nekrálovského původu si vzal za manželku královskou dceru Chamaat. Jeho kariéra pokračovala až do doby vlády panovníka Niuserrea, za jehož vlády zemřel.
Kromě toho byl Ptahšepses dosud prvním známým uctívačem staroegyptského boha Usira, boha podsvětí. Je proto možné, že kult tohoto boha, který se stal jedním z hlavních božstev starých Egypťanů, Ptahšepses zavedl.
- Usir, někdy též Usirev (řecky Osiris) je staroegyptský bůh se složitým teologickým vývojem. V pozdní rozvinuté podobě svého kultu je bohem plodnosti, úrody a současně bohem zemřelých – vzkříšeným vítězem nad smrtí a králem podsvětní říše, kde mohou zemřelí žít věčným životem. Přestože z řady náznaků lze usuzovat, že Usir byl od počátku významnou postavou egyptského náboženství a významově je třeba jej předpokládat už pro nejstarší teologický koncept Devatera z Iunu, spolehlivě je doložen teprve v době 4., a zejména 5. dynastie.
Ptahšepses byl nejen královským zetěm a důvěrníkem, ale zastával rovněž vysoké kněžské funkce řady staroegyptských bohů (mimo jiné byl knězem boha Sokara, Ptaha a Tatenena) a byl také knězem boha Rea ve slunečních chrámech panovníků páté dynastie stojících v Abú Ghurábu severně od Abúsíru.
Vedoucí expedice Miroslav Bárta k nálezu říká: „Ptahšepses žil k době, kdy se v důsledku vysychání Nilu naplno začal projevovat úbytek zdrojů a prudce narůstal vliv lobbistů a tendence vedoucí k nepotismu. Mocné rodiny ve státě se stávaly stále mocnější a nezávislejší na panovníkovi, stavěly si monumentální hrobky a dávaly na odiv svůj vliv a narůstající nezávislost. Tato hrobka a osobnost jejího majitele jsou naprosto zásadní pro porozumění počátku těchto trendů, které nakonec vedly ke kolapsu doby stavitelů pyramid.“
Výzkum v současné době ještě pokračuje, ale už nyní je jisté, že se podařilo znovuobjevit dávno ztracenou hrobku jedné z nejvýznamnějších osobností nekrálovského původu doby stavitelů pyramid Staré říše. „Je možné, že Ptahšepses byl i jedním z legendárních mudrců své doby, kterého staří Egypťané uctívali po dalších tisíc let. V každém případě je možné již nyní říci, že díky nálezu rozumíme tomuto kritickému období staroegyptských dějin mnohem lépe,“ dodávají egyptologové.
