Egyptologie

Vědci našli vůbec první fyzický důkaz halucinogenů v egyptském nádobí. Potvrdili tím, že písemné záznamy a tisíce let starých mýtů o staroegyptských rituálech a praktikách nelžou.

Mezinárodní tým archeologů našel v nekropoli v egyptském Asijútu pohřební komoru staroegyptské kněžky Idy, dcery místodržitele oblasti Džefaihapiho. Ukrývala se v doposud nepřístupné části jeho monumentální hrobky z doby kolem roku 1880 před naším letopočtem. Nalézt a odkrýt ji trvalo dvacet let.

Nová studie navrhuje nečekaný způsob, jak si mohli starověcí egyptští stavitelé pomoci při budování jedné z nejslavnějších pyramid této říše.

Medicína starověkých Egypťanů byla ještě pokročilejší, než se předpokládalo. A byla takovou dokonce ještě dříve, než vědci tušili. Ukazují to nové důkazy o tom, jak se lékaři ze země sfing a pyramid pokoušeli odstranit mozkové nádory.

Archeologové se na základě nových objevů domnívají, že možná odhalili tajemství jednoho z divů světa. Tvrdí, že přišli na to, jak mohli starověcí Egypťané tak snadno postavit pyramidy.

Země faraonů stále ještě nevydala všechna svoje tajemství. Tamní vědci teď představili nedávno nalezenou velkou sochu, která zobrazuje jednoho z nejslavnějších vládců této říše.

Čeští vědci z Českého egyptologického ústavu v Praze po několikaletém pátrání našli v Sakkáře hrobku, kterou v 19. století objevil francouzský archeolog a pak zmizela pod pískem. Obsahuje celou řadu důležitých artefaktů a patřila byrokratovi, který byl jednou ze zásadních osobností své doby.

Nejméně dva tisíce mumifikovaných hlav beranů našli archeologové v chrámu faraona Ramsese II. ve starobylém městě Abydos na jihu Egypta. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž byly v chrámu objeveny rovněž mumie ovcí, psů, divokých koz, krav či gazel.

Tajemství starověkých egyptských balzamovačů a mumifikátorů bylo odhaleno. Vědci se díky novému objevu skvěle zachovalé dílny podívali do zákulisí tohoto podnikání.

Českým egyptologům pod vedením Miroslava Bárty se podařil výjimečný úspěch. Znovuobjevili hrobku starou 4400 let, která patřila významnému velmoži starověké říše.

Čeští egyptologové objevili v egyptské lokalitě Abúsír téměř čtyři sta nádob se zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech. Podle egyptologa Miroslava Bárty jde o největší mumifikační nález známý ze starého Egypta a tým jeho dalším výzkumem stráví několik let.

Všechny královské mumie ze starého Egypta nalezené v 19. a 20. století už vědci dávno prostudovali. Až na jednu výjimku: egyptologové se nikdy neodvážili otevřít mumii faraona Amenhotepa I. Nikoliv kvůli nějakému mýtickému prokletí, ale proto, že je dokonale zabalená, nádherně zdobená květinovými girlandami a obličej i krk má zakryté nádhernou realistickou obličejovou maskou vykládanou barevnými kameny. Teď egyptští vědci poprvé použili trojrozměrné CT neboli výpočetní tomografii, aby tuto královskou mumii „digitálně rozbalili“ a prozkoumali její obsah, aniž by ji přitom jakkoliv poškodili.

Česko opouštějí nejvýznamnější nálezy spjaté s archeologickým výzkumem v egyptském Abúsíru. V září skončila výstava Sluneční králové, kterou od konce srpna roku 2020 mohli zájemci vidět v prostorách Národní muzea v Praze. Expozici navštívilo sto dvacet tisíc lidí.

Polští vědci zkoumající mumii ze starověkého Egypta ve sbírkách varšavského národního muzea zjistili, že před sebou nemají tělo kněze, jak se původně domnívali, ale ženy v pokročilém stadiu těhotenství. Jde podle nich o první takový nález. Výsledky jejich výzkumu vyšly v odborném časopise Journal of Archaeological Science.

Egyptští archeologové odkryli 110 hrobů ze tří různých období, všechny na nalezišti v governorátu Dakahlíja v deltě řeky Nilu, přibližně 150 kilometrů severovýchodně od Káhiry. O nálezu v úterý informovalo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.

Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž proslavených egyptských památek ve městě Luxoru. Město vyrostlo před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III., uvedl podle agentury Reuters egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.

Forenzní analýza 3600 let staré mumie přinesla nové detailní poznatky o životě i smrti důležitého egyptského faraona. Podle práce zemřel v boji proti nájezdníkům, kterým se neúspěšně pokusil vyrvat část Egypta.

Nejstarší velkovýrobnu piva na světě možná objevili američtí a egyptští vědci ve známé archeologické lokalitě Abydos v Egyptě. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na šéfa egyptské Nejvyšší rady pro starožitnosti Mustafu Vazírího.

Výstavba Vysoké asuánské přehrady na řece Nil byla jedním z nejsledovanějších vodních děl ve 20. století. Jejím cílem bylo zabránit povodním a zajistit Egyptu vodu a energii. Budování vodního kolosu se nicméně nevyhnula ani politika. Přehradu totiž Egypťanům místo OSN pomáhal stavět tehdejší Sovětský svaz. Muselo být navíc přemístěno značné množství cenných starověkých památek, například obří sochy v Abú Simbelu. Přehrada byla slavnostně otevřena před 50 lety, 15. ledna 1971.

Egyptští archeologové představili další cenný nález z pohřebiště v Sakkáře nedaleko Káhiry, kde se podařilo objevit stovku sarkofágů většinou i s mumiemi uvnitř a asi čtyři desítky zlacených sošek. Ministr pro památky a cestovní ruch Chálid Anání řekl, že barevné zapečetěné sarkofágy pocházejí zejména z pozdní doby starověkého Egypta a následující Ptolemaiovské dynastie, a jsou tedy staré zhruba 2500 let.

Mezinárodní vědecký tým využil špičkové 3D rentgeny k tomu, aby se podíval do nitra tří zvířecích mumií, které byly vytvořeny v době starého Egypta. Mumie zvířat byly důležitou součástí náboženského života starověkých Egypťanů.

Archeologové ve středním Egyptě odhalili 16 hrobek, ve kterých nalezli sarkofágy a další artefakty. Patří podle nich kněžím z egyptské Pozdní doby. Informovala o tom agentura AP.

Archeologové splnili přání pradávnému egyptkému knězi. Muži, který žil zhruba před třemi tisíci lety, dokázali za pomocí magnetické rezonance a 3D tisku vrátit hlas.

Klimatické změny, znečištěné životní prostředí, sociální nepokoje i masová migrace. Dnešní civilizace stojí před řadou problémů a z mnoha míst se ozývají hlasy varující před zánikem lidstva jako takového. Přední český egyptolog Miroslav Bárta, který se desítky let zabývá studiem civilizací, ale situaci tak černě nevidí. Dnešní civilizaci podle něj čekají změny, rozhodně ale nepůjde o její zánik. Naše společnost má totiž ty nejlepší podmínky pro nalezení cesty z krize. V Interview ČT24 s Miroslavem Bártou hovořil Daniel Takáč.